Strata pamäti

Nepovedeně zamotané a spíš zmotané. Konec se dá odhadnout dlouho předem. I když námět nabízel zajímavé možnosti (postupné zjišťování po ztrátě paměti, že nejsem tak dobrý člověk, jakým bych chtěl být), nijak je nevyužil a splácal přes sebe páté přes deváté, aniž by to dávalo smysl. Začátek je ještě snesitelný, ale děj se rychle dostává do stále násilnější vývrtek, které z toho dělají šílený paskvil. (27.10.2017)

Ztráta paměti je hodně zamotaný film, zdánlivě postrádající logiku a vyžaduje si nejedno zkouknutí. Ale při nejhlubší analýze se člověk může dostat k celému vysvětlení všech spojitostí ve filmu. Skvělý R.Phillippe, úžasné tempo se strhující hudbou v zádech a atmosféra, která nejednou nahání husí kůži. (13.02.2007)

Srovnani s Butterfly efektem je nesmyslne, I Inside je vice temny v porovnani s onim az teen thrillerem. Skoda ze nebylo lepe vysvetleno ono cestovani v prostoru, kdyz se nahle zjevoval ve svem dome a pak zase zpatky v nemocnici. Prvni pulka vyborna stred vychladnul, ale zaver se nepokusil o americke klise a tim si ziskal mou prizen. Fajn prekvapko. (24.11.2006)

Hodne atmosferickej film. Prakticky od prvni minuty zacne bejt film skvele napinavej a vydrzi mu to az do konce. Celej film je v podstate zmet nekolika vyjevu z zivota hlavniho hrdiny, ktery se tocej okolo nehody v roce 2000 a v roce 2002. Sice misty uz neni jasny, jesli se zrovna koukame na sen nebo skutecnost, ale zase se da dobre poznat, co je v roce 2000 a co v roce 2002 a jak postupne zacina Phillipe vzpominat, zacnou se jednotlivy vzpominky rozjasnovat a zapadat. Sice uz mi bylo dopredu jasny, co ze to proved, ale to vubec nevadilo. Jedinej problem je, ze film ke konci chce krapet kopirovat Osudovy dotek a ze zacina a konci na stejnem miste, takze se vlasne nic moc nevyresi. (25.02.2007)

Film, který hodně kopíruje výborný Butterfly Efect a naštěstí se mu daří udržet vysokou kvalitu. Na začátku se jeví zajímavě a slibně, uprostřed se divák začne ztrácet aby ke konci do sebe všechno zapadlo a i s naservírovaným vysvětlením je stále k dispozici otevřený konec s trýznivým dilema pro hlavního hrdinu. Oproti vrozené schopnosti ve zmíněném filmu je tentokrát hlavní postava, trpící ztrátou paměti, spíše proti své vůli zmítána myšlenkovými skoky mezi minulostí/přítomostí/budoucností (kdo se v tom má vyznat :)). Postupně odkrývá zapometou minulost jen aby zjistil, že nic není dané a tak, jak se zdá být. Zajímavá atmosféra podbarvena místy výbornou hudbou, dobrý příběh, slušné herecké výkony. Jedinou výtku bych měl ke klasicky přetaženým reakcím herce v extrémní situaci, kdy se (stejně jako v mnoha dalších dílech) postava chová spíše jako šílenec. Rozhodně jsem se však nenudil a doporučil bych všem, kteří aspoň trochu fandové do neobvyklých mysteriózních filmů. (09.09.2005)