Odborný dohled nad východem Slunce

Beru zpět, co jsem řekl o Kováři z Podlesí, tohle je zatím nejlepší film Pavla Göbla. Zároveň je i nejkratší, což se pro tento film určitě hodí. Děj je jednoduchý a má velmi malý rozsah, i tak je ale působivý a jeho průběh mi přišel celkem fascinující, film si v budoucnu určitě pustím znovu, jelikož si myslím, že se dá o spoustě věcí ve filmu polemizovat. Postavy byly docela zajímavé a měly mezi sebou dobrou chemii. Herecké výkony nebyly zrovna skvělé, ale žádný bych nenazval špatným. Prezentace byla skvělá, černobílá se pro tento film určitě hodí. Hudba se mi ze všech aspektů líbila nejméně, některé písničky se mi tam moc nehodily. 7/10 (11.03.2023)

Nesedlo mi herectví neherectví Jiřího Vymětala, ale chyba by snad údajně mohla být ve mně a Vymětal to sehrál bravurně (říkala má paní). Leč, nezviklala mě. Nebýt jeho - chlápka s knírkem, hodnotil bych možná i líp. Jasně, tohle nebyl žádnej velkej biják, ale on se tak netvářil, a ani se jím nechce stát. Pavel Göbl ho natočil za půl miliónu korun ve třech lidech (režie, kamera, zvuk) v průběhu 14 dnů. Do kina s tím prý nechce, vystačí s tím, že to uvidí pár lidí, kteří o to budou mít zájem. A i tento nezvykle skromný přístup se jistě pozitivně odráží v mém hodnocení. (31.07.2015)

Prečo si po ovdovení jeseň života nestrihnúť v svojpomocnom mužskom triu, čo sa poskladá na kúpu zánovného domu a auta? Namiesto očakávaného, nudne-otupne šikanózneho domova dôchodcov. Na scéne je ale aj druhý plán. Pomstiť sa eštébákovi, ktorý každému z trojice dedov roky pil krv. Mužské predstavy potreby naplnenia spravodlivosti naruší prostitútka, ktorá sa k trojici nasťahuje. Pomalé tempo plynutia, čiernobiely obraz s 60 odtieňmi sivej a opakujúce sa zábery opustených sídiel a fabriky trefne symbolizujú jeseň života. Hudobná zložka príliš k filmu nesedela. Mladícke hippie popevky, otrasná adaptácia piesne "Koupil som si francovku" a pár hluchých scén znižujú hodnotenie na mierny nadpriemer. Naopak Brabencove dialógové sentencie a komentáre sú crème de la crème Sunrise Supervising. (23.07.2020)

U Gorily se Pavel G. snažil popasovat s ukecaným divadelním textem Helmuta K., zatímco zde jako autor scénáře mohl slovy šetřit. A slovy skutečně šetří, což je skvělé, ale tím pádem výrazně ubylo i humoru. Film o stárnutí v tlejícím Vansdorfu musí být pomalý, to je jasné, ale tady mi přijde tempo až příliš pomalé. Záběry a atmosféru to má skvělou (zachytit magii hospod a zapadlých městeček režisér zvládá perfektné a dokázal to už ve své prvotině "Plácačce"), ale na 70 minut se tam toho děje prostě příliš málo. Navíc Pavel G. není (a řekl bych, že ani nechce být) artovým režisérem, který by dokázal natočit magický film s defakto nulovým dějem. Myslím, že kdyby byla stopáž středometrážní (40minut), snímku by to jenom pomohlo. Hudba skvělá, herci dobří, Brabenec ani hrát nemusí, ten je prostě tak kouzelnej, že stačí, když před kamerou jenom existuje. (04.02.2015)

Docela obyčejný příběh o několika docela obyčejných lidech. Umělecky dobře provedené, skvělá hudba, příjemně se na to koukalo a občas jsem se i zasmál. Mně osobně na tom ale vadila ta neustálá strojenost a nepřirozenost dialogů - jako kdyby to přímo četli z papíru. Jo a taky tam snad v každé scéně někdo kouřil, až mi to přišlo jak reklama na cigarety. :-) S takovou, chlapci, ten barák opravit nestihnete. 60% (01.10.2014)