Provaz a kolt

Jestliže nenajdu kladného hrdinu, s nímž bych se mohla ztotožnit - nebo hrdinu sice rozporuplného, ale takového, kterému bych mohla věnovat své sympatie, mívám obyčejně problém se snímkem jako takovým. "Provaz a kolt" možná není úplně typickým příkladem výše uvedeného - nakonec to je Johanna, Rogersova dcera, o níž mi jde ... a které z celého srdce přeju satisfakci. Protože když vracíte úder, měli byste si dobře rozmyslet, na koho míříte - pokud svou pomstu uchopíte za špatný konec, k ničemu pozitivnímu či alespoň snesitelnému obyčejně nedojdete. Příběh je navenek poměrně nesdílný, svoje emoce nedává příliš najevo - o to víc se odehrává pod povrchem. Tam ovšem oko kamery nedohlédne ... a nemůžu se zbavit dojmu, že se ani příliš nesnaží, aby nějaký hlubší vhled zprostředkovalo. Vidím to na 3* ... na poměrně stabilních základech. (30.03.2021)

Veľmi slušný špaghetti western, kde Hosseinovi v podstate stačilo "iba" dodržiavať pravidlá žánru v tejto oblasti Európy a výsledok im patrične prispôsobiť. A zároveň pridať aj niečo svojské, napríklad vyvarovať sa zbytočne veľa prestrelkám a byť trochu menej cynický ako kolegovia z brandže. Na scenári spolupracoval aj s Argentom, čo bolo bezbochyby múdre rozhodnutie. Čaká nás jeden slušný dejový zvrat, kedy dostane cesta za pomstou nečakaný smer, len si netreba vopred o filme nič čítať. Taktiež poteší aj nečakaný záver, kde to zoberie do vlastných rúk na prvý pohľad nečakaná postava, na ten druhý je už nečakaná menej. No a dvojica Hossein-Mercier tu vytvorila antitézu voči naleštenej romantickej sérii s Angelikou. Čo na tom, že obaja kopírujú iných hercov, obom to prekvapivo sadne aj vo westerne. Za zmienku určite stoja aj lokácie, než stráviť noc v tomto mestečku, to si radšej pôjdete ľahnúť do veterných hôr na jeho pozadí. (09.02.2020)

Minimalistický spaghetti western, který vlastně nepůsobí moc jako spaghetti western. Taky ho režíroval Francouz, Robert Hossein, který je u nás známý jako hrabě Peyrac z Angeliky, jejíž herecká představitelka se po jeho boku objeví i zde. Tentokrát to ale nebude žádná romantika, nýbrž těžká depka, v níž se toho příliš nenamluví a kde většinu děje (ať už společnou minulost postav, nebo důležité dějové obraty) budete muset vyčíst z tváří herců a jejich gest. Zajímavý experiment, který někdy funguje a někdy ne. Postavy tu ale bohužel nejsou natolik zajímavé, aby vás jejich chladný příběh o pomstě, v němž se hrdinové nechovají o moc lépe než padouši, dostatečně vtáhl. (19.07.2018)

Hodně zvláštní film. Tváří se to jako western, takový ten žánr Last Man Stand, ale vlastně klame tělem. Snaží se hodně vyprávět obrazem, atmosférou, hudbou, náladou, pohledy, což se mu překvapivě většinu stopáže daří. Na plátně jedou jen dva borci na koni, ale přesto to má v sobě něco, ten obraz, čím nutí dál se dívat. Jen jak tam házela těmi italskými černými smutečními šaty kolem sebe, nemohl jsem nevzpomenout na Slunce, seno, erotika a "Marcelo!", "Vincenzo!", "Amore mia!". A jinak tamta byla pěkný hajzl a měli ji kilnout hned, jak to šlo, mrchu. Tohle se nedělá. (06.04.2023)

Tak ako ja som uz videl a pocul vselico -  spgahetti westerny funguju, klasicke westerny, frylery suvisia s horormi, jeden uzivatel mi vylozil /nepamatam si meno, nejsem komp/ rozdiel medzi  sci fi  a vedeckofantastickymi filmami ...... jo, dobre. Ale baladicky western, demytizacia klasickeho kovboja demytizacia schematu pomsty....., tak to je uz  aj na mna ciry masaker.  Doposial odmietam uverit, ze niekto natocil nieco take. Preco dam vyssie hodnotenie ako u Johnny Guitara ? No, hlavne preto, ze je to inspirovane filmami Sergia Leoneho a je tam aj ta posledna scena  s ghost town- tak preto ako - tak slusny priemer   : 63 % (05.08.2021)