Plán

Zajímavý dokument po jehož shlédnutí musí každý divák obdařený určitým vědomím společenské odpovědnosti propadnout depresi. Že to v dobách Béma, Mlejnského či Langmajera fungovalo tak, jak je popsáno, asi dnes už nikoho nepřekvapí, vyděsí ale závěr filmu, který vlastně nedává žádnou naději do budoucna. Z filmařského hlediska jde o kvalitní dokument - kamera, střih, hudba - vše je takové, jaké má být. (27.02.2015)

Dá se to v pohodě skouknout i přes tu stopáž, což už v kontextu současný český tvorby není vůbec málo. Defilé hajzlů typu Mlejnský, Langmajer, Březina až po psychopatickýho manipulátora, svýho času miláčka Pražáků, Béma, má něco do sebe. Gründerská demokracie v praxi, k zblití. Hlavní výhrada: je to pel mel, kde převažujou vyjádření asi milionu architektů (neříkaj všichni zhruba totéž?) střídajících se s komunálníma politikama, aktivistama apod., trochu tomu chybí nějaká jednotnější linie. Je hl. problémem korupce, nebo absence vize pro Pragl? Co se té korupce týče, je škoda, že tvůrci nezmapovali trochu blíž jeden dva případy, takhle se to celý nese v rovině jedna paní povídala. Řemeslně je to celkem ok, občas je trochu otravná ta mírně epileptická kamera. Hrdiny snímku jsou pro mě ty obyčejní lidé, co se o něco snažej. (07.12.2015)

Proč v Praze na každém volném prostranství dřív nebo později vyroste železobetonový barák, nákupák nebo kanceláře, i když jsou místní proti? Protože to je výhodné pro všechny ostatní. Stačí mít místo územního plánu cár papíru z roku 1999 s tisíci změn, za jejichž odsouhlasení stojí společné zájmy developerů, kmotrů, lobbistů a jimi řízených zastupitelů. O peripetiích pořizování nového územního plánu (později a dodnes "metropolitního") hovoří jak tři garnitury vládců Prahy (Bém, Svoboda, Hudeček), několik developerů, občanských aktivistů a architektů. Tvůrci dokumentu mají poměrně jasno v tom, na čí straně stojí, ale dávají rovnoměrně prostor všem. V tom je výrazný rozdíl oproti jednorozměrným agitkám, které nepřipouští názorovou oponenturu, takže dokument by mě bavil i tehdy, pokud bych celou věc viděl jinak. Další předností je pětiletá mravenčí dokumentaristická práce, která "Plán" staví nad běžné reportáže typu "Reportéři ČT" a dává poměrně jasný obraz o ekonomickém a kriminálním pozadí drancování volných pražských pozemků a totálně předimenzované výstavbě bez ohledu na okolí. Doporučuju jako názornou pomůcku pro pochopení toho, proč Praha vypadá tak, jak vypadá, a co musí městská část udělat pro to, aby si zasloužila nick *Zátoka sviní*. PS1. Chronologie logicky končí před komunálními volbami roku 2014, kdy končila jedna éra územního rozvoje města. Viděno dnešníma očima, k dokonalosti samozřejmě chybí Krnda a její volební triumf. PS2. Metropolitní plán je dodneška teprve ve fázi návrhu, s definitivní podobou se počítá v roce 2020. Předivo (staro)nových zákulisních hráčů a dohod už samozřejmě nabralo jasných kontur, takže materiálu pro případný druhý díl bude hafo. Veselejší podívaná to s velkou pravděpodobností nebude. (31.08.2016)

Režisér při debatě po filmu přiznal, že chtěl hlavně před volbami 2014 postrčit politiky a probudit veřejnost (do televize se to prý zatím nepovedlo dostat jen kvůli jakémusi technickému či byrokratickému zádrhelu.). Takový záměr je sice chvályhodný, ale i podle některých zdejších komentářů je vidět, že dokument působí na leckoho spíš demotivačně. I když... ty sicilsko-mafiánské praktiky (bez přehánění!) přece jen můžou otevřít oči těm, co si myslí, že aktivismus je v "zatuchlém českém rybníčku" jen něco jako "zábava pár rejpalů". Co jsem postrádal (kromě pozitivních příkladů), byl ale hlavně pokus o nějaký přesah, vizi. Třeba jako v dánském dokumentu Lidský rozměr. (12.08.2015)

Nejen pro Pražáky, myslím, že to podobné bude v celé České republice. Nejen pro architekty, ty územní plány prostě hezky slouží k poukázání na korupci, nemusíme jim zas tak rozumět. Člověka to může zhnusit, když se dozví, jak to chodí, ale je to lepší nežít ve slepé iluzi, aspoň se s tím můžeme pokusit něco udělat... (01.11.2014)