Odborný dohled nad východem Slunce

Beru zpět, co jsem řekl o Kováři z Podlesí, tohle je zatím nejlepší film Pavla Göbla. Zároveň je i nejkratší, což se pro tento film určitě hodí. Děj je jednoduchý a má velmi malý rozsah, i tak je ale působivý a jeho průběh mi přišel celkem fascinující, film si v budoucnu určitě pustím znovu, jelikož si myslím, že se dá o spoustě věcí ve filmu polemizovat. Postavy byly docela zajímavé a měly mezi sebou dobrou chemii. Herecké výkony nebyly zrovna skvělé, ale žádný bych nenazval špatným. Prezentace byla skvělá, černobílá se pro tento film určitě hodí. Hudba se mi ze všech aspektů líbila nejméně, některé písničky se mi tam moc nehodily. 7/10 (11.03.2023)

Tohle mě připadalo jako nějaký pracovní projekt pro FAMU. Nejhorší byly ty strojené a amatérské dialogy, to přímo bilo do uší. Pan Brabenec prostě herec není a i ostatní zbytek party (včetně šlapky, kterou si nastěhují do domu) byl velmi nepřesvědčivý. Jediný bývalý estébák, nyní hospodský Jiří Lábus se ukázal jako profesionál, který svou roli zahrál uvěřitelně a bez chyby. Jinak teda bída s nouzí. Také časté zatmívačky záběrů působily nepřirozeně. Dvě stránky bych na tomto projektu vypíchl, a to : černobílá barva, která filmu moc slušela a dobrá hudba. Takže maximálně za dva. (25.11.2017)

Povedený milý český filmeček, kterému na ČSFD chybí přívlastek komedie. Vlastně jsem to ani sám nečekal, ale po úvodním představení s výrazným hudebním podkresem jsem se na zbylých cca šedesát minut ponořil do vansdorfské pustiny a plně se kochal uhlazeností příběhu o jedné pomstě tří starých pánů, kteří se vlastně už vůbec nikam neženou. Příběh je náramně vypointovaný a i zdánlivé maličkosti zde mají svůj význam. Vše navíc drží pohromadě také díky skvělému humoru, kdy jsem se po několikeré suché hlášce především Vrastislava Brabence či neskutečnému nápadu Jiřího Vymětala opravdu od plic zasmál. Příjemná stopáž snímku je sem tam trochu natahovaná zvlášťě opakujícími se předely, ale to se mi hodnotit nechce, páč to k tomu asi tak nějak patřilo. Plus dávám za hudbu a černobílé provedení. Domů jsem se vracel příjemně nalazen a ještě dlouho na "supervising sunrise" vzpomínal. A to ani nepotřebuji lavičku před domem. (75 %) (12.12.2014)

U Gorily se Pavel G. snažil popasovat s ukecaným divadelním textem Helmuta K., zatímco zde jako autor scénáře mohl slovy šetřit. A slovy skutečně šetří, což je skvělé, ale tím pádem výrazně ubylo i humoru. Film o stárnutí v tlejícím Vansdorfu musí být pomalý, to je jasné, ale tady mi přijde tempo až příliš pomalé. Záběry a atmosféru to má skvělou (zachytit magii hospod a zapadlých městeček režisér zvládá perfektné a dokázal to už ve své prvotině "Plácačce"), ale na 70 minut se tam toho děje prostě příliš málo. Navíc Pavel G. není (a řekl bych, že ani nechce být) artovým režisérem, který by dokázal natočit magický film s defakto nulovým dějem. Myslím, že kdyby byla stopáž středometrážní (40minut), snímku by to jenom pomohlo. Hudba skvělá, herci dobří, Brabenec ani hrát nemusí, ten je prostě tak kouzelnej, že stačí, když před kamerou jenom existuje. (04.02.2015)

Prečo si po ovdovení jeseň života nestrihnúť v svojpomocnom mužskom triu, čo sa poskladá na kúpu zánovného domu a auta? Namiesto očakávaného, nudne-otupne šikanózneho domova dôchodcov. Na scéne je ale aj druhý plán. Pomstiť sa eštébákovi, ktorý každému z trojice dedov roky pil krv. Mužské predstavy potreby naplnenia spravodlivosti naruší prostitútka, ktorá sa k trojici nasťahuje. Pomalé tempo plynutia, čiernobiely obraz s 60 odtieňmi sivej a opakujúce sa zábery opustených sídiel a fabriky trefne symbolizujú jeseň života. Hudobná zložka príliš k filmu nesedela. Mladícke hippie popevky, otrasná adaptácia piesne "Koupil som si francovku" a pár hluchých scén znižujú hodnotenie na mierny nadpriemer. Naopak Brabencove dialógové sentencie a komentáre sú crème de la crème Sunrise Supervising. (23.07.2020)