Mzda strachu

Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. (23.04.2005)

Kdyby nebyla první hodina tak neskonale prodlužovaná nuda, byl by to výborný snímek. Od poloviny se film stává skutečně vynikající, cesta má napětí, dobře vykreslenou psychologii postav i adekvátní atmosféru. První polovinu jako kdyby natočil zcela jiný štáb, je založena na jednoduchém scénáři a nevýrazných hereckých výkonech. A najednou se všechno změní k dobrému. (22.07.2011)

Friedkinova verze, kterou jsem viděl první, zůstáva nepřekonaná. MZDA STRACHU je pro mě, stejně jako spousta filmů natočená do 60tých let, velmi tendenční. Prvky napětí na mě vůbec nefungovaly a nehty jsem si strachy rozhodně neukousával. V tomhle Friedkin zašel mnohem dál. Clouzotova verze mě zaujala hlavně dobrým vykreslením postav a několika skutečně silnými visuálními momenty (výbuch prvního náklaďáku, který Clouzot znázorní jen tlakovou vlnou, která Joovi sfoukne tabák z cigaretového papírku anebo scéna brození se v kaluži ropy), úplný závěr filmu mi přišel zase až příliš obrazný, ale budiž: myšlenka byla doručena. (15.12.2015)

Studie charakterů jednotlivých aktérů trochu podmíněná dobou vzniku, naivita a hloupé činy zvláště jedné z hlavních postav jsou úsměvné, nicméně film, který si právem zaslouží být na hvězdném piedestálu, je dobrou hrou plnou nervy drásajících scén, kdy může nebezpečný náklad kdykoliv spustit lavinu smrti a akčním dobrodružstvím dobře technicky zvládnutým před i za kamerou. (10.07.2011)

Je pravda, že první polovina filmu obsahuje poněkud nudnější pasáž, kdy se toho moc zajímavého neděje. Tvůrci ale chtěli divákovi nabídnout, aby se vcítil do kůže tamních obyvatel, kteří žijí v opravdu nuzných podmínkách, dobrodruhů, kteří zde uvízli z nejrůznějších důvodů, práce skoro žádná, peníze docházejí, špína a hlad. Do toho se postupně seznamujeme s hlavními aktéry (čtveří zoufalých zachránců) z nichž každý je tak rozdílný, přesto spolu jdou do smrtícího kšeftu. Jakmile se vyjede s nitroglycerinem na korbě, započíná jízda hrůzy, kde každá chyba, každý otřes znamená téměř jistou smrt. Čeká na ně několik překážek, u některých proběhne změna charakteru a ve finále nás čeká i nemilosrdný závěr. Já nemám rád happyendy, takže za to dávám bodík navíc. Režisérova žena byla celkem pěkná, alespoň menší zpestření v té špinavé díře a svou postavu Lindy zahrála dobře. Lehce nadprůměrná záležitost, kterou určitě stojí za to vidět. Jen ten Dejdarův dabing barmana se mi tam moc nehodil a úsměvné bylo i praní prádla u vody, kdy běloch řekne černošce opice (to by dneska už neprošlo). 70% (22.02.2022)