Záletník

Některá místa snímku jsou milá a vtipná- slibný začátek v garáži, pomoc přátel, ale některá jsou vyloženě hloupá- "slepec" Brasseur v restauraci, hystericko-Oidipovská hádka mezi matkou a synem. V některých částech byl Rochefort vtipný v jiných se zase pitvořil, konec je hloupý a banální podobně jako v Malérech pana účetního. Anne Duperey je okouzlující, ale to je málo. Nesrovnatelně lepší je Muž, který měl rád ženy nebo Rodinný krb od Truffauta (06.12.2018)

Zatímco platonickou láskou se člověk užírá, platonickou nevěru si pro svou „nedotaženost“ může klidně užívat. Teda až na pana Dorsaye, co v podzemních garážích potkal dámu v červeném.. Poměrně inteligentní humor postavený na nezkušenosti amatérského záletníka, který se pokouší vyvarovat chyb na základě zkušeností kamarádů a vlastní zdraví preventivně ochraňuje hozením manželčiny pistole do řeky. Zábavné, když se čerpá z nedorozumění, těžkopádné při situační komice (viz. Brasseurova slepá zuřivost v restauraci). Jestli zakončení oblouku příběhu u oblouku vítězného bylo pro hlavní postavu vítězstvím, rozhodněte vy.. Nevím, jestli za tím stál neměnící se výraz, nemotornost při kontaktu s lidmi, knír, nebo dabing Fišera, ale Rochefort mi krapet připomínal jistou postavu Petera Sellerse.. (05.10.2022)

Pominu-li jistou morální závadnost záletničení, tak mi tento film velmi sednul nejen do momentální nálady, ale ladí i k mému věku a životnímu rozpoložení. Jakožto skorovrstevník Etienna rozumím jeho touze zažít zase motýla v břiše a aspoň na chvíli se vydat z bezpečí rodinného přístavu na otevřené moře...snad jen z touhy dokázat si, že ještě umí plavat. Tím samozřejmě neobhajuji nevěru. Ostatně ani přes ten závěr se nedá říct, že by bylo tvůrčím záměrem nebo pointou, bagatelizovat lhaní a podvádění, které k nevěře patří. Příběh osciluje mezi klišé ve stylu ...chlapi jsou nevěrní čuňáci, nebo neschopní čuňáci a mezi obecně známou pravdou, že ženy je mají prokouknuté a jen jejich láska, tolerance a zodpovědnost jim brání, aby je za jejich zrady kosily jedy, kulkami, noži, či jen válečky a pánvičkami. Způsob vyprávění mi velmi sedl. Jemný humor mě udržoval i přes tu přepálenou stopáž v dobré náladě. Moc oceňuji obsazení Jeana Rocheforta. Že občas působí jako francouzský Peter Sellers, nejspíš napadlo i režiséra českého dabingu, takže ho nechal promlouvat sametovým hlasem Stanislava Fišera, který to opět zvládl skvěle. Normálně pořád frflám, že filmům chybí pořádný příběh, nebo silná pointa, ale Záletník mě umlčel bezelstnou, hořko-milou poetikou, kterou bych v příběhu o muži, který se snaží zahnout své milující ženě nikdy nečekal. Svým způsobem je to smutné a neumím si představit, jak tohle vnímají ženy. I mě bylo trochu bolavo při pohledu na uslzený úsměv manželky Etienna. Objektivně to na 5 hvězd není. Většina z akciček jeho kumpánů byla navíc, ale já nejsem profi kritik a moje hodnocení nemusí...možná ani nemá být objektivní. Bavil jsem se a velmi mi to zvedlo náladu. Třeba to bude po druhém shlédnutí jinak, ale teď ... . (09.02.2024)

Jedna z nemnoha Francouzských komedií, jejíž zápletka nestojí na nadsázce, ale na reálném podkladu. Jean Rochefort se svou ležérní komikou je natolik vtipný, sympatický a přesvědčivý, že dokáže (samozřejmě že za podpory dalších výtečných herců) celý film utáhnout. "Záletník" není komedie, při které bych brečel smíchy. "Záletník" je skvělá komedie s naprosto civilní atmosférou, v jejíž společnosti mi bylo celých sto minut neuvěřitelně příjemně. A Anny Duperey je k sežrání. 85%. (09.09.2010)

Velmi příjemná lehká komedie o čtyřech přátelích středního věku a jejich sexuálním životě. Hlavní postavou je úspěšný Étienne (dobrý Jean Rochefort), poctivý vedoucí pracovník ministerstva a milující manžel, kterému zpřehází život naruby půvabná žena Charlotte (Anny Duperey), dráždící všechny jeho živočišné smysly. Poznává jiná zákoutí svých tužeb a rafinovaným způsobem jde za svým cílem. Oparnosti není nikdy nazbyt a tak se dostává do všelijakých zapeklitých situací, ze kterých ale vychází s přirozeným elegantním šarmem. Vytrvalost nakonec přináší konečný úspěch, i když s nečekaným překvapením a otevírá jeho cestu lamače ženských srdcí. Další z přátel: Daniel (Claude Brasseur), který nechtěně odhaluje svoji pravou sexuální orientaci, lékař Simon (Guy Bedos) s nevšedním vztahem se svojí matkou Mouche Messina (Marthe Villalonga), a který se setkává s vdanou paničkou, a nepolepšitelný sukničkář Bouly (Victor Lanoux), kterého do depresí přivádí pouze očekávaný útěk manželky. Z dalších rolí zaujme především Marraine (Louise Conte), Étiennova sekretářka, která si marně dělá naděje na milenecký vztah se svým šéfem. Přátelé se setkávají, aby se ve chvílích zábavy proměňovali v malé nezbedné kluky, baví se, podporují se, rozebírají své životy, které si s patřičnou elegancí vychutnávají. Příjemné pohlazení všedních dnů. (16.11.2011)