Fénix

Rovnou to mohli pojmenovat Das Schwindelgefühl sakumprdum, jelikož inpirace u "však-vy-víte-čeho" je neoddiskutovatelná. A na škodu, protože od scény "poprvé v Johnyho brlochu" to namísto tenze mezi postavami docílí přesně opačného účinku; tedy učebnicového nalajnování děje k jedinému možnému rozuzlení. A tam to také bez jakýchkoli překvapení o hodinu později v poklidném tempu rutině dorazí. Funguje to tedy především díky úvodní třetině a ústřední dvojici (v níž on je nepřiznaný německy hovořící levoboček Russela Crowea). I tak to je solidní "hitchovina", které to však paradoxně více sluší v linii "konečně jiné uchopení tématu vyrovnávání se s návratem z koncentráku a poválečné identity německého národa", kdy to ve vší své subtilnosti, náznacích a nevyřčenosti umí být neporovnatelně působivější než v té žánrové poloze. (20.02.2015)

Waw, už dlho mi posledná scéna nevzala všetky slová a dych ako práve v tomto filme. Excelentné zakončenie celého filmu, ktorý mal fakt parádny námet, hoci čo sa spracovania týka, tam by som si to vedel zápletku predstaviť ešte oveľa rozvinutejšiu a dodalo by to celému filmu ešte väčšie čaro. Ale ten koniec, tak ten bol Famózny! Občas tie scény pôsobili trochu nepresvedčivo a až príliš bezemočne, ale tak asi po vojne ľudia boli predsa len citovo vyprahnutejší, alebo neviem ako by som si to vysvetlil. No nevadí, aj tak parádny kúsok! (06.06.2015)

Má to grády, ne že ne. Film o třech hercích, pár rozbořených barácích a jednom sklepě. Mně se to líbilo. Nedokážu posoudit, do jaké míry je takovéhle chování přeživší koncentráku reálné, ale jako nesmysl mi to nepřišlo. Asi je to do značné míry i pochopitelné, jestliže lágr přežila jen díky myšlence, že se svým drahým Johnnym opět shledá. A konec, ten se, myslím, opravdu povedl. V krátké době po Whiplashi druhý skvěle zvládnutý závěr filmu... 80% (26.02.2015)

Nemôžem si pomôcť, moc ma to nechytilo. Uznávam, technická, herecká aj formálna stránka sú na vysokej úrovni, len čo z toho, keď všetko prebíja taký nanič nevýrazný príbeh, na mňa moc šedivé, ploché a nudné. V tomto smere je dobrý len záver s pôsobivým klavírno-speváckym vystúpením a rozuzlením, na dobrý film sa mi to však zdá hrozne málo. Slabučký priemer. 50/100 (01.07.2016)

Zápletka mi sice přišla přitažená za vlasy, ale v tomto případě účel světil prostředky, takže mě počáteční skepse celkem brzy opustila. Petzold rozehrál solidní komorní drama, kde byla Osvětim a poválečné německo jen kulisou pro příběh na téma "Za koho jsem vlastně byla vdaná?". Vyhovovala mi strohost i minimální tlak na emoce a Nina Hoss zahrála fantasticky, což je u této herečky vlastně standard. Vydařil se i konec, takže u mě panuje celková spokojenost. 80% (23.06.2016)