La La Land

Ojedinělý film. První polovina je hodně muzikálová. Všechno tančí, zpívá, bliká, dobře se na to kouká ale přesto jsem balancoval někde mezi uměním a nudou. Hold nejsem úplně muzikálový typ. Film ale pozvolna dospěje do příjemné, na dialogy velmi chytré druhé poloviny, ze které přímo srší romantika a cit. Ústřední dvojici to náramně sluší a svým charismatem vás prostě baví a vy už jen nehnutě sedíte a užíváte si tu nádheru aby vás pak závěrečná 15 minutovka totálně "dodělala" a vy spokojeně se slzičkou v oku odcházíte ze sálu. Jo, tenhle film si toho Oscara zaslouží ;) 95% (04.01.2017)

Zeby po dlhej dobe svitala v krajine snov nadej na nove, dokonale filmove herecke duo, ktoreho vzajomna zohratost robi ich spolocne chvile pred kamerou ked uz nie nezabudnutelnymi, tak aspon divacky velmi vdacnymi...?!? Crazy,stupid love a La La Land su v tomto smere viac ako radostnym prislubom. Here' s to them...! (14.12.2016)

Here's to the ones who dream. O tom, že továrna na sny umí všechno dát a nebo všechno vzít. O snech, které se dříve nebo později musí střetnout s realitou. A konečně o tom, že když někdo říká, že vás nikdy nepřestane milovat, je možné, že to tak opravdu myslí. Od prvního zveřejněného obrázku tančící dvojice jsem věděl, že Chazelle tentokrát točí pro takové, jako jsem já. A epilogem dokázal, že v La La Landu nechal značnou část srdce. (05.01.2017)

Po delší době jsem si mohl opět připomenout, že více než kterýkoli jiný filmový žánr (snad jen s čestnou výjimkou přírodopisného filmu) pojednává muzikál o životě. A teď nemám na mysli "o životě" v tom banálním a lehce vyprázdněném smyslu, jakým se stalo poněkud nešťastným zvykem tohoto sousloví v běžné komunikaci používat - tedy jako o jakémsi souhrnu obecných životních/existenciálních pravd, ale o životě v tom nejzákladnějším (biologickém, poetickém i filosofickém) smyslu slova - o životě jako síle, energii, proudění, jako jiskře a plamenu, jako omamném karnevalu forem a především jako niternosti a cítění, protože právě tak se nám život - v celé své mohutnosti, zázračnosti a nádheře - dává plně zakusit, právě tak se nám odhaluje, ZJEVuje v našem vlastním každodenním žití i v žití všech ostatních živoucích bytostí, s nimiž sdílíme tuto planetu. A za to tvůrcům posílám nehynoucí dík! (06.01.2017)

Nejlepší bylo těch 40 sekund s J.K. Simmonsem. Jeho postava tam má stejný charakter jak ve Whiplashi, jen z úplně opačného hudebního pohledu, to mi přišlo hodně vtipné. Jinak je to muzikálový pastiš (nebo pocta?), která má své dobré momenty. Dvě písně jsou celkem zapamatovatelné, konec mě mile potěšil. Jinak Chazelle se mi již opakově trefuje do konkrétních aspektů v mém životě, které jsou prakticky totožné, a jen tak někdo je nemá, nevím, jak to ten chlap dělá. Jinak snímek je to solidní, nic víc. Ten chtěný kýč a stylizace mi ale prostě přes pysky nejde, stejně jako to, že je toto dílo oslavováno mnohem víc, než o dvě třídy větší událost jménem Whiplash. Ryan Gosling z mého pohledu rozhodně zajímavější postava, než Emma Stone, ale Oscar proboha ani jednomu z nich! (08.02.2017)