Zavěste červené lucerny

Narozdíl od nejnovějšího filmu Zhang Yimoua, Hrdiny, je Raise the Red Lantern velmi komorní, jednoduchý, nepřeplácaný... Nemyslím tím jen absenci trikových a efektních scén, ale především to, že i záběry na zasněžené střechy působí ne epicky a monumentálně, jako spíš melancholicky a zasněně... Nemluvě o hereckých projevech, resp. postavách, ději, kdy vše plyne až na výjimky poklidně... ale o to více působivý je závěr filmu. (05.08.2004)

Film, ve kterém se toho zas tak moc neděje a hlavní náplní je intrikování čtyř manželek jednoho boháče. Děj se po celou dobu odehrává jen za zdmi domu a hodně času zabere sledování masáže nohou některé z manželek, se kterou si chce manžel v noci užít. Předpokládám, že jste z toho pochopili, že moc vzrušení vás u toho nečeká a já bych tohle opravdu doporučil jen sklaním fanouškům, kteří nevyhlédávají tuctové snímky, ale originální pojetí. (28.06.2012)

Panečku, to bylo něco! Jednak můj první čínský film a s touhle tématikou, na delší lyrický pasaáže jsem si zvykla poměrně rychle a seděly mi, i čínština.. ale potom ta mrazivost tradic, uzavření v mikrosvětě, smířenost v ženských očí... ještě teď mi z toho není dobře. Stačí, když si vybavim tvář, po který se koulí jedna slza za druhou a nehne se jediný sval v obličeji. Nenávist, soupeření, závist, zoufalství..toho všeho se nám dostává dosyta a pěkně pomaloučku, postupně, až konec graduje. Opravdu emotivní zážitek, kdy si můžeme jako ženy v ČR vážit toho, jak se tu žije.. (19.08.2010)

Týden sraček part 2. Obsah zde na čsfd mluví za vše, nicméně jsem si říkal, že to přece nemůže být tak hrozné. No, bylo. Dvě hodiny nekonečných keců a čůrákování od ničeho k ničemu mi přišly podobně dlouhé jako půl roku analytické geometrie vyučované v Hoch Deutsch mongoloidním orangutanem. 85%? Nasrat! 20% (01.08.2017)

Upřímně? Čekala jsem jiný konec. Což vám asi moc neřekne a to je dobře. Já toho o asijských tradicích moc nevím, takže nemohu soudit, jaká pravidla tam mohou fungovat, ale věřím, že něco takového se může dít a nebylo by to vůbec překvapivé. Je s podivem, jak se vyvíjí hlavní hrdinka, v tomhle bodě tvůrci trochu překvapí. Zároveň příběh odehrávající se prakticky v jednom domě, s málo herci a bez okázalé výpravy budí tak realistický a vážný dojem, že se o díle nedá říci nic jiného, než že je povedené. Jedna z dalších šikmejch lahůdek. (19.01.2013)