Réžia:
Yves RobertKamera:
André BacHrajú:
Jacques Dufilho, Yvette Etiévant, Michel Galabru, Michèle Méritz, Jean Richard, Pierre Tchernia, Pierre Trabaud, Claude Confortès, Paul Crauchet (viac)Obsahy(1)
Lonegeverňáci a Velraňáci sú 2 skupiny chlapcov zo sediacich dedín, ktoré sa nenávidia a s vervou a odhodlaním proti sebe vedú vojnu, ktorej trofejami sú gombíky, traky a opasky. Ich strata znamená nielen potupu na bojovom poli, ale aj výprask, či iný trest rovnako zarputilých rodičov. Film, ktorý bol nakrútený podľa rovnomennej knihy Louisa Pergauda, sa stal jedným z najpôvabnejších a najzábavnejších filmov nielen pre deti, ale pre celú rodinu. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (149)
Nevěřil bych, že mě tento film bude bavit, ale opak byl pravdou. Knoflíková válka o dvou skupinkách kluků, kteří proti sobě válčí všemi možnými způsoby je mezi válkami opravdovou vyjímkou. Neteče tu krev, to ani náhodou. V těto válce tím nejcennějším pokladem jsou vaše šle a knoflíky jak napovídá název. Film jsem viděl s vynikajícím českým dubbingem a asi jako každý nemůžu zapomenout na tu pověstnou větu - Kdyby sem to býval věděl, tak by sem sem býval nechodil. Velice milý snímek pro všechny věkové kategorie. ()
Knoflíkovou válku jsem někdy na hranici puberty četl, jenže tenkrát mi přišla strašně impertinentní. Přitom z dnešního pohledu na ni trochu nahlížím jako na francouzské pojetí Rychlých šípů. Samozřejmě pouze ve smyslu klukovského dobrodružství. Dvě party se rvou jako koně a nic si nedarují. Paradoxně jsou schopni bitvu zastavit kvůli zraněnému králíkovi. Tenkrát prostě byla jiná doba a to, co si užívali Lovreňáci a Velraňáci by dnes už z mnoha důvodů nebylo možné. Jenže tenkrát nebyly mobily a počítače. Zajímavé též je, jak si na své bitky příležitostně zavzpomínají i dospělí, takže rivalita se zřejmě předávala po generacích. Přitom nahlížíme do světa dětí a dospívajících, kterému dospělí nerozumí a jako by ani nechtěli, ačkoli sami prožívali něco podobného. Jako by svým věkem ztratili paměť a nerozpomenuli se na své dětské zkušenosti a zážitky. Rozhodně lze ocenit klukovské herce, kteří působili naprosto přirozeně. Mimochodem, pro Tsillu Chelton, Christophe Bourseillera a Martina Lartigua se jednalo o debut na filmovém plátně. Naopak Michèle Méritz tímto svou hereckou kariéru zakončila. ()
Francouzská klasika, která ale s věkem překvapivě stárne. Pokud jste na filmu nevyrůstali a jako já si ho dáte poprvé když vám táhne na třicet, tak se nedá vyhnout jakési takové... nudě. Rozhodně jsem se nepropadl do dětství a nekontroloval, zda mám všechny knoflíky a neušpinil jsem si kalhoty od bláta. To si raději zase sjedu uličnické Bylo nás pět od Smyczeka. 60 % ()
Dětští velitelé Lebrac a Aztec, Lovreňáci a Velraňáci, bitvy a potyčky, meče a praky, uřezané kšandy, tkaničky a knoflíky. Vděčný film, už po mnoho let těžká nostalgie. "Tak si pamatuj. V životě je vůdcem ten, kdo má největšího pinďoura." Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=9qG4WgJ84Lc ()
Po právu považované za kultovní záležitost, ve které padlo několik stovek knoflíků, kšand a tkaniček a u které se vystřídalo několik generací diváků. Verze Yvese Roberta z roku 1962 je i dnes nesmírně svěží, poetická a vtipná (komické nářky „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“) a víc než o pracích a roztrhaných gatích je o jedinečné svobodě dětství. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (6)
- Postava Petita Gibuse (Martin Lartigue) se tak proslavila v Japonsku, že po něm pojmenovali značku čokolády. (sator)
- Natáčeno v pískovně Saint-Arnoult-en-Yvelines, v lomech Poyers (Orphin) a na venkově v Bailleau-Armenonville. Scény v Longeverne jsou natočeny v Armenonville-les-Gâtineaux (Eure-et-Loir) a ty ve Velrans v Orphin (Yvelines). Poslední scéna se natáčí na Adolphe-Chérioux na rue Édouard Tremblay ve Vitry-sur-Seine. Rybářská párty se koná u rybníka Guiperreux v Poigny-la-Forêt. Yves Robert také využívá okolí svého pozemku, Moulin de la Gueville v Saint-Hilarion v Buttes Noires. (sator)
- V roli kněze se na plátně objeví spoluscenárista François Boyer. (sator)
Reklama