Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (253)

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Já jsem nejdřív viděl verzi z roku 1977 a až později tento originál. Nedokážu říct, kterej film mam radši. Tenhle mam asi radši jako celek, z novější verze mam zase radši jednotlivý scény. V každym případě atmosféra a napětí tady rozhodně nechybí a oba dva filmy bych určitě všem doporučil. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Přehrávané emoce, nesympatičtí hrdinové, nejeden logický nesmysl ani pitomý konec nedokáží, abych tomuto dobrodružně chlapáckému snímku srazil víc, než jednu hvězdu z hodnocení. Atmosféra snímku disponuje totiž takovou hustotou, že o možnosti jejího krájení budou vést renomovaná fyzici ještě dlouhou diskuzi a výše uvedené nedostatky si hravě omluvím rokem narození snímku a autorovou snahou šokovat bez znalosti výsledku nezávislé analýzy na téma: "Kde se nacházejí hranice uvěřitelnosti jednání filmových postav?". ()

Reklama

nascendi 

všetky recenzie používateľa

60 rokov po nakrútení a iba o málo menej rokov od doby, keď som tento slávny Clouzotov film videl premiérovo, som si ho pozrel opätovne, aby som verifikoval pôvodné hodnotenie a doplnil komentár. Jednu hviezdičku som musel ubrať, pretože úvodná časť je naozaj príliš rozvláčna. Ale prevážanie nitroglycerínu je už tým, čo urobilo tento film slávnym. Nemá význam sa pozastavovať nad niektorými technickými nezmyslami, ani občasným prehrávaním Yvesa Montanda, stačí si vychutnávať napätie a dramatickosť situácie, ktoré sú prítomné aj pri opakovanom sledovaní. Nie je veľa filmov, ktoré diváka zaujmú aj po 60 rokoch. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Clouzutova Mzda strachu byla jedním z mála případů, kdy i já, se svou zálibou ve filmových návratech do dávných zákoutí minulého století, jsem se poměrně bál podívat se na "starý" film. Mohl za to novší Friedkinův remake, po jehož zhlédnutí jsem si moc nedokázal představit, že něco tak akčně strhujícího mohl někdo natočit již pouhých 8 let po válce. Bál jsem se nicméně zbytečně. Cesta přes rozpadající se most uprostřed bouřky ani minimalisticky zachycena příprava výbuchu se tedy nekonala, ale pominu-li dva nebo tři Friedkinovy specifické kultovní scény, původní verze Mzdy strachu pak u mne vyhrává na celé čáře. Bavila mne nepřetržitě od samotného začátku (zatímco Friedkin mne tenkrát spočátku nějakou dobu dost nudil), s vývojem dramatické situace nabírala pomalu neskutečněj "drajv", kdy mi chvílemi rovněž tuhla krev v žilách a závěr v tomto případě též považuju za lepší. Je zajímavé, že Montandovi jsem od počátku fandil a témeř se nemohl dočkat, kdy se mu konečně podaří vyrazit od volantu senilního Vanela (nic proti němu jako hercovi :)), a neuvědomil si ani na chvíli, k jaké tragedii může akční povaha hlavního hrdiny plného odvahy a života (v protikladu k zbabělému, ale přeci jen možná vhodně opatrnému postaršímu muži) dospět. O to větší překvapení v závěru, který lze vnímat jako parodox, ale pokojně z jiného úhle pohledu i jako notný důsledek nerozvážného charakteru... Za mne výborná dobrodružná "chlapácká" jízda, která navíc ve správných chvílích nepostrádala ani notnou dávku psychologie. 95% ()

kinej 

všetky recenzie používateľa

Takový kvalitní dobrodužný film ze staré školy v tom dobrém smyslu slova, který je trošku šmrnclý politikou, což mu lze přičíst jedině k dobru, protože mu to dodává určitý sociální náboj. Prvních cca 40 minut obsahuje mnoho nadbytečných scén, ale jakmile se šoféři rozjedou s nitrákem na korbě, těžko se budete odtrhávat. Film je řemeslně kvalitně natočen, má skvělou výpravu, takže působí velmi autenticky. Žádného z herců moc neznám, ale jejich herecký projev je sympatický a přirozený a není afektovaný jak bývá u některých francouzských filmů zvykem. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (16)

  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • V Československu byl snímek tehdejší komunistickou propagandou vítán a to z toho důvodů, že podle ní prezentoval špatné pracovní podmínky dělnické třídy v západním světě. (Olík)
  • Jean Gabin odmítl ve filmu hrát roli M. Joa (Charles Vanel), jelikož si myslel, že jeho fanoušci nebudou ochotni platit za možnost vidět ho na plátně postupně se měnit ve zbabělce. (DaViD´82)

Reklama

Reklama