Horúčka sobotňajšej noci

Já tenhle film už kdysi dávno viděl, ale skoro nic jsem si nepamatoval. Pak jsem kolem toho hodně let tak nějak přešlapoval, jestli se na to mám podívat, nebo to bude úplná ztráta času... Nakonec jsem se odhodlal, že se na to podívám. Upřímně řečeno, ten příběh sám o sobě neni nejhorší. Travolta, kterýho teda zrovna moc nemusim, tam hledá nějaký to svoje místo na světě a řeší problémy s despotickym fotrem, pobožnou matkou, se šéfem v práci, atd... Ale ten nosnej příběh zůstal tak trochu v pozadí za tou disco-omáčkou kolem. Mně to i podle komentářů připadá, že hodně lidí snad ani nehodnotí ten film jako celek, ale spíš jenom ten disco soundtrack. Ono je to strašně jednoduchý vysmívat se 40 let starý muzice a módě, ale já teda s odstupem těch 40 let můžu konstatovat, že tahle disco-éra byla ještě docela v pohodě. Když to srovnám s nějakejma recitujícíma negrama z ghetta nebo recitujícíma cikánama z Púchova, co si hrajou na negry z ghetta, a podobnym odpadem, co je v současnosti IN, tak fakt jako zlatý Bee Gees nebo KC & the sunshine band a další muzika, která ve filmu zazní. Celkově vzato z historickýho hlediska je to docela zajímavá sonda do kratičkýho období, kdy disco vládlo. O nějaký 2 roky dřív disco teprve začínalo pronikat do mainstreamu a o 2 roky později bylo to klasický 70's disco přibito na pranýř hanby a v podstatě zmizelo z povrchu zemskýho. Ty 3 hvězdy si tohle dílo určitě zaslouží. Navíc několik scének bylo skvěle parodováno v Noci v Roxbury. (09.12.2017)

Když je film povrchní jak zákon káže, tak to samo o sobě nemusí hned znamenat špatný zážitek. Horečka sobotní noci však taky neměla žádné ambice na hlubokomyslný film, ale nic se nemá přehánět. Nejvíc to logicky odskákaly hlavní postavy, které nejsou ani sympatickými antihrdiny. John Travolta si v Pomádě zahrál jednoduše božího frajera, ale v tomhle paskvilu je z něj jenom frajer libovej, o kterého bych si neopřel ani kolo. Tolik iritující hlavní postavu jsem dlouho neviděl. Aspoň jsem se na jeho účet pěkně pobavil, obzvláště ve chvíli, kdy se na svého otce oboří, aby ho nemlátil, neboť mu rozcuchá jeho účes. Ke konci však těchto perel ubývá a už předem nastavené charaktery postav se ne a ne změnit. A tak sleduji tuto krajně nesympatickou šaškárnu, kde ženy jsou buď děvky, panny nebo krásné vyvolené, až do hořkého konce. Možná by se nějaká ta hvězdička našla pro tuhle nablýskanou povrchnost, ale to si ji radši schovám pro o mnoho přitažlivější a stylovější parodii ve filmu Starsky a Hutch. Tanec a muzika byla sice boží, ale žel hrála v podniku čtvrté cenové - dobře jí tak! (18.01.2008)

Sobota večer: vše se zastaví, vše se točí okolo obtažených zvonáčů, bot s vysokými podpatky a správně načechranými vlasy. A následným obdivným gestům směrem k tanečníkovi Tonymu, který přes den maká v obchodě s barvami a možná brzy pochopí, že z Brooklynu je to jen skok na Manhattan, kde je vyhlídka na lepší život. Lehčí muzikál, jehož pecky od Bee Gees se hrají na diskotékách dodnes a díky kterému byla pro Johna Travoltu prolita nejedna slza. Doma ho štve nezaměstnaný otec a věčně bědující matka, na parketu je ovšem hvězdou. O rok později přišla Pomáda a Travoltovi leželi všichni u nohou. (14.06.2017)

(1001) -"You want a dream girl? Then go to sleep and have a nightmare." Z tohohle jsem měla velmi silný pocit, že se dívám na aktualizaci Rebela bez příčiny. Oproti roku 1955 se hodně posunula hranice toho, co všechno můžou tvůrci ukázat, ale ten základní pocit, že je to všechno zaranžované a falešné, zůstává. Když například po super legrační předstíraně drsné bitce v hospodě, kde jsou všechny rány očividně jenom na oko, nikdo nikoho doopravdy nemlátí a všichni si dávají velký pozor, aby si navzájem neublížili, hrdinové odjíždějí v autě a mají na sobě krásně nalíčené tržné rány s jasně červenou krví, vypadá skoro už jako parodie. Na druhou stranu jsem vůbec nečekala, že bude charakter Travoltovy role tak zajímavý, vrstevnatý a navzdory všemu, co jsem zatím řekla, uvěřitelný. Scénář je sice dost těžkopádný, ale myslím, že Tony i já jsme nakonec byli proti svojí vůli vzděláni. A to jsem se jako hodná holka ovládla a nenechala se ovlivnit svým názorem na všechnu tu hudbu, protože a) Bee Gees v mé hlavě budou vždy jen ti zubatí chlapci, co zpívají Massachusetts a za b) když se tahle disco hudba pokouší vystihnout temnější stránky života, je to zase spíš směšné. (19.07.2017)

Po zásahu elektrickým proudem mi travoltovské taneční kreace nečiní větších obtíží, ale zatím jsem nenašel partnerku, která by stačila mému tempu. Tony Manero takovou našel a v podmanivém rytmu největších hitů sboru kastrátů z Bee Gees se spolu zavlnili tak, že mne to celkem zaujalo, ale touhu provozovat taneční studio či klub to ve mně rozhodně nevzbudilo. (07.08.2015)