Mzda strachu

Film 60 let starý, dvě a půl hodiny dlouhý a přesto mě dokázal tak napnout, jako málo co. Mzda strachu ve mně probudila naprosto brutální strach, čímž si svůj cíl splnila. Někdo by se mohl rozčilovat, že se film první hodinu dost slušně táhne. Mně se naopak líbila snad nejvíc. Příběh totiž první necelou hodinu byl prakticky neexistující. Kameraman chodil s kamerou po vesnici a točil život těch francouzských dělňasů. Sledoval, co dělají, jak makají a jaké jsou jejich sny. Na šedesát let starý film tam byly dost zajímavé myšlenky. Člověk by si například dnes takhle vůbec nedokázal představit život. Holt tehdá byla jiná situace. Po tomhle všem se to ale zvrhne do čirého zoufalství a celý ten film končí s obrovským knedlíkem v žaludku ze stresu, který mi způsobil. Dobře to udělal, přesně takhle jsem si to představoval. (15.10.2013)

Clouzutova Mzda strachu byla jedním z mála případů, kdy i já, se svou zálibou ve filmových návratech do dávných zákoutí minulého století, jsem se poměrně bál podívat se na "starý" film. Mohl za to novší Friedkinův remake, po jehož zhlédnutí jsem si moc nedokázal představit, že něco tak akčně strhujícího mohl někdo natočit již pouhých 8 let po válce. Bál jsem se nicméně zbytečně. Cesta přes rozpadající se most uprostřed bouřky ani minimalisticky zachycena příprava výbuchu se tedy nekonala, ale pominu-li dva nebo tři Friedkinovy specifické kultovní scény, původní verze Mzdy strachu pak u mne vyhrává na celé čáře. Bavila mne nepřetržitě od samotného začátku (zatímco Friedkin mne tenkrát spočátku nějakou dobu dost nudil), s vývojem dramatické situace nabírala pomalu neskutečněj "drajv", kdy mi chvílemi rovněž tuhla krev v žilách a závěr v tomto případě též považuju za lepší. Je zajímavé, že Montandovi jsem od počátku fandil a témeř se nemohl dočkat, kdy se mu konečně podaří vyrazit od volantu senilního Vanela (nic proti němu jako hercovi :)), a neuvědomil si ani na chvíli, k jaké tragedii může akční povaha hlavního hrdiny plného odvahy a života (v protikladu k zbabělému, ale přeci jen možná vhodně opatrnému postaršímu muži) dospět. O to větší překvapení v závěru, který lze vnímat jako parodox, ale pokojně z jiného úhle pohledu i jako notný důsledek nerozvážného charakteru... Za mne výborná dobrodružná "chlapácká" jízda, která navíc ve správných chvílích nepostrádala ani notnou dávku psychologie. 95% (28.05.2020)

Kdyby první hodina filmu byla o půlku kratší tak bych dal za plný počet, protože mi to připadalo zbytečně natahované a zdlouhavé. Ale jak došlo k tomu hlavnímu a to byla přeprava nytroglycerinu tak se film změnil v naprosto nervydrásajicí pecku u které ani pořádně nedýcháte a v každé chvilce jste v neuvěřitelném napětí. A když to celé je navíc podpořeno skvělýma hereckýma výkonama hlavních hrdinů tak není co řešit. Silné čtyři hvězdy. (09.10.2011)

Straus by měl radost. Konec je totální masakr, a to, co zahrál Charles Vanel, je neskutečný, ale souhlasím i s tím, že úvodní představovačka je nepřiměřeně dlouhá a může zapříčinit, že leckdo se do kamiónu ani nedostane. Chválím čb kameru i scénář, který i přes dlouhou stopáž udrží napětí. Viděno v originále, který lze nazvat opravdu multilinguální - mluví se tu hlavně francouzsky, ale taky hodně anglicky a chvílemi španělsky. (03.10.2013)

Na svoju dobu neskutočná pecka, kniha musí byť skvelá. S odstupom rokov sú niektoré časti trošku úsmevné, ale to napätie, ako chlapi sadnú za volant je skutočne husté. Nevadila mi ani tá dlhšia predstavovacia fáza, pretože v rámci psychológie postáv mala svoju rolu (najmä u Joa). Určite chcem vidieť aj americký remake... (21.08.2014)