Sedm smrtelných hříchů

Vezměte Fairy Tail, přiškrťte trochu míru jeho pitomosti a sluníčkovosti, přidejte banální příběh a hurá, Nanacu no taizai je na světě. Stejně jako výše zmiňovaná záležitost, i Sedm hříchů představuje směs spousty zářivých barviček, postav plochých a nudných, power-upů nesmyslných a přehnaných, znásilnění značně vyšumělého příběhového mustru bez špetky invence (byť nutno sarkasticky poznamenat, že oproti FT zde aspoň nějaký příběhový posun je) a samozřejmě nesmí chybět lehčí forma ečči. U mnohých šónenů se stává, že se při sledování alespoň masochisticky ukájím nad jejich imbecilitou, ale Hříchy byly po všech stránkách natolik matnou a nudnou podívanou, že jsem se musel do každého dílu nutit tak moc, jako jsem se už dlouho do sledování nějakého anime nenutil. Tvůrci se možná snažili o fungující humor, ale když se namísto smíchu dostavuje pouze pocit trapnosti, je něco špatně. Zničen a znaven žádám, aby Meliodas a ta jeho banda už ukončili tu nervy vysilující jízdu a nechali mě vystoupit u patnáctého dílu. (22.10.2018)

Kratucky fantasy shonen, pri ktorom je jeho dlzka vyhodou aj negativom zaroven. Serial ma len 24 casti a tym padom neobsahuje hluche miesta. Cely cas sa ide naplno a divaka necakaju ziadne natahovane suboje na ake je zvykly, ziadne komplikovane plany a machinacie, ziadne prekombinovane odbocky. Tym, ze osekali vsetky pridane prvky, ktore su nam zname napr. z FMA ci Bleach, vytvorili serial, ktory nema sancu divaka nudit, kedze kazdy diel je nabity akciou. Co sa samotnych subojov tyka, mnohe z nich su dobre animovane, niektore aj kreativne a vsetky pobavia. Avsak to, ze pribeh vyrazne okresali tiez znamena, ze The Seven Deadly Sins v zasade neprinasa do zanru nic nove. Ak niekto hlada originalne anime, moze sa na mieste otocit a hladat dalej, ak niekto hlada klasicku shonen zabavu, tak tuto nenarocnu jednohubku pravdepoodobne zhltne za par dni. Mimochodom, suboj Meliodas vs. Hendrickson bol vrcholom celeho serialu. (11.08.2015)

Jemnější verze Akame ga Kill!, je tu taky parta zabijáků, velký převrat, démoni, super cool síly, nějaká ta krev a podstatně méně mrtvých. Důležité je říct, že zatímco v Akame ga Kill! se počet mrtvých, vyšplhal na docela slušné číslo, tady umřou hlavně ti největší zmrdi. Je tedy fakt že akce je zde plynulá, dlouhá a dost brutální, hlavně v polovině, ke konci už to začalo být trochu už dost o ničem, ale furt to tak nějak šlapalo. Ale i tak je akční stránka je dobrá, mění se styly boje, mění se nepřátelé a používají se různé magické útoky, ale dojde i na normální. Co se týče hrdinů, tak mi nejvíc asi sedl Bane, Meliodas celkem ušel, Elizabeth kupodivu překvapila a sedla mi, King měl slabší chvilky, až moc brekotu. Co se týče pečeného prasete, které v podstatě jen překáželo a do jisté míry bylo na obtíž, jak sami tvůrci přepustili. Tak to mně sralo od začátku až do konce, ani svými heroickými činy a svým vykleštěným hláskem, to nijak nevylepšoval. Byť perverznost, byla zde, na velice dobré úrovni a téhle stránce nelze nic vytknout. Jo příběh má pár skvělých momentů a nejeden šokující moment, v tomhle ohledu tvůrci překvapují. Navíc hlavní záporák, má celkem koule a vydrží vlastně až do konce, být hajzl číslo jedna. Ale je to, takové, takové nedopečené a na můj vkus, až moc zbytečně natahované. Ve výsledku by se dalo říct, žili šťastně až do doby, než upekli prase. (10.11.2016)

Tentokrát se neshodnu s hodnocením, protože to není můj šálek kávy. Jsou jisté důvody, proč nekoukám na předlouhé seriály typu Dragon Ball, protože vloženě nesnáším, když se z mírně nadpřirozených schopností postupem času stávájí skilly, při kterých mizí planety a celé galaxie lusknutím prstu. Začátek je přitom slibný: Hlavní postavy je sympatické, vtipné, poměrně bezstarostné (vyjma princenzy) a to počáteční dobrodružné putování je nenásilně přátelské. Po 10. díle se to začíná pomalu zvrhávat v scénáře na začátku popsaných. Vévodí tomu klišoidní prvky příkladné deus ex machiny, nekonečně dlouhé proslovy bad guyů, když se chystají někoho odpravit, aby ta druhá postava dostala šanci a čas jí někdo zachránit..a když už nezachrání, tak perpetické zmrtvýchstání za doprovodu potoků slz a smutných popěvků, jak daná postava prostě nesmí umřít! Jednou? V pořádku! Ale 5x? Slabší stránky této podívané je také jeho předvídatelnost (všechny ty rádoby šokující zvraty jsem viděl na minuty dopředu), velmi zdlouhavý konec, který se táhne 6 dílů a již zmíněná princezna, která je opět tou šablonou vysláblé slečny, která podporuje tým úsměvem, brekotem a patosovitými bezduchými kecy. Nechtěný úsměv/facepalm mi vyčarovaly i všechny ty možné speciální techniky a jejich názvy. Když to srhnu, tak tohle je ryze podívaná pro menší děti, které milují ty prostředí-eratující souboje a nekonečně nabouchané hrdiny. Slabší 3*, které drží Meliodas, epické vykreslení bitek a cca 1. polovina seriálu. (12.06.2015)

Na to jak hezkou animaci tohle anime má, mě po dějové stránce nijak extra neuchvátilo. Prvních pár dílů je nudných, dokud nezačnou postupně přibývat členové Hříchů. Jen je hrozná škoda, že některým jsme se nepodívali trošku víc na zoubek, nebo celkově se víc neseznámili s příběhem tohoto uskupení. Místo toho tam byl přehršel momentů s princeznou Elizabeth nebo Hawkem, kdy mi oba dva hrozně lezli krkem. Opening i ending nijak extra nezaujali a ze soundtracků se najdou jeden nebo dva, co stály za to. (18.11.2016)