Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (253)

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Málokdy se stane, aby remake filmu byl stejně dobrý, jako jeho originál. Dovolím si tvrdit, že v případě Mzdy strachu to platí. Clouzotův originál i Friedkinův remake jsou oba výborné filmy, mají mnoho společného a zároveň nabízejí momenty, díky kterým mají v kinematografii oba své pevné místo. Obě Mzdy strachu předkládají svojí nejslabší (či nejnudnější) část ve svém úvodu. Expozice je opravdu dlouhá, postupně diváka seznamuje s postavami a je docela možné, že děje neznalého diváka by mohla odradit. Zpětně je však jasné, že přehnaná délka expozice slouží zbytku příběhu a dostává diváka velice blízko postavám. I ona má v ději tedy své důležité místo. Druhá část (tedy ta, kvůli které na to každý kouká) přichází opravdu s nervydrásající podívanou, při které s přehledem propotíte triko. Tak jako má Friedkinova verze své nezapomenutelné momenty ve scénách se spadlým stromem a především s provazovým mostem, tak i Clouzot s obdivuhodnou suverénností servíruje sekvence, na které budete dlouho vzpomínat (odstřelování kamene, ropné jezírko). Clouzotova Mzda strachu je tak vzhledem k době svého vzniku úctyhodným filmem, který divákovi ve své druhé části nedá oddychnout. 9/10 ()

Tomco 

všetky recenzie používateľa

Nečítal som síce predlohu a nevidel som ani remake so Scheiderom, ale musím povedať, že originál stojí za nejedno zhliadnutie. Strašidelná stopáž spôsobila, že mi film na disku doslova zapadol prachom a teraz ľutujem. Mzda strachu je veľmi originálna, dobre obsadená a následne aj s prehľadom zahratá a naviac v druhej polovici plná toho najlepšieho napätia a gradácie. Ani som si poriadne neuvedomil a boli tu záverečné titulky. ()

Reklama

gogo76 

všetky recenzie používateľa

No tak to bola jazda...Pred sledovaním som čítal niektoré nadšené recenzie, príbeh vyzeral solídne, len rok výroby 1953 vrhal malé tiene pochybností. Tie sa rozplynuli po pár minútach. Film má trošku dlhší rozjazd (jeho jediné slabé miesto) no akonáhle dôjde k výbuchu ropnej plošiny, verbovaniu dobrovoľníkov a samotnú smrtonosnú jazdu je film neskutočne napínavý. I dnešným filmárom môže spadnúť sánka od úžasu. Používate niekedy slovné spojenie "staré dobré časy?" Pretože tu sa do nich vrátime, tu niečo zažijeme a s týmito hrdinami a filmom celkovo zažijete niečo mimoriadne. Tak málo známy film a taká pecka, to sa mi nestáva často... Strašne to pripomína starú hollywoodsku klasiku typu Frajer Luke, Veľký útek a podobné filmy. Ak je toto vaša "šialka" kávy je to film pre vás. Skvelí herci, skvelá adrenalínová jazda a drsný záver, ktorý sa dnes nenosí. K božskému zážitku mi chýbal iba Paul Newman v hlavnej roli. Celková atmosféra a hlavne záver mi pripomínal jeho slávny film Frajer Luke. Jeden z najlepších francúzkych filmov, aké som videl. 100%. ()

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

Jediné, co bych vytknul, je dlouhá stopáž. Film zároveň v některých ohledech poněkud zestárnul. Co bylo kdysi akční scéna, je dnes muzejní retro a zbytečné si namlouvat, že atmosféru filmu to neovlivňuje. Co funguje stále na výbornou a vždy fungovat bude, jsou pěkně udělané charaktery postav. Tyto mají vývoj a vrstevnatost. Každého hrdinu si člověk může oblíbit, aby ho pak následně mohl kvůli něčemu odsoudit. Různé prostředí a situace mění chování lidí a odhaluje skryté stránky osobnosti. Na svojí dobu úžasná kamera. 74% ()

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (17)

  • Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)
  • Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)
  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)

Reklama

Reklama