Lesbičky
Les Biches
Les biches - Le cerbiatte
Bad Girls
Réžia:
Claude ChabrolScenár:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHudba:
Pierre JansenHrajú:
Jean-Louis Trintignant, Stéphane Audran, Jacqueline Sassard, Claude Chabrol, Dominique Zardi, Henri Attal, Nane Germon, Serge BentoObsahy(2)
Frédérique, bohatá dědička, utrácí svůj víceméně zahálčivý život střídavě v Paříži a ve své vile v Saint-Tropez. Je obklopena přáteli, snad „umělci“, kteří žijí na její účet. V Paříži se seznámí s mladou nonkonformní malířkou Why, kterou pozve do své vily na Riviéře. Jejich vztah osciluje mezi intimintou, přátelstvím, tohou podřídit si toho druhého a přátelstvím. Do tohoto zdánlivě klidného soužití vstoupí mladý architekt Paul Thomas, který učaruje oběma ženám.
Přestože se titul filmu u nás překládá jako Lesbičky, vzhledem k odkazům jak v ději, tak v dialogu, uvádíme jej pod názvem Laně.
Jemně tkaný psychologický příběh patří k nejlepším filmům Claude Chabrola, a zcela zapadá do uvolněného závěru šedesátých let a lze říci, že režisér zůstal tomuto stylu věren ve své následující tvorbě. Vynikající kamera Jeana Rabiera, dokonale umocňuje Chabrolův způsob filmového vyprávění. Jedna z představitelek hlavních rolí, režisérova manželka Stéphane Audranová, si za svůj výkon odnesla ocenění z festivalu v Berlíně.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (26)
S Claudem Chabrolem jsem až doposud měl vzácně vyrovnanou bilanci, kdy jsem tak nějak dopředu věděl, do čeho jdu a jak na mě jeho tvorba bude působit. Obvykle to totiž bylo na 3 a půl hvězdičky s tím, že jsem se podle nálady, herců a drobných nuancí ve scénáři rozhodoval mezi 3 a 4 hvězdičkami. Jsem si skoro jistý, že na 5* to u Chabrola nebude nikdy, a až dosud jsem předpokládal, že mi ani nezpůsobí nějaké výraznější zklamání. Laně jsou ale první kousek z jeho dílny, který mě zkrátka a dobře nudí. Dějově řídké, psychologicky povrchní a tak nějak unylé. Chápu, že v 60. letech pouhé známky lesbického vztahu a bisexuální orientace musely působit provokativně, ale ta doba, kdy něco podobného šokuje, už je dávno za námi. Zbyla jen přítomnost Stéphane Audran, která měla vynikající předpoklady pro ztvárnění mondén všho druhu a byla výbornou volbou pro postavy unuděných manželek ze střední vrstvy nebo buržoazních paniček. A zbyla i přítomnost Jeana-Louise Trintignanta coby charismatického herce své generace. Jenže ani dva zajímaví herci dobrý film nedělají. Celkový dojem: 35 % ()
Vyrovnat se se Chabrolem není vždycky snadné, někdy se vnucuje, jindy je zcela nepřístupný... Laň v lani, biches... Jacques Brel začíná svojí stejnojmennou píseň: "Jsou naším prvním nepřítelem / když mizí se smíchem na rtech..." a končí: "Jsou naším posledním nepřítelem / laně, které již jimi nejsou"... Chabrol natočil stylově čistý, nekomplikovaný film o komplikovaném milostném trojúhelníku, který se má rozpadnout tím, že jeden jeho vrchol prostě (pokud možno dobrovolně) zmizí. Ale ten/ta, na kterou to slovo padlo, se s ním nehodlá smířit. Why? Přiliš se dostala do vztahové závislosti, její vazba k ostatním vrcholům se již nedá zrušit chtěním, rozhodnutím, ani silnou vůlí. Ale co, jsou tu ještě dva další vrcholy... Od podstatného jména 'biche' je odvozeno sloveso 'bicher', skákat radostí jako laň - v tomto filmu se ale radostí moc neskáče. ()
