Hudba:
Tadeáš VěrčákHrajú:
Lída Baarová (a.z.), Lída Baarová, Helena Třeštíková, Alena Šislerová (rozprávač), Vladimír Borský (a.z.), Gustav Fröhlich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Lída Baarová. Herečka, pre ktorú bola jej krása najväčším darom aj prekliatím zároveň. Mladé a atraktívne dievča sa rýchlo stala najväčšou československou filmovou hviezdou a dokázala si podmaniť aj najobávanejších mužov svojej doby. Vzťah s ministrom ríšskej propagandy Josephom Goebbelsom z nej však obratom učinil národného nepriateľa a symbol kolaborantstva. Dokumentaristka Helena Třeštíková sa s Baarovou stretla v jej zahraničnom exile. Na sklonku herečkinho života nakrútila otvorenú spoveď kedysi milovanej a následne zatracovanej hviezdy na pozadí unikátnych materiálov z niekoľkých európskych filmových archívov aj ukážok slávnych úloh Lídy Baarovej. Príbeh sebadeštruktívnej lovestory s charakteristikami antickej tragédie je fatálne spojený s európskymi dejinami a ukazuje mimoriadne úprimný portrét ženy, ktorej na vrchole kariéry ležal svet pri nohách. O to monumentálnejší bol potom jej pád do zabudnutia a samoty. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (171)
Překvapivě nezáživný dokument. O životě Lídy Baarové se tu divák nedozví nic nového a upřímně řečeno celkovému obrazu příliš neprospívá ani sama Baarová, která by si coby vypitá troska čas od času zasloužila otitulkovat, protože jí nebylo příliš rozumět. Vše zajímavé tak obstarávají dobové záběry, které de facto nemají s Baarovou nic společného a pár ukázek z jejích zahraničních filmů. Každopádně tenhle projekt mi i tak přijde absolutně zbytečný a vlastně se jen veze na mediálním zájmu o Renčův film. 30% ()
V tomhle snímku nenajdete pravdu, stejně jako ji nenajdete v hraném zpracování jejího života. Jsou zde fakta, která jsou podána dobovými záběry, ale jsou to především Lídina slova, která jsou zde prezentována jí samotnou. Dá se věřit herečce? I tohle je něco, co vás napadne. Ale přesto z konce necítíte, že by byla spokojená se svým představením, to smíření je až bolestné. ()
Víc než osud samotné Lídy Baarové, na mě dolehlo jak snadné je ocitnout se v roli padoucha jen proto, že jste na očích víc, než nějaký Honzík z pekárny, který si v době protektorátu nechal říkat Hanz a byl jeden z těch statisíců führerfans, kteří nejdřív vítali Němce a podíleli se na likvidaci židů, pak vítali Rusy a skandovali při věšení Němců i Čechů a nakonec zakotvili jako členové KSČ, kde si to pro změnu vyřídili s buržousty... . Třeštíková pomocí velmi zajímavých archivních záběrů, poskládala souběžně s příběhem Baarové svědectví o pokrytectví a krutosti, jaké jsou lidé schopni, pokud dostanou příležitost. Nevím jestli to byl záměr tvůrce, ale z pohledu Baarové a nejspíše mnoha dalších, šlo "jen" o změny režimu...při nichž nikdo nemohl tušit, do jaké obludnosti narostou. A to jak v případě nástupu Hitlera, tak komunistů. Touto optikou pak nemůžete v Baarové vidět vlastizrádce, ani se pohoršovat jejím vztahem s Goebbelsem. Nemůžete se divit, že se bála o svoje bezpečí a snažila se utéct. Vždyť i dnes je mnoho lidí, kteří pracují v Německu, nebo Rakousku a kdoví, jak by se v případě vyhrocení vztahů zachovali a na které straně hranic by zůstali. Pokud tedy selhala, tak snad jen v úsudku. Ale jistě ne víc, než miliony jiných žen před a po ní, které zaslepila láska. Díky své kráse, byla v neustálém