Zatracená noční dřina

Jako notorický nespavec vím, že noc je jako stvořená pro přemítání o smyslu života, rekapitulaci osobních (ne)úspěchů a zároveň trochu náměsíčný nadhled nad tím vším. Hrdinové tohoto filmu se takhle noc co noc scházejí nad kafem, analyzují události svého života a navzájem neznají ani svá příjmení. To je trochu jako z mého života a proto mám ten film rád. A teď řeknu kacířskou větu: mám ho dokonce o něco radši než Ztraceno v překladu na stejné téma. Tak, je to venku. 80% (08.09.2005)

Každý den, po noční šichtě, se setkávají v malé kavárně - Sean, ošetřovatel v nemocnici, Lenny, operátor na callcentru, Vincent, pomocní v obchodě a Jody, dělnice u pásu v továrně. Nemají spolu nic společného, než právě onu noční - ranní dávku kávy, ale přesto spolu mají více společného, než si myslí. Přes všechno, co o sobě neví, se stávají nejlepšími přáteli - ochotni jeden pro druhého udělat cokoliv... U mně je to přesně stejné, jako tu píše Enšpígl - prostě se mi film perfektně trefil do nálady, a já měl chuť vykašlat se na všechno, najít si nějakej noční job, a po ránu vysedávat s přáteli v kavárnách (podobné pocity jsem zažíval naposled u Erasma a spol). O to horší je to probuzení do reality, a uvědomění si, že jde _jen_ o film - a že takhle by to asi nikdy ve skutečnosti nebylo (asi by každej z nich z práce valil domů, aby se trošku prospal a užil denního života). Ale to je fuk, prostě na tento film se skvěle kouká, i díky hereckému obsazení neznámých tváří - díky čemuž to všechno působilo náramně reálně. Tento film řadím ke svým oblíbeným, a už teď se těším, až si jej pustím znovu... (22.12.2013)

Relativně originální nápad - čtveřice mladých lidí, pracujících noční směny se pravidelně setkává v baru a řeší problémy svého podivného života. Ok, proč ne. Bohužel film není vůbec ničím zvláštní - scény víceméně nic neřeší, vyprávění nemá dynamiku a především chybí nadhled a vtipnost. Z filmu o problémech mladých lidí se tak bohužel stala nepřesvědčivá nuda zobrazující život několika nespokojených pracujích. A rozhodně tomu nepřidává ani celkově nudná vizuální realizace... (29.09.2004)

Základní nápad se mi hodně líbí - ostatně taky sedím po každé noční v hospodě. Dalo se to udělat různě. Tvůrcům však evidentně šlo spíš o inteligentní zábavu, než o velké umění. Mohl to být klidně průser, ale není. I když je to o generaci, která je úplně někde jinde než jsem já, neuráželo mě to. Tahle parta se mi jeví přece jen mnohem sympatičtější a víc ze života, než hrůzní, načinčaní, a hlavně prudce nesnesitelní "Přátelé". (Fuj.) Navíc ty noční šichty a následné ranní odreagování v restauračním zařízení - to nás od začátku spojovalo. Tomu jsem rozuměl. Jasně, má to i nějaká ta slabší místa, kdy se našinec obvykle kroutí, ale nakonec vše zachránila scéna s autorádiem, které nejde vypnout ani přeladit. Pohled na trance & dance mládež, kterak hodiny trpí při pop rockových baladách osmdesátých let (např. Heart) byl jednoduše k nezaplacení. A to už je druhý neotřelý nápad tohoto snímku, vzniklého v dobách, které si s originalitou a neotřelostí zrovna netykají. Proto neváhám jít o hvězdičku výš, než by mi asi měla diktovat objektivita. (05.05.2007)

Jsem velmi rád, že jsem na tenhle film kdysi narazil při nočním vysílání na ČT1/ČT2 (stále ho mám nahraný na VHS). Není to nic zázračného - je to "jen" obyčejná konverzační dramedie. Do karet jí však v mých očích hraje zajímavé prostředí nočních směn, odpočinkový soundtrack mísící jazzovou kytaru a hity 80. let, promyšlený scénář, uvěřitelné herecké výkony (což je důležité, když většinu času filmu je před kamerou pouze ústřední čtveřice) a dostatek fajn "hlášek". Těžko říct, jestli je to zrovna tím, že jsem si nedávno připomenul jedním videem rozebírající finále Seinfelda, ale chtěl bych vidět více pořadů s tímto složením, scházejícím se v kavárenské kabince a jen tak volně diskutující. (13.06.2005)