Idioti

Vůči divákovi v podstatě arogantní, kdybych v sobě probudil svého idiota, asi by mě to i nasralo. Trier a jeho samolibost se, žel přírodo, odráží i v jeho rané tvorbě, v což jsem nedoufal...já blázen. Pro mě po všech stránkách zcela prázdné, na jedno použití, jako film vlastně k ničemu, nic ve mně nezůstalo. Tři snad jen za herectví krásných Dánek. (29.04.2017)

Po přečtení námětu jsem tak nějak tušil, že Idioti se mi přesně strefí do mého gusta. Při některých scénách jsem se neskutečně styděl za samotné představitele. Styděl natolik, že jsem radši zavíral oči a po chvíli snahy i uši. Ale i při těch, při kterých mi bylo trapně, jsem se neuvěřitelně bavil. Naturalismus, reálnost, zábavnost, poučení, to vše zde najdete. Námět je geniální a sám mám neuvěřitelné choutky podobné blbosti a bizarnosti provádět a vyzkoušet si, jestli je v ČR vůbec možné zažít takový pocit svobody. Sice bych to asi nechtěl dovést až do takového stádia sekty, ale jako občasnou srandu, proč ne. Je neuvěřitelná škoda, že film není více "nabušenější", nebo alespoň kratší, jelikož závěrečná dvacetiminutovka postrádá patřičnou šťávu. (01.03.2006)

„On bude řídit?!“ - „Odpovědnost jim prospívá.“ Idioti. Neboli lidé, co si hrají na postižené, nemají ani kousek zodpovědnosti k ostatním. Ať už těm, kteří neví, že jde o pouhou zlomyslnou hru, nebo vlastním blízkým. A divák je tak konfrontován s tím, že se „normální“ Karen sice připletla mezi skupinku handicapovaných, ovšem ne mentálně, jako spíš morálně…Idiotům jsem se vyhýbal dlouho. A zpětně jsem rád, že jsem se k nim dostal až teď, hádám, že jako mladší bych film vyprovodil s odpadem. Ono to může znít hezky, utéct z nepříjemné reality, nasávat ten osvobozující pocit a pod záštitou „magoření“ dělat vše, co člověka napadne (řada absurdních scén…vyhrála ta na záchodcích). A tím se i škodolibě vysmívat všem těm „ohleduplným“ (tedy i pokryteckým) lidem, kteří sice ve svém životě mentálně postižené nevidí rádi, ale pod tíhou vlastního svědomí či diktátu společnosti je ignorovat nemohou. Trier docela umně provokuje a jisté věci pojmenovává poměrně trefně, ale též předkládá 2 pohledy, které jde podle mě těžko srovnávat…proto „jen“ lepší průměr. (01.08.2021)

První z Trierových filmů, který mne opravdu dostal. Chápu, že pro některé jedince může být obsah filmu příliš za hranicí toho, o čem by se ještě mělo filmovat, ale obsah filmu zde není tématem. Tématem je útěk z obyčejného, šedivého a stereotypního světa většinové společnosti. Trier si vybral hru na retardované proto, že svět retardovaných je čistý, upřímný a bezelstný. Dokáží dát najevo skutečné emoce, a když někoho mají rádi, myslí to skutečně vážně. A to je jeden z hlavních důvoů, proč všichni v partičce idiotů zůstávají a hrají si na ně. Protože je nic nesvazuje, je jim spolu dobře a tenhle spolek je pro ně víc než rodina. Možná je to jen můj výklad, ale potvrzuje mi ho závěrečná scéna, kdy Katrin raději odchází od svého manžela a příbuzných do neznáma, ale s někým a za někým, kdo ji má rád. A musím říct, že je to opravdu silná scéna, stejně jako celý film. (13.02.2008)

(1001) Ok, Lars sám se možná zbláznil ze svých vnitřních běsů (panebože, ono už je mu šedesát dva let?!), což člověka částečně tlačí k tomu revidovat svoje názory na jeho tvorbu, ale Idioti mi pořád připadají dokonalí. S jednou výjimkou, neboť rámec, kdy jsou "aktéři" zpovídáni "před kamerou", by mi tam asi vůbec nechyběl. Nicméně: z dnešního pohledu bych dokonce řekla, že je to umělecky nejpřesvědčivější/nejvýmluvnější film devadesátých let. -"Responsibility does them good." ♥♥♥ (17.9.2018) (25.11.2008)