Znuděná Frédérique si jednoho dne vyhlédne pařížskou bezprizorní dívku z ulice, aby jí pomohla ukrátit čas jejího přesyceného života. Je motivována nejen osobitým vystupováním neznámé ženy jménem Why, ale jak prozrazuje již "Prolog", i tělesnou touhou. Obě hrdé laně se pomalu sbližují, až vstupem do jejich těsného vztahu vytvoří architekt Paul vcelku konvenční milostný trojúhelník, v němž se dosud blízké ženy stávají skrytými sokyněmi. Why, neméně pyšná než Frédérique, která se i na ulici vždy sebejistě vzpouzela své situaci, se ani v nynějším nebezpečí, které jí hrozí ztrátou Frěděričiny přízně, nehodlá vzdát nově nabytého a dosud nepoznaného štěstí.... ()
On to Chabrol vystihol v podstate presne: temer všetky prívlastkové umelkyne a umelci (napríklad rôzne extravagantné poetky, nonkonformné dizajnérky, šokujúce dídžejky, neopozerané herečky, nezávislé spisovateľky, výstredné a novátorské šperkárky, punkovo uletené módne návrhárky) túžia v podstate po jedinom: urvať si čo najväčší podiel peňazí a z nich vyplývajúcej moci. Vznešené a zväčša chimérické predstavy opojnej mladosti a pocitu predvoja pravého umenia končia na najbližšej persóne oplývajúcej dostatočne veľkým majetkom. Hoci ich vlastné ideály v 99% smerovali proti hlúpej konzumnej dobe a reklamno-korporatívnemu zriadeniu plnému tupej zábavy pre masy. No v prípade vycítenia príležitosti získania moci a prachov, čo je skutočný cieľ ich avantgardného snaženia, sú ochotní poprieť a vykonať čokoľvek. ()
Jsem překvapen, že Chabrol stihl v jednom roce natočit dva tak skvělé filmy - NEVĚRNÁ ŽENA a LANĚ. Stejně je to zajímavý úkaz, kolik výborných filmů v té době vzniklo z umělecké spolupráce s jeho manželkou Stéphane Audran. Když si takhle zkouším představit, že jsem filmový režisér a přivádím na svět filmy podle vlastních scénářů, ve kterých hraje hlavní roli moje manželka, vůbec to není špatná představa. Akorát bych měl asi problém se dívat, jak se na place líbá s herci - v tomto filmu dokonce obojího pohlaví. Postava, kterou zde Stéphane Audran ztvárnila, je nesmírně zajímavá, a pro mě osobně v tomto filmu zastiňuje všechny ostatní. Oproti tomu Jacqueline Sassard, jejíž herecký zjev mě uchvátil v o rok starším snímku Josepha Loseyho NEHODA, mě zde spíše nudila, a její podání postavy Why je stejně fádní, jako její malůvky laní na mostě - odtud název filmu. Postava architekta do děje vstupuje dosti pozdě a nepřišla mi moc zajímavá, proto mi bylo v závěru vlastně i jedno, jak to s ním dopadne. Smutného konce Frédérique mi mi bylo ovšem líto - na druhou stranu se na mysl samozřejmě dere "kdo s čím zachází..." - přitáhla si tu žebračku z ulice sama, zřejmě to byl tedy její osud. Velmi dobrý a kultivovaný film, jehož decentní erotičnost představuje příjemný protipól současné protivně přesexualizované produkce. UPDATE 27.4.2020 - Na druhé zhlédnutí po letech mě ten film znovu strašně bavil, Stéphane Audran je v roli té bohaté paničky prostě úchvatná, a má to skvěle vystavěný děj, byť může asi na někoho působit poněkud nevěrohodně (například v otázce, jak to bylo se sexuální orientací obou ženských hrdinek). Za mě rozhodně jeden z nejlepších Chabrolových filmů. ()
Reklama