Réžia:
Abel FerraraScenár:
Maurizio BraucciKamera:
Stefano FaliveneHrajú:
Willem Dafoe, Maria de Medeiros, Ninetto Davoli, Riccardo Scamarcio, Giada Colagrande, Adriana Asti, Valerio Mastandrea, Tatiana Luter, Salvatore Ruocco (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Biografická dráma pojednávajúca o dramatickom sklonku života kontroverzného talianskeho filmára. Rok 1975. Päťdesiatnik Pier Paolo Pasolini práve ukončil nakrúcanie svojho posledného filmu Saló alebo 120 dní Sodomy a prežíva najbúrlivejšie obdobie svojej už aj tak pohnutej kariéry. Proti nemu stojí verejnosť, filmová kritika aj politická elita. Nejde len o šokujúcu otvorenosť tvorby, neskrývanú homosexualitu, celý rad osobných výstrelkov, ale aj o jeho politické aktivity. Aj napriek odporu svojich blízkych sa Pasolini chystá na nakrúcanie nového filmu – filmu, ktorý nikdy nedokončí... (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (33)
Jsem z toho nějak celý rozházený. Nevěděl jsem, co čekat od filmu o jednom z velkých, avšak silně kontroverzních režisérů. Pasoliniho filmy mám rád, líbí se mi jeho výtvarný rukopis, práce s neherci, odvaha, bourání tabu, provokace. Některé momenty (bílá budova s měnící se oblohou nebo duha) jsou výtvarně krásné, některé scény mají blízko k Pasoliniho filmům (festival v Sodomě). Jako celek však na mě působil film jaksi roztříštěně a prázdně. Pasoliniho levičácké myšlenky mají své kouzlo - zrušení všeho, co nás svazuje a omezuje, současně opětovné rýpnutí do náboženství (Nebe neexistuje). Dafoe je pan Herec a role mu sedne. Přese všechno...asi tenhle film brzy zapomenu. Pasolini by si zasloužil něco onačejšího a bouřlivějšího... ()
Pasolini je asi najmenej diváckym životopisným filmom v širokej distribúcii. To šťastie známeho diela mu zabezpečila osoba, o ktorej "rozpráva" a herec v hlavnej úlohe. Avšak tu všetko prvoplánovo divácky príťažlivé končí a osobne medzi divácky provokujúce prvky neradím ani homosexuálne scény, pretože o nich film nie je. Ten je o Pasoliniho názoroch a o jeho vnútri. Ciže ani náhodou o točení filmov, písaní kníh, ani dramatických oblúkoch jeho vzťahov či už milostných, rodinných, alebo pracovných. No a je to náhlad značne zakodovaný a to možno aj pre režisérových fanúšikov. ()
Zdá se mi skvělý mix nenápadných, takřka až domáckých výjevů (Pasolini v rodiném kruhu, restaurace) a vizualizace jeho nerealizovaných scénářů - hlavně ten, kde se objevuje Ninetto Davoli - o tom jak na Zemi přišel Mesiáš. Velice mne ten film zasáhl, ale ne snad kvůli notoricky známé biografii a koneckonců i notoricky známé osobnosti Pasoliniho. Spíš určitým tajemstvím a neproniknutelností - ten film je hlavně meditací nad určitými idejmi - pocit nedvratného konce a úpadku společnosti. Protest jako prostředek proti bytí v nesnesitelném světě. Atd. Atd. Podrobnější komentář až po druhém shlédnutí. ()
Je celkom zaujímavé, že Ferrarov pravdepodobne rozprávačsky najodvážnejší film je o mužovi, ktorý (navzdory svojim vyhláseniam o smrti naratívneho umenia) rozprávanie miloval a tak rád ho používal ako jednu z opakujúcich sa tém svojej tvorby. Keď som videl Pasoliniho hrať v niektorých jeho filmoch, nadobudol som dojem, že Willem Dafoe je pre jeho stvárnenie tým pravým. A nezmýlil som sa. 80% ()
Tak vám nevím. Pasoliniho vykreslování je tady až příliš glorifikační. Milující syn, intelektuální rebel, vášnivý umělec.V každé druhé restauraci ho vřele vítají s oslovením Maestro nebo Profesore. Ke všem je vstřícný a vřelý. Žádná kontroverze nebo jen rýpavá myšlenka se nekoná. Takový italský Mirek Dušín zdálo by se :D Celý film se jen atmosféricky mlčí, nebo prázdně tlachá a když už se Maestro dostane k nějaké té myšlence tak toho ve výsledku moc neřekne. Jakoby se tvůrci báli nepřesné interpretace a tak radši trošku mlží. Ale musím se přiznat, že i tak mě to svým způsobem upoutalo. Nejspíš je to tím, že celý film táhnul charismatický Daefoe, pro kterého musela být taková postava asi tou správnou hereckou výzvou (i když ve výsledku jde o velmi střízlivou, až minimalistickou kreaci). Každopádně mě to vmanipulovalo až do bodu, kdy jsem ochotný to s pasolinim ještě jednou či dvakrát zkusit a šáhnout po něčem z jeho filmografie (Protože zatím jsem začal a na dlouho skončil u fušerských 120 dní sodomy :/ ) ()
Reklama