Yoga Hosers

Kevin je sám doma a totálně mu mrdlo. A tak si usmyslel zavolat svého oblíbeného dealera středně těžkých drog a nabídnout mu nějakou tu fachu. Takže se vrací další kretén (kolikátý už?) v podání pana Deppa. A tentokrát přitáhl i malou Deppku a exDeppku. Mladá Smithka si taky štěkne roli. Výsledek je...ne, nebudu sprostý, slíbil jsem, že nenapíšu hovno, ani za pytel sraček. Zapomeňte na Jaye, Boba a Dogma. Trauma. (02.05.2018)

Divím se, že Kevin Smith se vydal na takovou prapodivnou fantasy dráhu, když by mu stačily "povídací" filmy. No už Mroží muž byl dost mimo jeho běžné dráhy a Yoga je takové pokračování, které slavit úspěchy nemohlo, ale zase na druhou stranu se u toho zase člověk nenudí a prckové Wundebárové tomu docela dávají. :D (01.03.2018)

Aneb jak se někdo snaží tak moc, až to bolí. Kevin Smith pro mě donedávna znamenal tvůrce, na jehož humoru jsem vyrůstal a kdo pro mě byl důležitým tvůrcem, jehož filmy a stand-upy o zákulisí jeho tvorby byly špičkou. Jenže pak přišlo pár slabších filmů (nikoliv však vyloženě špatných), které ovšem následoval přerod adorovaného osobitého tvůrce v žánrového břídila, který vlastní ochotu se někam posunout nebo se vyvinout obhajuje bojem proti studiovému systému a kdoví čemu. Tusk ještě beru jako záležitost pro vybranou sortu jedinců, ovšem to co předvádí Yoga Hosers, to nemá absolutně omluvu. Šíleně nucená, křečovitá hovadina, která postrádá jakýkoliv relevantní humor (snaha podkuřovat současným náctiletým od naprosto mimo tvůrce, kterému táhne na padesát fakt není sranda). Špatné herecky, vizuálně laškující až s tvorbou studia Asylum a výsledný nechápavý výraz, který minimálně v mých očích uzavírá kapitolu s názvem Kevin Smith. Člověk, který toto přivede na svět a je na podobný výtvor pyšný (se slovy, že je pro jeho fanoušky), si totiž nezaslouží pokračovat ve svém vlastním odkazu. Na Clerks III jsem se těšil, po tomhle je ale nejspíš tak jako tak vynechám (pokud tenhle ten "film" nepohřbí kariéru páně Smitha nadobro). (15.10.2016)

OK, takže Kevin Smith se rozhodl, že v rámci boje proti studiovému mainstreamu bude točit už jen sračky. K tomu mu gratuluju, jako tvůrce mě tímto přestává zajímat. Odpadové hodnocení si bez ohledu na řemeslnou kvalitu nechávám pro snímky, jejichž samotná existence mě uráží. To je přesně tento případ. (09.10.2016)

Těžko se mi komentuje obsah pytlíku na zvracení. Znáte ten pocit, kdy je vám trapně za samotné postavy, které se vás 88 minut snaží zaujmout svým záchodovým ostrovtipem a vy při tom máte v rámci pudu sebezáchovy chuť zakřičet: "Proboha, už dost!"? Tak tady si ho užijete do sytosti. Chápu, že snímek Yoga Hosers je primárně určen pro mentálně zaostalé třináctileté slečny, které budou hýkat nadšením nad všudypřítomnou prostoduchostí. Avšak režisér Smith zapojil do snímku i hororové prvky a tím si chtě nechtě zároveň vysloužil pozornost hororového publika. Jestliže slintáte hororovým blahem při pohledu na dvě otravné teenky, které za doprovodu poprockové hudby pomocí svých košťat likvidují nacistické CGI klobásy, jste tu správně. Každý opravdový fanoušek hororu, neřkuli přímo hororový expert jako já, by však režisérovi tuto slátaninu bezpochyby nejraději omlátil o hlavu. (08.10.2016)