Jack stavia dom

Vyvrcholenie fajn. Aj scéna s Riley Keough ako Simple. Matt Dillon si strihol fajn postavu - konečne nejakú dobrú po dlhom čase. Ale Trier to už skrátka nemá. Už Nymfomanka pre mňa znamenala akýsi odklon - aspoň jej druhá časť. Ale toto je len plahočenie sa po šokovaní pre samotné šokovanie. To, že sa to obalí do rôznych dejových odbočiek a motivácií z toho ešte umenie nerobí. Boli miesta, kde som sa neuveriteľne nudil. Sion Sono je samohoniaci podstatne lepšie, lebo sa snaží šokovať až pointou. V zásade je to natočené dobre a vo formálnom prevedení na ktoré sme u Larsa zvyknutý ale takýto film v takejto dobe, ešte snažiaci pôsobiť ako high class, vyznieva trochu smiešne. To že je intertextuálny na svoje diela len umocňuje fakt, že jeho predchádzajúce počiny mali väčší potenciál, dušu a presah. Toto je len také samoúčelné nič. Pretrpel som to a to je všetko. Odkazy na grécku mytológiou a božskú komédiou mi príde trochu ako prestrelenie vedľa, hoci samo o sebe to funguje. Sklamanie. (26.01.2019)

Nikdy bych nevěřil, kolik různorodých a přesto velice zajímavých faktů se mohu dozvědět, při sledování hororu o pološíleném sériovém vrahu. I přes vcelku povedený úvodní incident, byl začátek spíše nudný a trvalo mi se naladit na tu správnou notu. Začátek totiž probíhal formou dialogu mezi hlavní postavou a tajuplným starším mužem, který se velice zajímal o jeho život a snažil se tak porozumět podstatě jeho choré mysli. Postupně jsme si tímto stylem prošli ukázky nejzajímavějších vražd a ostatních milníků z Jackova života obohacené filosofickými otázkami a zajímavostmi všeho druhu. Povídání tak pro mne bylo čím dál zajímavější a i když Jack není žádný sympaťák a nad jeho brutálními činy se místy ježí chlupy po celém těle, tak jsem si jeho příběh nakonec velice užil. Ze zmíněných incidentů bych nad ostatní vyzdvihnul zejména část s rodinou (i když si nemohu vysvětlit, jak tímto způsobem mohl zvládat po dobu několika let dvojí život) a pak také závěrečný incident o jedné nábojnici. Finální představa Danteho pekla, která zabrala skoro půl hodiny na mne byla trochu moc, ale stále to s přehledem stačí na 4 hvězdy. 79% (06.01.2022)

Asi nemohu napsat víc, než pár čistě osobních dojmů; ten film ve mně vyvolal hodně emocí a je těžké se v nich vyznat (mj. doufám, že mi po něm nebudou v noci zdát nějaké noční můry). Přišlo mi to strašně dlouhé, místy je to docela vtipné, některé záběry jsou zajímavé (Elysejská pole, peklo), a celé je to docela předvídatelné (u všech Jackových obětí je předem jasné, že budou zabity, a předem jsem i vytušil, z čeho bude Jack stavit ten svůj "dům") a tak strašně rozporuplné a zvláštní, že si na ten film asi neumím vytvořit názor (nevím ani, jak ho vlastně hodnotit, chvíli jsem uvažoval o odpadu, ale dovedu si představit i 5 hvězd). Celkově mě ten film ale asi spíš jen iritoval - kromě té úmorné délky je to hlavně kvůli tomu, že se spíš klaním na stranu lidí, kteří ten film považují za pseudoartovou sračku, kterou natočil člověk se zřejmými psychickými problémy. Většina toho filmu je zlá, zvrácená, cynická, nechutná a úchylná, ty stupidní vsuvky o umění, Hitlerovi apod. tam jen otravují, a celkově nemám vůbec chuť nad tím filmem přemýšlet, co jím asi chtěl režisér říct, a hledat v tom nějaký smysl a věnovat tomu víc času, než kolik jsem už strávil při jeho sledování. Osobně mě na tom filmu třeba i sere, že mi svým způsobem přijde nebezpečný, protože nějaký magor by se tím mohl inspirovat (dnes je možné vše). Za zmínku snad ještě stojí, že jsem viděl i daleko krvavější a zvrácenější úchylárny, takže Trierovi ani nejde přiznat prvenství za nějaké boření tabu nebo hnaní filmu do extrémů. Skandální a kontroverzní je to bezesporu (ovšem samozřejmě zase jak pro koho), ale takových filmů jsou mraky, a zdaleka se jim nedostává takové pozornosti. Kdyby se jí trochu ubralo i Trierovi a kdyby sem Aerofilms přestali automaticky kupovat každý jeho nový film, asi bych byl raději. Ignorovat Trierovy filmy i jeho samotného se mi zdá už roky jako dobrý nápad. (01.01.2019)

Naposledy Lars reflektoval trend artových a "artových" režisérov zobrazovať na plátne explicitné sexuálne scény, tentokrát to "schytáva" násilie a opäť je to s poriadnou dávkou cynizmu, provokácie a zámerného búrania klišé. Jacka tak možno brať úplne vážne ako polemiku o umení, ale aj s nadhľadom ako vtipnú polemiku o umení. Prípadne vás môže napadnúť, že nakrúcanie filmov je vo svojej podstate zločin, asi tu mal na mysli skôr tie komerčné, kde sa "zabíja" neustále autorský štýl a sloboda vyjadrenia samého seba a aj takáto interpretácia vás môže osloviť. Ale aj ten, kto sa bude tešiť na vizuálne spracovanie pekla, si príde na svoje. Jack celkom slušne hláškuje, jeho obsesie sú často vtipné a svojim spôsobom je to sympaťák. Ale stretnúť by ste ho nechceli. Takže Trierovi to opäť vyšlo, istú časť publika znechutil a istú nadchol a keďže jeho celoživotným umeleckým poslaním je vlastne presne toto, tak by sme mali byť spokojní... (04.02.2019)