Laputa

Co si z toho vlastně mám odnést? Všechno se to točilo v jednom baru a s partou normálně nenormálních lidí, takže to mělo jedinou naději a to nějak hlouběji zapůsobit. Přeci jen světlý závěr, kdy naprosto bezcílné životy všech zúčastněných nakonec nabraly směr a ačkoliv vlastně zůstaly stejné, všechno najednou začalo dávat nějaký smysl. To se mi vlastně na tom všem dost líbilo. Laputa, jako pajzl nejhorší kategorie, kam každý chodí s depresí a pro depresi, se nakonec ukáže jako místo naplnění ambicí všech zúčastněných a stánek pro ztracené umělce. Jen ten hořící absinth na stole tomu možná chyběl. Je zajímavé, že ačkoliv bych se bál film znovu sledovat, protože bych mohl padnout znovu do deprese, která většinu filmu provází, závěr, dávající určitou naději a východisko z nulového žití, mě vlastně docela pozitivně naladil. Bylo zajímavé vidět ten rozdíl, když jedna a ta samá věc má a nemá smysl. Voříšková krásná jako vždy a herecky také pěkné pokoukání, ale kolena se mi z toho nepodlomila. Češi umí točit akorát deprese, tak chvála bohu, že někdy to dokonce dopadne slušně a že si tu depku nemusím tentokrát nosit z kina domů. (01.03.2016)

Bezradnost. Hledání štěstí. Vše v jedné kavárně. Film o jedné generaci. Toť děj, vážení, začátek či konec nehledejte. Co k tomu říct... Voříšková dobrá, zbytek obsazení celkem ujde. Bohužel tomu chybí cokoli, čím by to zaujalo, co by diváka donutilo zaujatě sledovat, co se bude dít. A to málo celkem dobrých scén to nemá snad ani šanci zachránit. Taky je to hodně postavené na dialozích, což je dost těžké udržet, aby vše fungovalo, jenže překvapivě ty dialogy nejsou zas tak tupé a celkem uvěřitelné (většinou, občas se objeví debata, ze které zůstává rozum stát). Ale upřímně, po dokoukání mám takový pocit, že jsem dostal vlastně to, co jsem chtěl. Nevěřil jsem, že je to nějaký příliš podceněný český film, prostě jsem nic nečekal a nic jsem dostal. Takže jsem vlastně spokojený. Ačkoli to dobrý film není, jakési doznění ve mě nechal... 2* (06.05.2018)

Jasně, kdyby ten film měl vývoj, dával by smysl, ale už by nebyl tak odzbrojujícím způsobem špatný, slova, slova a zase slova a houby z toho. O psychologii se radši nezmiňuju, všechny postavy mají problém, ale absolutně netušíme proč. Je zajímavé sledovat, že s ženskými postavami se hlavní hrdinka seznámí, mužské prostě jsou a hotovo. 30%. (11.06.2018)

Mne to prišlo ako lepší študentský film, z ktorého nebola až tak cítiť amaterčina po technickej stránke, ale zároveň sa dejom chcel čo najviac dostať práve mladým pod kožu. Niekto sa v tom nájde, niekto asi nie. Rozhodne by som ale nad tým nelámal palicu, lebo to lepšie ako iné české žánrovky poslednej doby, Voríšková to držala, dialógy boli trefné a nie umelo vyrobené. Teda celkovo znesiteľné, len to treba pozerať s otvorenou mysľou. 2 z 5 (07.03.2016)

Laputa je depresivní, roztěkaná a bezradná asi jako její hlavní hrdinka a pisatelka scénáře. Nic nenabízí, nic neřeší a nedochází v ní ani k žádné přeměně. Divák je od začátku napínán, kdy už to začne šlapat naplno, ale jak děj postupuje, dochází mu, že se mu nic jiného nedostane. Současné mladé generaci to rozhodně nezávidím a současným tvůrcům rovněž ne. Přitom se dalo s materiálem slušně tvořit, byla tu nosná postava babičky, se kterou se dalo pracovat, rozporuplná postava matky, vztah k sestře ... Jenže šance na dobrý biják se rozpustil jako cigaretový kouř v Laputě. Místo toho zbyla jen pachuť jako po probenděné noci v levném pajzlu. Pokud o to tvůrcům šlo, je to poněkud málo. Jestli má takto vypadat současná česká kinematografie, dám si raději vychlazeného panáka feretu a půjdu spát. Beru zpět, to by se ze mě stal brzo alkoholik, raději si vezmu knížku a dám si hodinku četby před spaním. Knih mám doma naštěstí dost. (10.06.2018)