Šigacu wa kimi no uso

Nudné, lehce čitelné, i když se to tváří zamotaně, přestože mám vážnou hudbu ráda, tady mě zaujala minimálně, všechny ty pocity a bláboly, o kterých postavy mluvily, v ní vůbec, ale vůbec slyšet/cítit nebyly. Opravdu, jak tu již bylo řečeno, je Nodame Cantabile mnohokrát lepší – ve všem. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, příběh se táhl jako smrad, nemělo to nic do sebe. Obyčejné šedé anime, ač se tváří barevně. O čem to vlastně bylo? Já si hlavně pamatuju, jak jsem se skoro u každého dílu modlila, aby už byl konec. Přesto jsem to dokoukala. Dá se to, ale je to těžký průměr. (28.05.2015)

Shodou náhod jsem v době začátku s tímhle seriálem rozehrál i hru Eternal Sonata, která pojednává o životě Frédérica Chopina a tak ve mě tvůrci posílili zájem o jeho hudbu, za což jim v první řadě děkuji. Právě Chopinova hudba se v Your Lie in April vyskytuje poměrně často, minimálně tedy v první polovině. Arimuv příběh totiž působí, jako kdyby v polovině vyměnili scénáristu a rozhodli se kompletně změnit žánr. Zatím co v první části jde o hudební dramedy, kde se hrdina snaží vyrovnat s PTSD i za pomocí své nové kamarádky, v části druhé jde hudba stranou a vše se překlopí do romantického dojáčku. A zde je právě kámen úrazu. Hudební část neustále přerušují rádoby emotivní žvásty, tudíž vás tvůrci nechají užít si krásnou hudbu bez přerušení jen minimálně, a co víc, jednomu vystoupení je věnována třeba celá epizoda v celku, což působí, že se seriál neposouvá k věci. Když pak příjde řada na opravdové problémy hrdinů, zbývá sotva polovina dílů a tvůrci všechno chrlí šíleným tempem. Nemůžu však říct, že by mě to nebavilo nebo že bych u několika scén nezaslzel i já, nicméně kdyby se Arimovi a Kao věnovalo více času i mimo pódium a scény s hudbou spojené, tak si troufám tvrdit, že půjde o 5* záležitost. Takhle jen slabší 4. (19.07.2020)

Musím povedať, že sa mi začínajú podobné anime ako je Shigatsu wa kimi no uso dostávať pod kožu svojim námetom a tým, že vždy majú o čom byť a majú ako napredovať. V tomto prípade je napredovanie nie len v príbehu, ale aj v hudbe a vlastne aj keď ma svet hudby nezaujíma a možno ani nepočúvam tak veľa klasickej hudby a podobne, tento svet takto ako je tu vymyslený ma veľmi baví. Shigatsu wa kimi no uso má slabé miesta o tom nie je žiadna pochybnosť, ale ten svet, ktorý v tomto anime je zaujímavý a postavy ma bavili a chcel som o nich vedieť viac. Ono pochopiť niečo iné nejaký iný svet a prečo ľudia do toho dávajú seba do jednotlivých hudobných vystúpení a žiadne predstavenie nie je také isté záleží od toho ako sa kto vyspal, akú má náladu, aké má skúsenosti atď presne pre toto toto anime za niečo stojí. Hlavné ani vedľajšie postavy pre mňa nie sú generické, aj keď tu sa dá namietať. Toto anime teda nie je pre každého a bez tej hudby to nie je vôbec prevratné skôr priemerné anime, ale s ňou sa dá polemizovať o pekných štyroch hviezdach. (13.10.2018)

Šigacu je takový pozoruhodný koktejl o dospívání, hledání cílů v životě, přátelství, hudbě a loučení. Jedná se však o koktejl, do nějž byly spolu se skvělými ingrediencemi namíchány i ingredience hrozné, a to bohužel takřka ve stejném poměru. Co v první řadě zaujme, je nápadité ztvárnění niterních pocitů hlavního hrdiny, s čímž souvisí i jeho velmi zdařilý, pozvolný a uvěřitelný vývoj. Spolu s hlavním hrdinou lze ocenit i zdařilou chemii mezi postavami a výbornou první znělku, kterou jsem snad ani jednou nepřeskočil, stejně jako povedený závěr. Cesta k němu je však dlážděna přemírou zcela hloupých, rádoby komediálních pasáží se spoustou řvaní a karikovaných obličejů, které svou nevhodností dovedou v okamžiku zkazit jinak dobře stavěnou scénu, dále pak zbytečnou antiklimatickou částí s malou klavíristkou, a především pak nevyrovnaným prostorem pro jednotlivé postavy. Je velká škoda, že se veškerá pozornost soustředí na hlavního hrdinu, protože kdyby Cubaki nebo Watari získali pro sebe více prostoru, nemuseli by vypadat jen jako jednorozměrní přicmrndávači hlavní dvojice, ale jako plnohodnotné postavy. Ve výsledku tedy za 3* s mrzením, že k lepšímu zážitku by stačilo v podstatě jen pár kosmetických změn. (31.01.2021)

Začátek je celkem fajn. Animace je pěkná a na prvních pár dílů se dobře dívá. Pak se ale bohužel dostaví repetitivnost. V každém díle se pořád a pořád a pořád dokola omílá, že Kousei má trauma z dětství, a po čase už to prostě ztrácí na efektu a začne to být natahovaná nuda. A nezachrání to ani romantika nebo hudba. Ze čtyř hlavních postav jsou zajímavé prakticky jenom dvě. První z nich je osudem těžce postihnutá, ale při tom neustále optimistická Kaori, druhou bojovná kamarádka z dětství Tsubaki. Samotný nejhlavnější hrdina je nudný suchar, no a nejhorší je na tom jeho nejlepší kamarád Watari, který nemá charakter vlastně žádný a je tam jen do počtu. Drop po 15. epizodě. Sice mě zajímá, jak to s Kaori dopadne, ale do pokračování už se nutit nebudu. Možná se k tomu někdy v budoucnosti vrátím. EDIT: Po více něž dvou letech konečně dodíváno a můžu dodat jen, že to bylo ještě nudnější než jsem si pamatovala. Nepopírám, že konec je smutný, ale s nulovým propojením s postavami mě prostě nedostal tak jak by měl. 4,5/10 (06.02.2015)