Mzda strachu

Je to sice dobře natočené, atmosféra a napětí při jízdě s nitrákem je tu také, jenže Salaire de la peur trpí jedním z nejhorších chování postav, k nimž jsem si žádný vztah ani nemohl vytvořit a tudíž mi bylo jedno jak to dopadne s jejich osudem. Duševní sebezničení v této oportunistické korporaci, jenž bylo motivem snímku, scénář neumocňuje na síle, jak bylo v plánu ze strany tvůrců, tudíž nemají právo žádat o schovívavost ze strany diváka. Takže zklamání a snímek založený právě na tom si tím podráží nohy. [5,5/10] (CICC, Filmsonor, Fono, Vera) (Čb. /// Produkce: Charles Borderie, Henri-Georges Clouzot, Louis Wipf /// Scénář: Henri-Georges Clouzot, Jérôme Géronimi podle románu Georgese Arnauda /// Kamera: Armand Thirard /// Hudba: Georges Auric /// MFF v Berlíně: Henri-Georges Clouzot (Velká cena festivalu), Charles Vanel (Zvláštní uznání)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.03.2010)

„Mzda strachu" patří rozhodně k nejlepším filmům, vyrobeným v posledních letech na západě. O tom, že je to dílo skutečně mimořádné, nejen po stránce skvělé filmové techniky a herectví, ale též silou a pravdivostí příběhu, svědčí i skutečnost, že americká delegace, jež se zúčastnila festivalu v Cannes, protestovala proti uvedení tohoto filmu. Protestovala především proto, že tento film je příliš ostrou zbraní v boji proti vykořisťovatelskym metodám monopolistických vládců. Příběh filmu nehovoří vůbec citáty, neobviňuje nikoho a přece je otřesnou obžalobou krutosti, bezcitnosti a nelidskosti představitelů olejářské společnosti, kteří využijí bídy několika vyděděnců společnosti a vědomě je posílají téměř na jistou smrt, aby zachránili majetek společnosti. Vedle obnažujícího pohledu na kořeny moci a bohatství jedněch upoutá i psychologická drobnokresba ve vylíčení života a charakterů těch, kteří žijí v bídě. Je to především zásluha režiséra filmu, který v ostře, až naturalisticky viděných obrazech vytvořil dusnou, těžkou atmosféru pasti, do níž se tito lidé dostali. Je třeba také vyslovit velké uznání úspornosti a přece maximální působivosti výrazových prostředků, kterými tento film vypráví o osudu a tragedii čtyř hrdinů. Uvedením tohoto vynikajícího filmu mají naši diváci možnost objevit nejen nové prostředí, nové tváře herců, ale též uvědomit si, jak stále odvážněji umělci všech národů zvedají svůj hlas na protest proti vykořisťovatelům. Filmový přehled 25/1954 (16.01.2009)

Kdyby první hodina filmu byla o půlku kratší tak bych dal za plný počet, protože mi to připadalo zbytečně natahované a zdlouhavé. Ale jak došlo k tomu hlavnímu a to byla přeprava nytroglycerinu tak se film změnil v naprosto nervydrásajicí pecku u které ani pořádně nedýcháte a v každé chvilce jste v neuvěřitelném napětí. A když to celé je navíc podpořeno skvělýma hereckýma výkonama hlavních hrdinů tak není co řešit. Silné čtyři hvězdy. (09.10.2011)

Naprostý unikát. Nejnapínavější nebo druhý nejnapínavější snímek, jaký jsem kdy viděl. První hodinka nudnějšího, avšak bezpodmínečně nutného přípravného manévru na nekompromisní, obsahově i formálně strhující podívanou, která se i dnes řadí v mých očích ke špičce hned několika žánrů. Málokdy cítíme coby diváci takový strach a vzrušení jen proto, že kamera bezchybně pracuje a herci hrají jako o život, a opravdu málokdy se stává, aby tahle psychologicky i vizuálně skvěle zhmotněná úzkost precizně gradovala po celých dlouhých 150 minut. Posledních pět minutek je možná trochu moc mimo kontext, zbytek však bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co nám může kinematografie nabídnout - alespoň já jsem takhle emocionálně vyšťavený po černobílém filmu asi nikdy nebyl. 100% (19.05.2014)

Dve a pol hodiny sú aj napriek tomu, že som sa ani minútu nenudil možno veľa ale všetko to napätie a "chlapáckosť" filmu to vynahrádzajú . Vynikajúca atmosféra "bomby pod sedadlom", parádny herci ale aj záverečná minúta, ktorá mi takmer úplne zničila dojem z filmu.Klubový diváci si nad finále určite budú pohonkávať pretože je to určite celé nejaká veľká metafora na zlý kapitalizmus, kolečká osudu, predzvesť príchodu Roberta Fica do politiky alebo podobnú hovadinu ale obyčajného človeka to musí zákonite nasrať pretože sa cíti podvedený. Stále tvrdím, že francúzska kinematografia nenávidí divákov a tento film mi dáva za pravdu. 5* s tým, že si odmyslím koniec pretože inak je to úplná pecka (10.05.2015)