Zkáza krásou

Třeštíková natočila dokument tak, že se setkala s již opuštěnou a zahořklou Bárovou, zapla kameru a nechala ji mluvit. Je jasné, že se tedy dočkáme pouze jejího vyprávění, přičemž je vidět, že o něčem chtěla mluvit, o něčem ne a dokument se natáčel podle jejich podmínek. Různé divákovy případné otázky zůstanou nezodpovězeny, dokument nejde moc do hloubky a zuby nehty se vybírá kontroverzi. Přesto ten pohled na zlomenou opuštěnou stařenu kterou kdysi miloval celý svět nemůže nevzbudit jisté dojetí a určitě je její vyprávění v něčem přínosné a místy jsem byl do něho velmi ponořený. Mohla si za všechno sama, ale utrpěla toho moc. Ovšem mnohem víc je mi líto její sestry Zorky, která byla podle mě o dost hezčí a hlavně byla pokorná. Bárová bohužel nebyla pokorná zřejmě nikdy... (24.06.2019)

Víc než osud samotné Lídy Baarové, na mě dolehlo jak snadné je ocitnout se v roli padoucha jen proto, že jste na očích víc, než nějaký Honzík z pekárny, který si v době protektorátu nechal říkat Hanz a byl jeden z těch statisíců führerfans, kteří nejdřív vítali Němce a podíleli se na likvidaci židů, pak vítali Rusy a skandovali při věšení Němců i Čechů a nakonec zakotvili jako členové KSČ, kde si to pro změnu vyřídili s buržousty... . Třeštíková pomocí velmi zajímavých archivních záběrů, poskládala souběžně s příběhem Baarové svědectví o pokrytectví a krutosti, jaké jsou lidé schopni, pokud dostanou příležitost. Nevím jestli to byl záměr tvůrce, ale z pohledu Baarové a nejspíše mnoha dalších, šlo "jen" o změny režimu...při nichž nikdo nemohl tušit, do jaké obludnosti narostou. A to jak v případě nástupu Hitlera, tak komunistů. Touto optikou pak nemůžete v Baarové vidět vlastizrádce, ani se pohoršovat jejím vztahem s Goebbelsem.  Nemůžete se divit, že se bála o svoje bezpečí a snažila se utéct. Vždyť i dnes je mnoho lidí, kteří pracují v Německu, nebo Rakousku a kdoví, jak by se v případě vyhrocení vztahů zachovali a na které straně hranic by zůstali. Pokud tedy selhala, tak snad jen v úsudku. Ale jistě ne víc, než miliony jiných žen před a po ní, které zaslepila láska. Díky své kráse, byla v neustálém pokušení ze strany všech vlivných mužů té doby a i když na sebe jistě nepověděla všechno, tak jakékoliv odsuzování není na místě. Nebylo mi jí vysloveně líto, ale bylo mi smutno a pocítil jsem vůči ní i respekt, protože tohle by každý asi nedal. Nejvíc smutno mi ale bylo, když popisovala jak velká úleva a štěstí pro ni bylo, když se jí povedlo utéct z Československa. Přitom pro mnoho z nás, je jedním z klenotů naší kinematografie. Ve všech ohledech zajímavý dokument, Třeštíková tohle opravdu umí. I když bych bral některé výpovědi Baarove s rezervou, pořád zůstává spousta materiálu, který vás přiměje k zamyšlení a možná i revizi svých názorů jak na ni, tak na dobu, ve které žila. (28.01.2022)

Onanie nad zašlou slávou... LB, byť dobrá herečka a krásná ženská, která nedospěla k pokoře. Hraje to na nás s ledovýma očima až dokonce a docela mě mrzí, že paní Třeštíková spoléhá na naše znalosti celé situace... Jestli jsem to pochopila správně, nechává na publiku, ať si udělá názor samo. Jenomže to není dobrý tah. Někteří lidé neví nebo neznají a pro ty se tento dokument může stát oslavou oné dámy, která se roky válela s pravou rukou Hitlera. Která hrála po zbytek života na blbou, přitom dooobře věděla. Dokument obsahuje překvapivě chyby faktické a chybí zde názory pamětníků či oponentů. Hezké byly naopak neznámé záběry prvorepublikových filmových ateliérů a konkurzů. Nevím, nevím.... Pro mě spíše zklamání. (04.04.2016)

Letošní rok bude asi rokem Lídy Baarové, jak to tak vypadá. S tím rozdílem, že Renčův film mě ani trochu neláká a nepůjdu na něj, nemá to podle mě s LB nic společného. Jakmile jsem však zahlédla v televizi upoutávku na nový film od Třeštíkové, neváhala jsem ani minutu. Kinosály jsou vyprodané na dlouho dopředu a není se čemu divit. Není to však vůbec pěkná podívaná, musela jsem se hodně držet, abych občas nebrečela nahlas. Je totiž strašně dojemné vidět nešťastnou, osamocenou ženu, která nemá nic, než jen vzpomínky, a i kdyby nechtěla, pořád jí někdo připomíná ty nejsmutnější. Považuji se za poměrně informovanou o životě téhle noblesní a překrásné ženy, a proto jsem se v dokumentu orientovala. I mě však překvapila spousta záběrů, o jejichž existenci jsem dosud neměla ani tušení. Řada z nich mě velmi pobavila, ostatně, uvidíte sami. Příkladem budiž lak na nehty a krém na boty. Velmi zajímavé jsou kamerové zkoušky, na nich je opravdu vidět, jak byla Baarová přirozená a kamera ji milovala. Škoda je, že Třeštíková Baarovou točila, když na tom už byla s psychikou hodně špatně. Nenazvala bych to poruchou osobnosti, jako nějaký uživatel tady, ale spíš pokusem o útěk (pomocí alkoholu) od myšlenek a vzpomínek, které ji pak ve stáří pronásledovaly. Navíc nebyla nejmladší, ve stáří už se s tím i těžko bojuje. Kolem sedmdesátky to jistě byl ještě trochu jiný člověk, který ještě třeba měl sílu se smát. Obdivuju ji. Za to, co všechno zvládla, čím si prošla, že to nevzdala. Její touhou bylo hrát a k tomu měla nejen krásu, ale i talent a to, že to o sobě sama tvrdí, vůbec není na škodu. Člověk si přece musí věřit. K její osobě jsem se vyjádřila už ve svých oblíbených herečkách a ke knihám o jejím životě zase na databázi knih. Moc doporučuji Tři životy Lídy Baarové od Ondřeje Suchého. Proč jsem dokumentu nedala plný počet je z důvodu, že v něm je pár chyb, to by se nemělo stát. Odkdy Rolf Wanka vypadá jako Jan Kopecký ? (12.01.2016)

Lída Baarová má možná jeden z nejzajímavějších slepenců životních osudů, slávy, úpadku, ale dokument Heleny Třeštíkové vaří z vody. Filmaři nemají dostatek materiálu, aby film povýšila nad rámec televizní rychlo vizitky či obohatila ho nějakým zajímavým dokumentárním twistem (rámec, žánr, konfrontace...). Takhle zůstává půlhodinové okouzlení faktem, že tato stařena úplně zamotala hlavu nejvyšším pohlavárům Třetí říše, ale pak už jenom divákova fascinace kolik cigaret dokázala během rozhovorů vykouřit. 50 % (19.02.2016)