Hrdina

Úchvatný film s naprosto božským uměleckým zpracováním. Boje hrdinů na různých místech (asi vrcholný souboj nad vodou a scéna s listím). Celý film je úžasně barevný a skvěle vyvážený. Pro mě umělecky dokonalé dílo s jednoduchým příběhem, který je jen ke prospěchu. Skvěle hrající herci. Krásný zážitek!!!! (17.07.2004)

"A warrior's ultimate act is to lay down his sword." Obdivovatelům pohyblivých obrázků, kteří považují film ve své primární čistotě za výsostně vizuální umění, předkládá "Hrdina" přímo rajskou pastvinu v barvami hýřících poetických výjevech. Ústřední myšlenka historického eposu - Celé podnebesí - v sobě sice ukrývá vzácně povznášející ideu se silným morálním přesahem, příběh samotný je zde ovšem složkou významově až druhořadou - vždyť je také v průběhu filmu opakovaně popřen a zpětně odlišně vyložen. Mohlo by se zdát, že forma bude neřízeně válcovat obsah, ale není tomu tak. Vizuální podoba snímku, jakkoliv omračující a dominantní, nepůsobí přeplácaně a účelově, ale svou prostotou a jednolitou barevnou střídmostí, která určuje charakter každé jednotlivé dějové části, překvapuje výslednou jednoduchostí a stylovou čistotou, v níž je ponechán i dostatečný prostor pro hrdinsky oduševnělé dialogy. "Hrdina" se musí chápat jako filmová báseň o pěti slokách, jež je vedle slov vyprávěna především oživlými malbami, zahalenými hudbou tradičního, mýticky starodávného hávu. Skutečným vojevůdcem a sjednotitelem filmu je režisér Z. Yimou. Není mu zatěžko v zájmu efektu "divákova padající čelist" poručit větru a dešti; on řídí každý záchvěv vlasu vlajícího ve větru či pohyb kostýmů při bojových (baletních) exhibicích; pod jeho upřeným dohledem se v dokonalé synchronizaci šikují statisícové armády, aby hned v následujícím okamžiku své vůdčí postavení na plátně nenásilně, zcela přirozeně, propůjčily jediné kapce vody dopadnuvší na studenou tvář milované ženy. Přese všechny klady by "Hrdina" nebyl úplným dílem, nebýt obydlen skvělými, výrazově silnými postavami. Především Bezejmenný s kamennou tváří Jet Liho, Zlomený meč s vědoucíma očima Tony Leung Chiu Waie a Sněhová vločka s mrazivě krásnými rysy Maggie Cheung, nejpůvabnější ženy, která kdy v přítmí kinosálu uchopila rukojeť meče... (12.08.2011)

Vynikající po vizuální stránce, krásná hudba. Mile mě překvapila i trochu složitější struktura příběhu, takže jsem měl o čem přemýšlet. Tygr a drak se mi ale líbil více - byl přeci jen poetičtější a emotivnější - v Hrdinovi nebyly postavy tak propracovány, aby mě jejich osud nějak zvlášť do/zajímal. Rozpačitý jsem z poselství filmu aneb účel světí prostředky. Já nevím. (03.07.2003)

Ak poznáte staročínske legendy a rozprávania o nich, kde je veľa fantazijnosti a príbehy sú v nadľudskom ponímaní, tak budete unesený. Toto bol môj prvý film tohto typu. Preto som musel dať predtým len za tri, no po ďalšom pozretí už som neodolal. Krásna výprava, kamera a nádherné nasnímanie farebných exteriérov. Svojské bojové scény nie každému sadnú, no pozerať na ich choreografiu vystačí. Všetko to podporovalo detailne premyslené scenárové prerozprávanie a Jet v hlavnej úlohe. 80%. (13.09.2007)

Tak tohle mě chytlo fakt hodně. Jsou tu spousty nezapomenutelných okamžiků ( odrážení šípů ) ale hlavně nové vizuálně originální nápady (odrážení kapek deště, ty letící a dopadající šípy, údery plochou stranou meče). Choreografie se mi líbila více než v Tygrovi a drakovi, ale nejdůležitější pro mě je, že ten příběh je mnohem lepší. Rozhodoval jsem se mezi čtyřmi a pěti - nádherný dojemný závěr rozhodl. Také musím zmínit hudbu a krásné kostýmy. (09.06.2003)