Záletník

Jean Rochefor je zvláštní herec. Jeho postava je někdy strašně sympatická, jindy nesympatická, ale on se stále tváří stejně:). Jako záletník je vtipně zbrklý a správně nervózní. Především vše ohledně jeho spolupracovnice a jejich schůzek mě vždycky rozesmálo. Avšak zbytek filmu byl až moc obyčejný a příliš podobný. Jasně, je to vtipná a inteligentní komedie, ale v dnešní době už mi některé vtipy a scénky přišli trochu ... mimo. (31.12.2008)

Nesmělý záletník, kterému celou dobu přejete, ať se mu v tom podvádění něco pokazí a ono se mu, kupodivu, pořád něco kazí. Chytrý humor, na který jsem si první půlhodinu docela zvykal. Asi proto, že Jean Rochefort tu svoji roli hraje, jak kdyby byl největší andílek. Pak už jsem se ale smál o sto šest a jak řekl kamarád Enšpígl, díky závěrečné scéně si pokaždé na film vzpomenu, až budu stát před Vítězným obloukem v Paříži. (11.10.2022)

Milá komedie, která nevyvolává salvy smíchu tím, že by sebou někdo o něco mlátil, někam padal, někoho fackoval nebo byl fackován někým, nýbrž přirozenými dialogy a k dokonalosti vybroušenými scénami vůbec. Kdyby ovšem hrál hlavní roli někdo jiný než Jean Rochefort, na jehož obyčejném človíčkovi to všechno stojí, tak nevím nevím.___P.S. Filmu myslím hodně pomohl i dabing Vladimíra Fišera. (30.10.2014)

Super francouzská komedie o krizi středních let, film který už tenkrát po i hned po svém prvém uvedení vzbudil značný ohlas. Inteligentní, vtipný, humorný, skvěle obsazený i zahraný co víc si tedy přát...Nikdy nezapomenu na Jeana Rocheforta (Etienne) prchajícího oknem s okenní římsy jen v koupacím plášti od aktraktvivní milenky poté kdy se už stal středem zájmu médií jako domnělý sebevrah...Film se dočkal i amerického remaku (jak jinak jen pokus o adaptaci pro americký nikdy nenasytný trh) od režiséra Wildera Žena v červeném, který ale v žádném případě nedosahuje kvalit tohoto evropského originálu. (20.07.2008)

Pominu-li jistou morální závadnost záletničení, tak mi tento film velmi sednul nejen do momentální nálady, ale ladí i k mému věku a životnímu rozpoložení. Jakožto skorovrstevník Etienna rozumím jeho touze zažít zase motýla v břiše a aspoň na chvíli se vydat z bezpečí rodinného přístavu na otevřené moře...snad jen z touhy dokázat si, že ještě umí plavat. Tím samozřejmě neobhajuji nevěru. Ostatně ani přes ten závěr se nedá říct, že by bylo tvůrčím záměrem nebo pointou, bagatelizovat lhaní a podvádění, které k nevěře patří. Příběh osciluje mezi klišé ve stylu ...chlapi jsou nevěrní čuňáci, nebo neschopní čuňáci a mezi obecně známou pravdou, že ženy je mají prokouknuté a jen jejich láska, tolerance a zodpovědnost jim brání, aby je za jejich zrady kosily jedy, kulkami, noži, či jen válečky a pánvičkami. Způsob vyprávění mi velmi sedl. Jemný humor mě udržoval i přes tu přepálenou stopáž v dobré náladě. Moc oceňuji obsazení Jeana Rocheforta. Že občas působí jako francouzský Peter Sellers, nejspíš napadlo i režiséra českého dabingu, takže ho nechal promlouvat sametovým hlasem Stanislava Fišera, který to opět zvládl skvěle. Normálně pořád frflám, že filmům chybí pořádný příběh, nebo silná pointa, ale Záletník mě umlčel bezelstnou, hořko-milou poetikou, kterou bych v příběhu o muži, který se snaží zahnout své milující ženě nikdy nečekal. Svým způsobem je to smutné a neumím si představit, jak tohle vnímají ženy. I mě bylo trochu bolavo při pohledu na uslzený úsměv manželky Etienna. Objektivně to na 5 hvězd není. Většina z akciček jeho kumpánů byla navíc, ale já nejsem profi kritik a moje hodnocení nemusí...možná ani nemá být objektivní. Bavil jsem se a velmi mi to zvedlo náladu. Třeba to bude po druhém shlédnutí jinak, ale teď ... . (09.02.2024)