Červený kapitán

„Boh z nás urobil ateistov, aby sme lepšie znášali to, čo každodenne robia jeho ovečky.“ Dobrá vizuálna stránka, sympaťák v titulnej úlohe, občas príjemne drsné a krvavé (klinec v hlave, nechty, háčik z udice, vývrtka na víno), pobavili ma dialógy a hlášky („Daj si pásy, nepotrebujem aby sa do mňa s*ali ešte aj dopraváci.“) a fajnová retro atmosféra (tvorcovia majú podchytené detaily, napr. by som sa bol hádal, že FUN rádio vtedy neexistovalo, ale skutočne začalo vysielať už v r. 1990). Potešili ma niektoré herecké výkony. Konkrétne Chudíka, Suchánka, Geišberga a Kaisera. U Ladislava Chudíka už bolo vidno, že na tom .nie je dobre, je poznať, že režisér asi nakoniec bol rád, že to herec ako-tak zvládol (všimnite si, ako sú konštruované jeho scény, jedna veta, strih, prestávka, druhá veta, strih...) a že ho vystrihnúť resp. pre-obsadiť (legendárny slovenský herec zomrel ešte pred premiérou, ako 91-ročný). Bolo to silné. Každopádne mi scenár nedával veľký zmysel a Kronerovej postava bola príliš na efekt (v každej scéne po dva tri preplnené poháriky rumu, to za deň stiahla koľko, tri fľaše?). Vyloženým mínusom je nezrozumiteľnosť toho, čo herci hovoria (!) a druhá polovica, v ktorej predsa len už to nie je tak úplne ono a ako to už nejeden raz zvykne bývať, otázky sú mrazivé a znepokojené, ale akonáhle sa na ne začne odpovedať, úroveň trochu klesá. A strih bol miestami divný (Suchánkov únos). Genzerovo cameo som si všimol až pri tretej repríze. (23.01.2018)

Ukázka koprodukčního, ale přesto klasicky českého filmu. Vizuálně, technicky kvalitní snímek, kterému chyběla dramaturgie při psaní a revizi scénáře, který absentoval a nahradily ho jen názvy kapitol, u kterých si někdo domýšlel děj tak, aby celek vlastně o něčem byl. Film, ke kterému by se měl divákům dávat manuál. Sice jsem děj pochopil, ale pro mě prostě nepřinesl nějaký ucelený příběh, jen jakýsi zcenzurovaný spis, kde si musíte domýšlet ty začerněné věty a slova. A ty postsynchrony byly naprosto úděsný, že mnohdy nebylo vůbec rozumět, co kdo říká. Předábovávat Poláky ještě chápu, těm by asi většinou nebylo rozumět a nedávalo by moc smysl je v Československu mít a dělat, jak jim všichni bez potíží rozumí, ale předabovávat i Slováky v ději, který se odehrává v Československu, kde alespoň někdo musel slovensky mluvit, je fakt vrchol debility. Veď tam snad nikto nehovoril po slovensky, to čo bolo za Československo vo filme? (04.02.2018)

I žánrové činy a emoce musí být nějak motivované. Nedokážu přijmout vysvětlení ÚPLNĚ všeho ve filmu skrze "v žánru to tak musí být". Červený kapitán na mě ve své strnulosti, umělosti, vážnosti, nulové sebereflexi a nepřesvědčivosti působí jen směšně. A není to tak, že bych chtěl, aby to tak bylo - bylo by skvělé, kdyby to vyšlo. Furt váhám mezi dvěma za snahu a jednou za výsledek. (10.03.2016)

„UDĚLALI TO NARYCHLO. ŽÁDNÝ ÚMRTNÍ LIST, ŽÁDNÝ DŮKAZ O VRAŽDĚ…“ /// Pokus o špionážní thriller, v československým podání, takže hlavní roli hrajou porevoluční STB(áci) a skandální odhalení mezi „černoprdelníky“. Půl hodiny se neděje nic (kromě Genzerova camea (ve spojení se Suchošem prdel, ale v dramatický scéně?...). Naštěstí pak se objeví famózní úkaz (míněno vážně) v podobě Kaisera (ten by se kurevsky hodil k majorovi Zemanovi!) a příběh jakž-takž celkem funguje. Ovšem v podstatě je to taková historka, která místy potěší filmařinou, ale výpovědní hodnota je mizerná. Tohle jste měli natočit v roce 1995 a ne 30 let po revoluci! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Červený kapitán“, kterou v roce 2007 napsal Dominik Dán, neznám. 2.) Pohřbíval jsem „narychlo“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (14.11.2016)

Souhásím s tím, že je tohle velmi zvláštní film. Je hodně atmosferický a ta atmosféra je opravdu hutná. Dala by se pomalu ale jistě krájet na hranolky. Něco mi při sledování řikalo, přepni to a něco zase sleduj to. Dokoukala jsem až do konce. Měla jsem pocit, že se v horkém létě roku 1992 ocitám taky. Fuj. Pocti špíny, hnusu a lepkavého potu nasáklého všude kolem, byl opravdu hmatatelný, až mi z toho vyschlo v krku a musela jsem to spláchnout, na štěstí jen perlivou vodou, protože tohle bylo na panáka. Vidět jednou mi opravdu stačilo. Nechce se mi k tomuto filmu vracet. Ještě, že jsem v té době byla malá holka. (25.01.2018)