Úžasný mladík

Ležím v tráve a pozerám do blba. Potom sedím pri okne a pozorujem muchu. Keď zábava začína vrcholiť, pozerám sa na mesiačik. A nakoniec ma aj tak dostane cholera. Giacomo Leopardi sa nedožil ani štyridsiatky. Ale z tej nudy vyššie opísanej mu neostávalo nič iné len písať romantické básne. Tento životopisný film je naozaj nudný na to že trvá skoro 2 a pol hodiny. Ale ak si to tak vezmem dokopy, v podstate odráža život talianskeho básnika a nie sú básne naozaj tak trochu nudné? Každopádne ak existuje nejaké prevteľovanie, tak sa radšej ocitnem v koži leoparda ako Leopardiho. (20.07.2019)

film asi nemá nějakou zvlášť velkou historickou hodnotu.Hodnotím tak vysoko zpracování.Postava Leopardiho nedávala moc prostoru čím by vynikla vzhledem k handicapu.Ta malá, zkroucená postavička hledala své místo na slunci.Leopardi sděloval své smutky a touhy skrze básně.Germano se své role zhostil famózně.Vynikající scénář,režie.Famózní kamera,práce herců.Exteriéry ,imteriéry,rekvizity.Maskéři.Ti všichni odvedli dobrou práci. (21.11.2019)

Nedávno jsem si říkal, že po malířích přijdou literáti a celá naše písemná historie se přetočí do virtuálních obrazů. Teď už ani Giacomo Leopardi není tím, za co jsme ho považovali a jak jsme si ho představovali, nýbrž je jakousi před-inkarnací Elia Germana. Ostatně, proč ne. Svět se tak stává uchopitelnějším, konkrétnějším, pro každého stejným či velice podobným. Pro mě, i přestože se mi film líbil, zůstává hrabě Leopardi především autorem "Operette morali", Morálních dílek, a "Pensieri", Myšlenek. A možná, když uvedu jednu (nahodilou) z jeho úvah (třeba O zemi a měsíci), vyloupne se nám jeho bytost v konturách ještě přesnějších a jasnějších, než ve filmu: "Luna: che mentre seguiti cosí, non ho cagione di risponderti... Nevím, proč bych měla (zemi) odpovídat na takovéhle žvásty a vzdávat se proto mlčení, na které jsem si přivykla. Když tak ráda (země) posloucháš klepy a o ničem jiném neumíš mluvit, nenamáhej se zbytečně, beztak ti nerozumím." (Překl. Zdeněk Digrin.) Další citace viz andrii ***, která je jako komentář naprosto postačující. Pozn.: Říká se nomen omen, u Leopardiho to ale neplatí (jako třeba u Palacha). (11.01.2019)

Nadmíru křehké a převelice poetické, na druhou stranu nesmírně ubíjející ... zahalené všeobjímající melancholií s výrazně negativním podtextem - skoro jako by mně filmaři tloukli zádumčivé lyrické verše do hlavy kladívkem. Kromě toho - zápletka cíleně trčí na jednom místě, aby dokonale popsala veškeré útrapy neduživého básníka, uvězněného ve zlaté kleci rodičovského domu ... dokud jí to nepřestane bavit. Poté z ničeho nic udělá rekordní skok v čase v délce deseti let a představí hlavního hrdinu v docela jiném prostředí, aniž by jakkoli osvětlila cestu, která ho tam zavedla. Nicméně další nepříliš veselé osudy Giacoma Leopardiho jsou vylíčeny podstatně méně nezáživně, což mě - jakožto kulturního barbara s minimální potřebou poezie - smiřuje s ním i s jeho dílem ... 3,5* (11.01.2019)

Zpravidla bývám zklamaná, snaží-li se filmaři převést literaturu na filmové plátno, protože každé médium vyžaduje svoje. Ale zde šlo především o život básníka, jehož dílo tu dotváří jeho obraz. V případě Leopardiho čistého, křehkého, vytříbeného ducha ošklivého, nemocného hrbáče, který (snad kvůli despotickému otci a svým nemocem) nevěřil ve štěstí a dobro. Jako u většiny poezie, ani tento film není akční, napínavý a dějový, není pro každého. Ale ta poezie v něm je, nejspíš i díky výbornému Eliovi Germanovi. (29.05.2017)