I jako Ikaros

Úsměvný politický thriller. 29letý Didier Sauvegrain (střelec Daslow) potěšil mé oko a celý snímek potěšil můj smysl pro absurdní naivitu. .                                       .                       .                                                                                                                                                                 . (21.01.2023)

Spousty filmových fanoušků má vašeň i v četbě a určitě bychom se všichni shodli v odpovědi na otázku: "Které knihy jsou podle vás dobré/vás baví? " Přece ty, které čteme jedním dechem. A jednu takovou knihu převedl Verneuil na plátno. S tak maximálně úderným, inteligentním a psychologicky útočným filmem jsem se velmi dlouho nesetkal. Je to ten vzácný případ, kdy je vše vyladěno do dokonalého detailu a kde má divák u každé scény dojem, že si tvůrci dali sakra záležet, aby přispěli do sbírky něčím, co má velkou váhu i po desítkách let od svého vzniku. Brilantní dialogy, tuhá spiklenecká atmosféra, protřelé vyšetřování, silně předsvědčivý Yves Montand a jedna z nejsilnějších scén filmu, tj. psychologický experiment, který pochybujícího diváka přesvědčí, že toto není jen rutinní krimi. Lze vytknout mírné předvídatelné finále, které má ovšem min. z mého pohledu výhodu v tom, že nikterak nesráží celkový dojem, aneb nelítej nízko, ani příliš vysoko... (04.02.2023)

Totální nářez!!! Po dvou hodinách absolutní kriminální krasojízdy jsem měla pocit, jako by trvala tak pět minut, jak utekla. Tedy, tušila jsem, že se mi film bude líbit, ale že se mnou až takto zamává, to tedy věru ne. Jářku, takovou hru na detaily, napětí, a oko diváka neměl pan režisér snad ani ve svém majstrštyku Strach nad městem. Scéna s ukázkou experimentu na "trénování paměti" je tedy ultramazec, a i když jsem pak v jejím průběhu tak trošinku ten menší "kvasi podvůdek" vytušila, stejně mě to dostalo - zejména ona poznámka, kterou pak doktor řekne vyšetřovateli (v podání úžasného Y. Montanda) /Menší spoiler/: "Vy sám jste začal protestovat až při 200 Voltech...". Tolik úžasně ozubených koleček, do sebe ještě úžasněji zapadajících, jsem si u krimifilmu už dlouho nevychutnala. Nota bene s politickým podtextem, to jsem myslela, že snad ani bohdá nebude... :-) A ten konec, panenko hopsavá, ten až bere dech... Pokud ho už ovšem nemáte dávno v čoudu z toho kouzelného podmanivého hudebního tématu maestra EM, popř. z postupného tuze napínavého odhalování zločinu. Tohle je prostě specielní V.I.P. lahůdka extra pro gurmány nejvybranějších delikates francouzské kinematografie... Dejte si! Ale nezapomeňte na haldu ubrousků, slintat budete ještě tak týden po slupnutí. :-) (29.11.2021)

"Pravda se ctí nesouvisí. Platí sama o sobě." Vyšetřování atentátu na JFK bez JFK. Nikoli, zjevná podobnost, jak již v úvodu snímku naznačí Vianova citace, není ani trochu náhodná "a to že se to tak zřejmě nestalo, neznamená, že se to tak stát nemohlo a nebo klidně i nestalo". Pokud se odhlédne od oné konspirační roviny na JFK reálie, tak i čistě sám za sebe je to znepokojivý, odosobněný procedurální thriller par excelente. Nejznámější pasáž je zdejší mrazivé představení Milgramova experimentu; a právem. Prostě prověřená "verneuilská" žánrová kvalita, která neztratila nic ze své aktuálnosti. (22.10.2022)

Maximalne strhujuci a dost politicky prepracovany fryler od rezisera Henri Verneuilla /Korist 1971, 100 000 dollars au Soleil/ s Yvesom Montandom /Jean od Floretty, Manon od pramene s istym Danielom Auteuilom/ v hlavnej roli. Uvod hned filmoveho diviaka navnadi a nepusti celych 120 minut. Paradoxne, tych 120 minut tu nevadi, lebo stale sa nieco deje, statny zastupca rozjede vysetrovanie, ale ktosi mocny proti nemu stoji ..... tak taketo namety beriem, a to bez debaty. Paranoidna atmosfera dovedena takmer do dokonalosti : 95 % (16.07.2016)