Zbraň

Cynická, mega brutální variace na Terminátora pro ty, kteří Terminátora považují za večerníček pro děti. Po Sarah Connor přichází další hrdinka, která se musí postavit proti nebezpečnému robotovi. Poté, co si ve svém bytě začne vyrábět sochu z jeho rozpadlých součástek, nalezených v poušti, v domnění, že šlo o neškodného údržbářského robůtka, se stroj sám reaktivuje a snaží se hrdinku napadnout svým železným penisem. Ve skutečnosti jde totiž o vojenského robota určeného ke sterilizaci žen ve zdejším přelidněném světě. Nebudeme se tu pouštět do žádných psychoanalýz a pojďme rovnou na hodnocení. Hardware vykrádá řadu známých sci-fi klasik (od Blade Runnera po Vetřelce), ale najdeme v něm i pár neokoukaných prvků. Zatímco většina postapokalyptických filmů se odehrává převážně v exteriérech, tady strávíme většinu času v klaustrofobicky malém bytě. Přesto je film, díky poutavé výpravě a kameře (ale i pohledné hlavní herečce), ohromná vizuální slast. Výtvarníci dokázali kreativně vyjít s malým rozpočtem a povedlo se jim vyrobit působivé dekorace jen ze starého harampádí. Videoklipový režisér Richard Stanley umí slušně pracovat s atmosférou a s pomocí zvuků na pozadí dokáže navodit pocit, že se venku rozprostírá rozsáhlý živoucí svět. Nedokáže se ale oprostit od svých videoklipových kořenů a celovečerní stopáž je pro něj příliš dlouhá. Film tak působí dojmem zbytečně natahovaného kraťasu (robot je mnohokrát poražen a opakovaně znovu ožije) a podobně jako ústřední robot je poskládán z nejrůznějších prvků do poněkud nesourodého celku. Výsledek bych ve zkratce popsal jako "gotické kyberpunkové MTV art giallo na tripu". Zajímavý, ale chaotický mišmaš. Akční scény jsou často zmateně poslepované z videoklipových záběrů bez větší návaznosti. Robot je skvěle nadesignovaný a v ponuře nasvíceném bytě vypadá docela děsivě, ale pohybuje se příliš pomalu a nemotorně na to, aby působil nebezpečně. I přesto je tahle kultovka díky svým osobitým vizuálům nezapomenutelným zážitkem. Po druhém zhlédnutí (na Blu-ray, kde si můžete pořádně vychutnat její extrémně syté barvy) se mi dokonce líbila o něco více než napoprvé. A kdo ví, napotřetí třeba odhalím její skrytou genialitu. (20.10.2016)

Akože neviem... čakal som horšie. Jasné, je to tvrdé béčko, ale má „hnusnú“ poetiku prameniacu z výpravy, ktorá je naschvál taká odpudivá, až filmu dáva zaujímavú atmosféru. Scenár radšej hodnotiť nebudem, mám podozrenie, že som vlastne ani nepochopil, o čo išlo. Choze vraví o „bezdejovosti“ a ja sa pod to asi podpisujem: hoc sa tu toho deje veľa, vlastne sa (istým spôsobom)... nedeje nič. Našťastie, po vizuálnej stránke je to akceptovateľné, scény sú drsné a takou tou robotechnikou, alebo ako by som to nazval, mi to pripomenulo Borgov zo Star Treku alebo Vírus s Jamie Lee Curtis. Miestami dokonca akoby to šlo až do Švankmajera (!). Nebudem hrať formu a dávať odpad alebo 1 – 2* len preto, že to tak robia ostatní. Mňa Hardware vcelku bavil, na tie 3* má, ale ej pravdou, že najbližšie desaťročie ho znova vidieť nepotrebujem. (24.02.2024)

Moje cesta tímhle filmem – od naprostého znudění a zmatení až k velké spokojenosti. První půlku vůbec nechápete, co vám ten film chce říct, kam směřuje, pouze si všímáte v samém počátku celkem pěkné výpravy, hlasu Iggyho Popa coby dýdžeje v rádiu a Lemmyho Kilminstera, který tu má malou roličku taxikáře a pouští svůj motorheaďáckej hit  ´Ace of Spades´. Zbývá hodina a čtvrt do konce, vy víte, že po zbytek filmu děj neopustí jeden byt a divíte se, čím to ještě chtějí vyplnit, vzhledem k jednoduché premise. A pak, s útokem robota, se spustí gejzír obrazové kreativity, vizuální osobitosti a pěkně čvachtavého gore. Je tu něco z ´Terminátora´, hodně z ´Tetsua´, trocha atmošky z Blade Runnera a vyhřezlé vnitřnosti, za které by se nestyděl ani Fulci. Opravdu velmi, velmi nečekané, jak film radikálně přehodí výhybku a z umorousaného béčka se stane obrazově osobitým dílkem, který originálně míchá žánry. (24.02.2024)

Z počátku více než zajímavé sci-fi z prostředí světa po nukleární válce, které se po pár minutách zvrtne v podstatě hloupý a prázdný boj proti technologiím. I ta představa světa, v kterém se přes zdi lidé ukájejí ve sledování svých sousedů nebo neustále "drogové" stavy postav mi nepřijdou jako "ten" svět, který by nás čekal. Snaha se přesto tvůrcům ubrat rozhodně nedá. (14.06.2010)

ČÍSLO 5 ŽIJE, ale nikdo o to nestojí aneb TERMINÁTOR jako takové malé ´postapo´ bytové drama o jednom nepřizpůsobivém spolubydlícím. Snaživý, ale v dialozích zmatený malý film (v několika scénách připomene ještě třeba Gilliamův BRAZIL), který poskytne trochu žánrově povedených momentů, aby je potom pozabíjel absencí logiky. 80. léta minulého století byla podobných filmů plná, berme tedy ZBRAŇ za jejich nedokonalý korunovační dozvuk, který přes zjevné nedostatky staromilcovo srdce potěší jaksi v návaznosti. 60% (05.09.2011)