Dobrú noc, mami

Od počátku průhledná pointa dává tušit, že se k ní tvůrci dopracují skrze vymazlenou psychologickou hru ústřední trojky, jenže chyba lávky a divák dostává nemluvný biják, kde nefunguje krom bratrské herecké souhry absolutně nic, tudíž je z toho stominutová nuda k uzoufání, která vyvrcholí v nechtěný gejzír směšnosti, protože ta exploatace je po nulových motivacích absolutně mimo. (11.08.2015)

"Skrývala se za fáče, odmítala hrátky, teď jen hořce zapláče, vychovala spratky." Kde udělala soudružka z Rakouska chybu? Aneb klasický příklad zanedbané výchovy, zralý pro sociálku. Kočka nepatří do akvária, šváb mumii do pusy a vteřinové lepidlo není vhodná pomůcka pro konstruktivní dialog! Taky synáčci dost zanedbávali školní učivo, řekl bych, zejména přírodovědu, pročež si spletli maminku s mravencem, když dělali domácí úkol z bdsm-fyziky, pokus s lupou a slunečními paprsky. Jen škoda, že duo Franz/Fiala jsou ještě větší trotli, než Elias s Lukasem dohromady, takže to velké tajemství, průhledné jak prázdná sklenice na šváby, mi nacpali přímo pod nos hned v úvodních minutách a pak chtěli abych s nimi celý film hrál diváckou hru na velkou šťastnou rodinu, což byl dost opruz. Hvězdu chudince kočičce a druhou za hustý pustý les a strašidelně se houpající rašeliniště v úvodu. (31.05.2022)

Film začína ako skvelý minimalistický mix body-hororu, starých rozprávok o "macochách" a nostalgie za detskými hrami a končí tou najprevarenejšou pointou zo všetkých point. A pomedzi to sa stihlo pripliesť zopár účelovostí a samoúčelných snových scén. Ten námet mal dostať do ruky niekto, kto sa neuspokojí s rutinou a priemernosťou. (20.08.2015)

Dle někoho předvídatelné - já jsem na to třeba nepřišel a celou dobu mě vyloženě sralo, jak jsem pořád nechápal, co se tam děje. Když mi to konečně ke konci došlo, žádná úleva se nedostavila (pořád třeba nechápu význam scény s nahou matkou v lese, broukem v puse, mrtvou kočkou v teráriu, apod.), spíš jsem byl rád, že mám ten film za sebou. Nepřišlo mi to nějak napínavé nebo nedejbože strašidelné; spíš jen divné a místy vyloženě divácky nepříjemné (stříhání zalepených rtů). Celkově mi to nepřijde jako film, který by mi cokoli dal. (12.05.2019)

Zkušený divák odhalí jedno z tajemství tak do deseti minut, pořád ale zbývá slušná porce syrového masa. Jen jedna scéna je drastická a slabší povahy jí asi nedají, jako celek ale Ich seh, Ich seh uspěje hned v několika žánrech. Lokací trochu připomene předloňský festivalový Borgman. Minimum dialogů, důmyslná kamera a svícení, atmosféra tmy a strachu uvnitř nového a za běžných okolností světlem zalitého domu (kamera za zády Eliase, sestupujícího po schodech, např.). Líbilo, bavilo, strašilo, znepokojilo. Autoři asi viděli film Ti druzí :) (28.09.2015)