...e per tetto un cielo di stelle

Gemma, typický to hrdina spaghetti kousků, zde dostává netypického parťáka, Mario Adorfa. Ne vždy čestný parťák Gemma jej značnou část děje tahá tak trochu za fusekli a s pomocí důvěřivého mistra Santera prchá bandě zabijáků, vydělává načerno peníze (závada na drátě je nazapomenutelná) a zatímco parťák marně doufá ve své ztracené dolary, po Gemmovi jedou všechny ženské, které se objeví. Přesto to je k dobru věci zcela jiný typ, než Arizona. Mario Adorf v oválené roli toužící opravit svůj ranč a spolupracující tím pádem s Gemmou slibujícím náhradu, je parádní. Spolupráce se známou firmou Timem však může být i dost nebezpečná! Nikdo v dějinách špaget totiž neměl tak bezcitné záporáky, jako má právě Petroni a Rick Boyd s nožem zde je kapitola vážně pro silné nervy. Jistá melancholická atmosféra celého díla, které nevím, zda bylo zcela vážné (vlastně dost smutný film celkově, brutální násilí a ten dojemný Morricone) či ne (většina akcí ústřední dvojice a vůbec ne špatné Gemmovy špeky), prostupuje celým filmem. Výsledek je takový: posmutnělý ne tak úplně špagety, ne tak typický Gemma (bacha, má tu i svědomí) a všechno dohromady bez chyby. Jen trochu odlišná atmosféra, než mívají jiné Petroniho kousky. (08.03.2013)

Reziser Dzulio Petroni /Muz proti Muzi 1967, Tepepa s Orsonom Wellsom/ natocil dalsi vyborny spaghetti western ktory sa umne strieda s komediou. Prevazuje komedia, ale asi 20 - 30 % filmu tvori aj drsna westernova jazda. Mario Adorf /Via Mala, Milano Kalibro 9/ bol v roli kladasa, a dalsim velikanom tu bol Dzuliano Gemma. Vsimol som si aj Riccarda Pizzutiho /Suda a Licha, Dva machri mezi nebem a peklem, Jdi na to/. Perfektne dialogy, vyborne sceny a masakrozne dobry rezia Petroniho zabezpecuju tomuto filmu 89 % (10.06.2017)

Kombinace klasického brutálního italowesternu s westernem komediálním. V hlavních rolích nesporně herecké hvězdy, Giuliono Gemma a Marido Adorf (zde v netypické roli relativního klaďase). Přibližně 80% filmu se nese spíše v duchu parodie, zbývající procenta doplňuje typicky krvavě zabijácký prvek, v němž si marxismem infikovaní Italové libují. Celkově bych hodnotil takto: pokud je divák předem připraven na to, že se bude dívat na italských brak pozdních šedesátých let, pak se nudit nebude; místy se lze i zasmát černému humoru, Gemma je sympaťák s chlapskou jizvou a chlapeckým úsměvem, Adorf - zde v roli mírně retardovaného, ale jinak morálního zlatokopa- je pan herec (ačkoliv je nejlepší v jednoznačně záporných rolích), a Morriconeho hudba dodává tomuto rodokapsu trochu umělecký punc. Odpad to není, ovšem žádné veledílo také ne. Zábava pro relaxaci s vypnutým vypínačem intelektu určitě ano. (15.05.2011)

Fakt nemám rád multižánrové spájanie westernu s komédiou a práve toto nemiestne, občas až infantilne pôsobiace humorné poňatie mi tu nesmierne vadilo. Navyše to považujem aj za mrhanie potenciálu Giuliana Gemmu, ktorému podľa mňa takéto komediálne postavy vôbec nesvedčia. V záverečnej polhodine našťastie príbeh nadobudne o čosi vážnejší ráz, žarty idú na chvíľu bokom a k slovu sa konečne dostanú aj strelné zbrane, čo bolo v tomto prípade doslova vykúpenie. (03.08.2017)

Zábava! Jeden z najlepších Gemmových filmov a asi najlepší z jeho komediálnych westernov. To spojenie odľahčeného podvodníckeho filmu (s dobrými nápadmi a vtipnými a pritom nie blbými scénami) s nečakane krutými výjavmi a krvavými prestrelkami s množstvom deravých hláv u mňa fungovalo celkom dobre. Adorf je tu sympatická variácia na Spencera a Gemma láme jedno ženské srdce za druhým. K tomu výborná hudba Morriconeho a Nicolaia. (15.04.2018)