Jak malý je Vesmír?

Zkoumání nejmenších částic ve Vesmíru přináší řadu nečekaných objevů a teorií. Některé z nich by v případě potvrzení znamenaly převrat ve fyzikálních zákonech a popřely by vše, co nyní považujeme za samozřejmé... Ocitáme se na Kanárských ostrovech, kde je teleskop Magic, hledající nejmenší částice vesmíru. Tímto tématem se zaobírá vědec Joachim Mayer v Cáchách, kde je unikátní přístroj Piko – elektronový mikroskop. Největší urychlovač částic – velký hadronový urychlovač, rozbíjí jednotlivé protony. Vše zaznamenává zvláštní stroj Atlas, který pak zobrazuje hmotu, antihmotu, elektrony a kvarky – nejmenší známé částice. Ani to ale vědcům nestačí a rozbíjí jednotlivé kvarky. Je ale kam pokračovat? Švýcarský laserový zdroj – vakuový undulátor dělí elektron na jeho 3 vlastnosti/části – náboj, spin a dipólový moment. Vznikají kvazi částice, jejichž využití je zatím neznámé. Zpět v detektoru Atlas se Andy Parker zabývá červí dírou. Snaží se v Cernu vytvořit miniaturní červí díru, vzniklou implozí energie, která by svou gravitací pohlcovala. Popřel by tak realitu našeho světa – 3D prostorovost. Pokud existuje 4. rozměr, není vidět a musí být kruhový – nevede do nekonečna jako ostatní směry. Se svou teorií přichází také prof. Michael Green, považující elementární částice za kruhové struny namísto bodů. Vše podkládá složitými výpočty a svět vidí jako 11rozměrný hyperprostor. S další teorií přichází italský vědec Giovanni Amelino-Camelia, hovořící o „plankové délce", časoprostoru a kvantové gravitaci. Přes vysvětlení jeho myšlenky se dostáváme na začátek k teleskopu Magic, který sleduje gama záblesky, vzniklé srážkami neutronových hvězd nebo explodujících červích děr v jiných galaxiích. Vědec Robert Wagner vysvětluje, jak teleskop funguje, a popisuje první zaznamenaný efekt. Ten možná naznačuje, že rychlost světla není konstantní, což by bylo revoluční zjištění. Krátkým shrnutím pořad končí. (TV Prima)