Jack stavia dom

Asi to bude má chyba, každopádně jak má něco označení "art" film, vždy to, dle mého skromného názoru, stojí za vyliž prdel. Jack staví kokota, není vyjímkou a já ty dvě a půl hodiny protrpěla ve větších bolestech, než kdybych rodila paterčata prdelí. Dneska, aby byl někdo brán jako umělec, stačí natočit do nebes volající kundovinu o hovně a všichni mu naprcaj spoustu hvězdiček, aby nebyli za dementy, co nerozumí umění. Já jsem zvyklá být za krávu 24/7/365 , takže s hrdostí hlásím, že druhu "umění" kde nic nemá hlavu ani patu a každá scéna se táhne jak medový hovno, nerozumím. Rejža chtěl, jako už několik jiných "umělců" před ním, diváka šukovat a jak jsem četla, že lidé opouští během projekce sál, bylo mi jasný, že to nebude strachem z filmu, ale proto, že prostě na tu píčovinu nechtěj koukat a na sedačce je neudrží ani fuckt, že za tuhle debilitu platili. Největší záhadou pro mě je, že to tady svítí červeně i když by to pasovalo do 300 nejhorších. Asi jako rákoska holt českýmu pohledu na věc piču rozumím a tak alespoň apeluju na naši žlutou menšinu a klub přátel šikmých očí - Nečumte na to. (22.12.2018)

Když jsem na něj šel, nějak jsem předpokládal, že uvidím tak půlku a půjdu znechuceně pryč. Nemám von Triera nijak zvlášť rád. Melancholii jsem zkoušel třikrát, nikdy jsem to nedokoukal, Nymfomanka měla první část docela spád, druhá byla pohádka o tom, jak se unudit v kině. Navíc mi připadá, že vše, co dělá, dělá pouze na efekt a s důrazem na provokaci (což sice chápu, ale není mi to až tak sympatické). A Jack měl být totéž. Ten film je odporný a zlý, občas až nechutný. To ano. Ale na druhou stranu je až neuvěřitelně chytrý, autorský a vysoce umělecký. Nevěřil jsem, kolik krásy a filmového umění tam dokázal vložit. Řekl bych, že moje očekávání - které se nastavilo na úroveň Cannibal Holocoust či Srbski film - bylo hodně přetažené a nakonec mi nepřišlo tak hrozného téměř nic (u pikniku jsem naštěstí nebyl jediný, kdo se v kině smál, i když jsem to asi začal...). Mám jen dvě výtky: 1. z toho, co dělal kameraman, mě za chvíli bolela hlava (zkusím sednout v kině trochu dál), 2. Trierova naivní encyklopedičnost, kterou předváděl už v Nymfomance (člověk pod lampou, strom pod kterým seděl Goethe, sirény u letadel) a která mi přijde hrozně prázdná. Těžko se mi to říká, ale von Trier natočil (téměř) dokonalý film. (27.10.2018)

Naposledy Lars reflektoval trend artových a "artových" režisérov zobrazovať na plátne explicitné sexuálne scény, tentokrát to "schytáva" násilie a opäť je to s poriadnou dávkou cynizmu, provokácie a zámerného búrania klišé. Jacka tak možno brať úplne vážne ako polemiku o umení, ale aj s nadhľadom ako vtipnú polemiku o umení. Prípadne vás môže napadnúť, že nakrúcanie filmov je vo svojej podstate zločin, asi tu mal na mysli skôr tie komerčné, kde sa "zabíja" neustále autorský štýl a sloboda vyjadrenia samého seba a aj takáto interpretácia vás môže osloviť. Ale aj ten, kto sa bude tešiť na vizuálne spracovanie pekla, si príde na svoje. Jack celkom slušne hláškuje, jeho obsesie sú často vtipné a svojim spôsobom je to sympaťák. Ale stretnúť by ste ho nechceli. Takže Trierovi to opäť vyšlo, istú časť publika znechutil a istú nadchol a keďže jeho celoživotným umeleckým poslaním je vlastne presne toto, tak by sme mali byť spokojní... (04.02.2019)

Nikdy bych nevěřil, kolik různorodých a přesto velice zajímavých faktů se mohu dozvědět, při sledování hororu o pološíleném sériovém vrahu. I přes vcelku povedený úvodní incident, byl začátek spíše nudný a trvalo mi se naladit na tu správnou notu. Začátek totiž probíhal formou dialogu mezi hlavní postavou a tajuplným starším mužem, který se velice zajímal o jeho život a snažil se tak porozumět podstatě jeho choré mysli. Postupně jsme si tímto stylem prošli ukázky nejzajímavějších vražd a ostatních milníků z Jackova života obohacené filosofickými otázkami a zajímavostmi všeho druhu. Povídání tak pro mne bylo čím dál zajímavější a i když Jack není žádný sympaťák a nad jeho brutálními činy se místy ježí chlupy po celém těle, tak jsem si jeho příběh nakonec velice užil. Ze zmíněných incidentů bych nad ostatní vyzdvihnul zejména část s rodinou (i když si nemohu vysvětlit, jak tímto způsobem mohl zvládat po dobu několika let dvojí život) a pak také závěrečný incident o jedné nábojnici. Finální představa Danteho pekla, která zabrala skoro půl hodiny na mne byla trochu moc, ale stále to s přehledem stačí na 4 hvězdy. 79% (06.01.2022)

Konečne po dlhom čase niečo od dánskeho nafúknutého kohúta, čo sa dá pozerať, aj keď je pravda že ma ten sekundový výňatok z Melanchólie (2011) vystrašil. Na druhú stranu klamal by som keby som tvrdil, že som ani v tomto prípade nemal pocit nabubrelého artu, ktorý nikam nevedie (čo sa ukázalo hlavne v závere), no postava Jacka bola sakra zaujímavá a excelentne zahraná, vrátane jeho myšlienok v náväznosti na jeho vražedné umelecké konanie, ktoré často vyznelo až bizarne humorne. Z tohto pohľadu mi to pripomenulo Trierov fantastický seriál Riged (1997), ktorý bol v mnohých ohľadoch podobný. Užil som si to, konečne, no uvidíme ako ďalej... Nadpriemer. 75/100 (03.01.2019)