Mesto 44

Nekonzistentní mišmaš. Zejména vizuální stránka, byť řemeslně dobře zpracovaná, je v případě tohoto filmu velmi kontraproduktivní, neboť ty nejvýraznější speciální efekty jsou využívány značně necitlivě. Na jednu stranu se mi líbí, že se autoři snaží měnit určitou zažitou představu, jak by měl „hodnotný“ film o 2. světové válce vypadat. Ale kupříkladu zpomalovačky doplněné o pochybné cajdáky jsou natolik nevhodné a samoúčelné, že celý snímek perfektně pohřbívají (a ano, tolik kritizovaná scéna polibku mezi zatáčejícími kulkami je vysloveně trapná). K tomu přihoďme patetický, plytký příběh s nespočtem telenovelových zvratů, celé to roztáhněme na přestřelené dvě hodiny a hle – promarněná šance na hollywoodský trhák z Evropy je na světě. (25.09.2015)

Říkám na rovinu, že jsem zklamán. Město 44 mohl být solidním válečným filmem. Měl všechny nezbytné ingredience, respektive všechny hlavní a velmi solidní výpravu. Poláci umí točit filmy a zejména se jim v poslední době daří házet na celuloid velké válečné momenty svého národa. Jsou patrioti a dávají to znát i ve filmech. V Polsku se také nenašel nikdo, kdo by protestoval s průjezdem americké kolony. To jen v Čechách se stále najdou bolševický sráči, kterejm je líto, že na hradě není Dr. Husák, nebo rovnou Kléma. V tomhle jsme daleko, daloko za nima... Jenže ohledně tohoto filmu se věc až tak nepodařila...- Bohužel nám povstání tvůrci předložili odvyprávěné na osudech party mladých lidí , kteří si do povstání (ač za války) žili celkem spokojeným životem. Povstání samo pak rychle roztřídilo charaktery od zbabělců a také ty kteří měli zemřít a kteří měli zničení města přežít. Jenže. Výborné dobové kulisy i velice solidní výpravu mně osobně nabořil výběr některých herců a hlavně některá pojetí bojových scén. Když se ve filmu poprvé objevila matrixová scéna s dvojicí zamilovaných hrdinů kolem kterých zpomaleně prolétavají kulky, byl jsem v šoku ale nějak jsem to rozdýchal... Jenže ono se to opakovalo ještě několikrát. Ba co hůř, tvůrci k tomu přidali naprosto nepochopitelně moderní hudbu. Vrcholem mého šoku byl večer, kdy z protilehlého činžáku obsazeného Němci vyřvával gramofon tango... Do tohoto vskutku dobového momentu nám však tvůrci naservírovali milostné vzplanutí ústřední dvojice, kdy dochází opět ke zpomalení obrazu a začíná nám k tomu běžet techno ! Kameraman zase asi při natáčení zjistil, že s kamerou může dělat ledacos a tak se můžeme dívat skrze namontovanou kameru na stenu skrze jeho mušku či koukat přímo z ramena povstalce, kde byla kamera staticky upevněna... No, toto nejen nepůsobilo autenticky, ale vyoženě rušivě. Závěr to začal dusit fanatickým průběhem Němců uličkou smrti, kdy se nechávali kusí kosit z oken povstalci po desítkách či střelba pantherem z děla! ze dvaceti metrů na samotnou povstalkyni . Parta v černejch mundůrech v tanku asi zapomněla, že má v předku mašiny zabudovanej celkem výkonnej MG a raději to do holky prala laufem! No a jelikož to děva přežila natolik aby stačila ještě něco zasýpat a hrdina filmu si s ní musel ještě pokecat, kucí v Pantheru ohleduplně počkali (těch 20 m od obou aktérů) a pak nechali osiřelého povstalce normálka odejít.... Takže... Film měl hodně slušných momentů. Některé byly velmi silné, např. déšť. Záběry z nemocnice, minometnej útok na hřbitov atd...Řemeslně to bylo také zpracováno dobře. Ale ten scénář s milostnou linií a moderně pojaté bojové sekvence... to mi zkrátka chvilkama přišlo, že koukám na nějakej indickej film, kde se ve vypjatých momentech také zpívá a tančí a to mně kurva mrzí, protože jsem se na Město 44 dlouho dopředu těšil. Takže já dávám jen tři povstalecké návleky na rukáv. * * * (01.04.2015)

Zachraňte vojína Ryana po Polsku - jen zatímco Spielberg dokázal film dojebávat posledních 5 minut, poláci to zvládají průběžně v první cca hodině. Právě v té jim nejvíc hapruje vyprávění a viditelně ne zrovna špičkoví herci, právě tam nejvíc vadí kýčovitost a naivita (a obzvlášť schopnosti těch herců, modelových hezounů). S přibývající stopáží, množstvím krve na plátně a depresivní beznadějnosti všeho ale atmosféra stoupá do nečekaných výšin, obzvlášť když příběh už se pak soustředí jen na bezcílné putování jedné zlomené postavy. Film pak jen tu a tam trochu srazí jen bizarní pokusy o klipařinu v expresivním stylu - Bayovské slow-mo záběry bojové vřavy a drtivě realistického válečného pekla autorům jdou o poznání lépe. A samozřejmě - je to větší filmařina, než jaké kdy byli schopní Češi. 8/10 (17.02.2016)

Promarněná příležitost. 1) 33letý ambiciózní scénárista a režisér Jan Komasa se pustil do několka námětů najednou: varšavské povstání samo o sobě je tématem pro hutný film. K tomu přistupuje bláhový teenagerovský pohled na věc, touha po dobrodružství, hrdinství, bez znalosti souvislostí. Aby toho ještě nebylo dost, přidává režisér i milostnou linku - hned dvě dívky, které jsou předmětem zájmu hlavního hrdiny. Výsledkem je, že nic není dotaženo do konce. Jednotlivé scény jsou zajímavě a dobře natočené, ale dohromady moc nepůsobí._____ 2) Opět se tu projevuje problém explicitního zobrazování násilí a útrap. Všechno do detailu vidíme, ale nic necítíme (alespoň tedy já ne). Snaha o psychologizaci postav a jevů (zpomalovačky, opakované záběry) je mimo mísu. Celkově mi film trochu připomíná hraný dokument._____ 3) Na druhé straně je třeba uznat, že snímek je natočen velmi přehledně (zvláště to vynikne u bojových scén) a silně didakticky. Posledních deset minut je skvělých. Film je lépe zrežírován, než napsán._____ 4) Zaujal mě pěkný 24letý Józef Pawlowski (hlavní postava Stefan) jak vzhledem, tak hereckým výkonem. (10.02.2017)