Zelená miestnosť

Prvá polovica nie len z hororového hľadiska nijak prevratná. V podstate by sa dalo povedať, že sa "nič nedeje". Lenže následne nastane ten správny zvrat, vďaka ktorému sa všetko na "dobré" obráti. Fakt som mal spočiatku obavy, že to celé vypáli do "stratena" a ja sa nedočkám ničoho, čo tento hororový subžáner proste charakterizuje. Nehovorím však len o samotnom gore či násilí (toho zas tak veľa nebolo), ale aj o celkovom vnímaní tohto snímku, ktorému sa napriek jednoduchému príbehu naozaj podarilo znepokojiť. Anton Yelchin mi utkvel v pamäti vďaka hereckej úlohe "motáčika" z "Alpha Dog", pričom tento druh rolí mu suverénne sedí najlepšie (čo potvrdil aj v tomto prípade). Ja osobne som sa "bavil", pričom musím uznať, že sa po dlhej dobe objavil solídny "hixploitation", ktorý konečne ako-tak stojí za zmienku - 70% (28.06.2016)

Horor to nie je, ale triler bez debaty a to taký, že poriadny. Spočiatku nezáživná nuda s drsnou kapelou len o čosi drsnejšou, než dve mačiatka brutálne útočiace na klbko vlny, ale postupne sa to rozbehne a po nástupe Patricka Stewarta a „červených šnúrok“ to chytí hnusný, odpudivý, surový, nekompromisný, brutálny, sku*vený a bezvýchodiskový drajv a už ho to do začiatku záverečných titulkov nestratí. Rozhodne sa nedá hovoriť o „čistom“ horore, toto je skôr kombinácia trileru, home invasion či hixploitation, ale trvám si na zaradení tohto vydareného kúsku do tohto zoznamu. (11.01.2017)

Hixplo, ktoré síce dokáže zabaviť a čas pri ňom rýchlo utečie, no i tak som čakal niečo lepšie. Atmosféra v dôsledku hlúpeho jednania postáv bola slabá a preto som si film po pocitovej stránke skoro vôbec neužil, skrátka žiadna dusnota, ktorú pri tomto hororovom subžánri očakávam, sa nedostavila. Skôr mám z toho len taký neutrálny pocit. Na druhú stranu niektoré scény príjemne prekvapili svojou krvavosťou, aj keď sa v tomto smere dalo vyťažiť viac. Priemer. 60/100 (05.12.2017)

Nejpřekvapivějším aspektem "Green Room" je mimofilmová rovina, že vůbec polarizuje publikum. Člověk by čekal, že biják, který výměnou za kapku suspension of disbelief servíruje pohlcující survival, si prostě lidi užijí. "Green Room" není realistické drama či ambiciózní revize žánrových pravidel, ale důmyslně a ne zcela tradičně vystavěná žánrovka. Podobně jako třeba "Wolf Creek" si dává na čas s rozehráním konfrontace. Když ta přijde, nenastupuje tentokrát žánrový exces, ale v rámci žánrových mantinelů je nadále aplikován realismus. Z toho plyne, že film nehraje úplně podle schémat, přesněji řečeno, že situaci rozvíjí nikoli předvídatelně přes klišé, ale živelně skrze postavy a rozehrávání klaustrofobní situace. Díky tomu dostává zastřešující survival stand-off vyprávění svěží krev do žil. Postupné střídání pokusů o přežití a odhalování skutečností neznámých divákům i postavám roztáčí kolovrátek pohlcujícího napětí. Díky tomu, že se tvůrci drží při zemi co do okatých žánrových prvků (od přepáleného heroismu či okázalého záporáctví po prvoplánové atrakce) ani nepřichází tradiční zcizení se filmu otázkami, co bude dál či jak to dopadne, a impulzivně jednající postavy jen diváka nesou dál k další netradičně vystavěné scéně. Ale evidentně ne pro všechny. Pak je otázkou proč. Že by už dnes byli filmoví fandové tak zblblí přesofistikovanými blockbustery či quality TV, že si nedokážou užít precizní necampovou žánrovou podívanou, která není přemoudřelá, jen nenápadně chytrá? (08.08.2016)

Punková vyvražďovačka. Předevčírem jsem nevěděl, že něco takovýho existuje, ale dneska jsem ochotnej vošukat bezhlavou mrtvolu anglický královny, jen aby pro mě někdo vyrobil další. Jak přesně překonvertovat to makobrózní nadšení do písmenek, když odér z mý mrdkou ulepený klávesnice, ta pravá esence nadšení, nejde vecpat do jedniček a nul? Tak tedy - kurevsky epické obsazení v čele s Herr Picardem, v brutalitách ani kapka digisraček, nepředvídatelné pořadí chcípání lovné zvěře, soundtrack říznej až na půdu a perfektně vykreslený prostředí náckovskýho prdelákova, kde rotvajleři dávaj dobrou noc a kde červený tkaničky neznačí, že je čék teplouš. Yelchina je každopádně děsná škoda. Na tu jeho sympatickou držku týpka od vedle se mi hezky koukalo už někdy od Huffa a já doufám, že se mu v tý nekonečný temnotě neexistuje pohodlně. (15.07.2016)