Some Kind of Hate

Kid a Leatherface v jednom filme? No, mohlo to dopadnúť aj horšie. Režisér (ktorého prostredné meno je Egypt!) sa sústredí skôr na gore, než atmosféru a prácu s postavami. Celé je to dosť nechutné, chladné, drsné a béčkarské, ale hlavný záporák (ktorý nie je záporákom?) má niečo do seba a jeho schopnosti ma potešili, hoci sa objavili v minulosti už vo viacerých snímkach (viď. „istá“ scéna z Detskej hry). (08.10.2018)

Díky hned několika kvalitním kouskům posledních dní jsem si jistý, že na tenhle si příští týden nevzpomenu. Postavy mně byly nesympatické a úplně ukradené, takže i když se jakože pořád něco děje a krví se taky nešetří, o atmosféru film zakopne jen na začátku. Mě tento žiletka fest moc neuspokojil. 40% (20.09.2015)

Keď si neustále šikanovaný Lincoln uvedomí, že na súboje s miestnymi školskými "celebritami" nemá dostatok energie ani sily, chtiac nechtiac privolá zo záhrobia mladú dievčinu, ktorá pred pár rokmi z rovnakých dôvodov spáchala samovraždu. Tá v domnení, že Lincoln túži po pomste, rozpútava krvavú jazdu na ktorú doplatí nejeden šikanujúci teenager. V prvom rád musím pochváliť "Evilenka" za jeho takmer dokonalý matematický odhad. Áno, skutočne musím uznať, že takmer 50 minút, pri sledovaní tohto snímku, divák neskutočne trpí. Nie však vďaka depresii, ktorú by mohla vyvolať šikana v pravom slova zmysle, ale práve nuda, ktorá ma niekoľko krát dohnala k tuhému spánku. Taktiež musím vyzdvihnúť myšlienku "Georgiho G.", ktorý zabil klinček po hlavičke. Áno, tie najväčšie suky v minisukniach, s mahagónovov pokožkou, čiernymi vlasmi ako uhol, modrými očami ako dresy Bratislavského Slovana, postavou či ksichtom ala Monika Bellucci, nepriahnu po nikom inom, ako po najväčšom feťákovi zo "7.B", ktorý ešte aj v lete počas štyridsatiek nosí čiernu mikinu, s kapucňou prehodenú cez hlavu, pričom následný dojem mastných vlasov už nezachráni ani liter "Head and Shoulders". Ale poďme k filmu, lebo samozrejme nie všetko bolo tak zlé, aby človek len kritizoval. SPOILER: Musím uznať, že počin, byť "vlastnou" voodoo panenkou, ktorá sa mstí na sebe samotnom, ako pri chorobe seba poškodzovania, to je kurva originálne, takže nemôžem inak, iba otvoriť papuľu a s nemým úžasom skonštatovať, že v tomto smere ste ma úplne dostali! Samozrejme plus mínus nejaké to gore taktiež potešilo, takže o sklamaní pri tejto slasher ducharine nemôže byť ani reč. Škoda tej úvodnej "nudnoty", lebo z tohto snímku sa kľudne mohol vykľuť horor roku - 60%. (22.09.2015)

Samoľúby emo-blbeček alias božie umučenie má problém, pretože ho medzi seba nechcú blbečkovia ostatní a radšej ho obsypávajú školským žrádlom. Po jednej takej potyčke skončí v prevýchovnom tábore pre neposlušných harantov, kde si na neho zasadne sexi cica, pretože tie sa v dnešných pubertálnych rozprávočkách predsa lepia zásadne na loserov. A to už Mr.HairCunt zvládať nestíha, tak radšej vyvolá pomstychtivého ducha - Moiru (čo by sa hodila skôr do "Gossip Girl" než do hororu), nech to tam za neho slashuje... Ja som tušil, že toto bude prúser už po divných prvých infoškách a nezaujímavých traileroch, hoci pár „úžasných“ ohlasov z festivalov a projekcií u starej matere v Oklahome sa snažilo vyvolať iný dojem. Je to len ďalšia, zbytočne vážne sa berúca teen kravina, kde sa viac než na akýkoľvek horor či slasher hrá na adolescentnú drámu, sociálne problémiky, umelé emočné úlety a mladícke dejové zvrat(k)y. Ja už ale dávno nie som teenager ani študent a vždy mi budú bližšie odľahčené, béčkové teen vyvražďovačky z 80´s / 90´s, než takéto, strašne dôležito sa tváriace moderné spatlaniny. Ale stále to je našťastie o trochu lepšie než tohtoročné teen shity "Unfriended" či "The Gallows". (13.09.2015)

Řízné (pun intended). Opravdu velmi nepříjemný film, u kterého bude záležet především na tom, zda jeho záměrnou nepříjemnost budete ochotni akceptovat a přijmout za jeho plus. Some Kind of Hate je film o šikaně a jejích následcích, o nenávisti, která k šikaně vede, a také o nenávisti, která se z šikany rodí. Hlavním hrdinou je nesympatický uťáplý emař, který je napsán a zahrán tak přesvědčivě, že se divák nediví, že je šikaně vystavován. Jeho trýznitelé jsou nesympatičtí z podstaty věci a všechny ostatní postavy, které se ve filmu objeví, mají také nějakým způsobem máslo na hlavě. Je to opravdu přehlídka psychoušů a otravných charakterů, takže kdo potřebuje ve filmech s někým soucítit, má smůlu. Ale největší pošuk vůbec je Moira, nasraný pomstychtivý duch. Díky bohu za ní. Ta po nezbytném úvodu (který ovšem, pravda, mohl trvat o něco kratší dobu) rozpoutá povedenou, brutální a krvavou hororovou jízdu. Mortimer zde vymyslel docela originální způsob vraždění, díky čemuž by se Some Kind of Hate stal zajímavým příspěvkem k subžánru nadpřirozeného slasheru i bez těch sociálních přesahů. Snímek pro mě není úplně stoprocentní, zvlášť kvůli lehce nevyrovnanému tempu (první polovina je hlavně kvůli těm nesympatickým postavám občas vážně trochu těžce usledovatelná) a několika ne zcela přesvědčivě provedeným twistům (postava Kaitlin dějem propluje docela podivným způsobem). Přesto se kolem a kolem jedná o jeden ze zajímavějších letošních hororů, o osobitou a cílevědomou autorskou vizi začínajícího režiséra. V závěrečných titulcích avizované pokračování bych si rád nechal líbit. Moira by klidně mohla mít svou slasherovou frančízu, potenciál na ni má. (20.09.2015)