pokušení ze strany všech vlivných mužů té doby a i když na sebe jistě nepověděla všechno, tak jakékoliv odsuzování není na místě. Nebylo mi jí vysloveně líto, ale bylo mi smutno a pocítil jsem vůči ní i respekt, protože tohle by každý asi nedal. Nejvíc smutno mi ale bylo, když popisovala jak velká úleva a štěstí pro ni bylo, když se jí povedlo utéct z Československa. Přitom pro mnoho z nás, je jedním z klenotů naší kinematografie. Ve všech ohledech zajímavý dokument, Třeštíková tohle opravdu umí. I když bych bral některé výpovědi Baarove s rezervou, pořád zůstává spousta materiálu, který vás přiměje k zamyšlení a možná i revizi svých názorů jak na ni, tak na dobu, ve které žila. ()
Z celého Třeštíkové a Hejnova dokumentu o Baarové je paradoxně nejzajímavější to, co přímo o Baarové není... Málo známé záběry ze zákulisí filmového průmyslu 30. let, kamerové zkoušky, ukázky z málo známých italských filmů, dobové týdeníky, projevy... Jakmile mluví LB nebo je řeč o LB, Třeštíková lacině zvýrazňuje pouze bulvární složku jejího životního příběhu, který je navíc vyprávěn nekonzistentně, neúplně, povrchně až zkreslujícím způsobem. Pro mě osobně je její slavné milenectví s dr. Goebbelsem nezajímavé a to, co v (nejen) jeho kontextu je skutečně důležité a významné, Třeštíková ve filmu nijak nezmíní. Tedy jestli/jak byla využívána německou propagandou, jak ji vnímali filmoví diváci, jaké měly její filmy kritické ohlasy, jaká byla její společenská role, pracovní vztahy s jinými tvůrci, vliv rodinné anamnézy (častých duševních poruch v rodině) na její kariéru...atd. atd. Dobová atmosféra je naznačena díky archivním záběrům relativně dobře, ale role Baarové v jejím kontextu je prakticky zamlžena. Skoro se až chce říct, že tento film o LB je zoufale zbytečný, protože značnou část materiálu už Třeštíková publikovala před dvaceti lety a nic nového už nepřináší. Problém samozřejmě je, že LB si svůj příběh vypráví sama, přičemž celou dobu vlastně jen sledujeme starou nešťastnou ženu se silnou poruchou osobnosti a problémy s alkoholem (což Třeštíková strašně lacině zdůrazňuje dlouhým záběrem na to, jak Baarova pije becherovku přímo z lahve nebo si zapaluje cigaretu na špatném konci). Baarová v kouřovém dýmu pouze zvýrazňuje svůj talent a krásu, vypráví nedůležité historky svých mileneckých eskapád, případně odpovídá na režisérčiny banální dotazy. To je ale trochu málo, ne? ()
Vypálím to hned na začátku: Jsem z toho neuvěřitelně nadšený! Tento snímek od matadorky českého dokumentu krásně ilustruje ten kontrast nesmírně kvalitní dokumentární tvorby vůči katastrofální úrovni českých dějových filmů. A tady to máme na stříbrném pdonose Renč vs. Třeštíková. Ten film má všechno, co prakticky všem (ne)povedeným velkým českým filmům chybí. Má to emoce, skvělou sklatbu děje, která je i na dokument prostě epická, hrozně mne bavil stříh v kombinaic s hudbou a vůbec hra s časovou rovinou a dobovými záběry, jednoduché, ale účelné. Vůbec to nechci hodnotit z hlediska faktografie nebo snad pravdivosti, už jenom protože mne fenomén Baarová prakticky vůbec nezajímá. Ale jako výpověď zlomeného člověka na pozadí retrospektivy osudových událostí to působí dokonale. Příjemné je, že to vyvolává emoce bez normativního přístupu a ohýbání reality, protože bohužel tohle nejenom u nás stále ještě dost tvůrců považuje za umělecký prostředek, ano dívám se na tebe Klusáku! 10/10 ()
Reklama