Reklama

Reklama

Mansfieldske sídlo

  • Česko Mansfieldské sídlo (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Filmová adaptace románu Jane Austenové nás přivádí do Anglie 18. století. Fanny Priceová (Frances OConnor) opouští ve dvanácti letech chudý domov a odchází ke své tetě na panství Mansfield Park. Tam, uprostřed nádherné anglické krajiny, vyrůstá u Sira Thomase Bertrama (Harold Pinter) s jeho dětmi - dvěma dcerami a synem Edmundem (Jonny Lee Miller). Na zámku, v okouzlujícím, avšak pevnými společenskými pravidly se řídícím prostředí, dospívá Fanny v krásnou a vzdělanou mladou dámu. Život v Mansfield Park a mnohdy neupřímné, hrané vztahy mezi jeho obyvateli zprvu jen sleduje a mistrně komentuje. Pak se o ní začne ucházet kavalír Henry Crawford (Alessandro Nivola) a Fanny čeká chvíle rozhodnutí. Sir Thomas jí radí, aby si Henryho vzala. Základem bohatství Bertramů je ale utrpení a krev černých otroků na vzdálených plantážích. Proto vidí Sir Thomas i v krásné Fanny pouhou drahocennou věc. Uposlechne nakonec Fanny rad Sira Thomase nebo nabere její život zcela jiný směr? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (65)

Estrellita 

všetky recenzie používateľa

Tahle Fanny byla snad ještě horší než ten golem v adaptaci z roku 2007. Ta drzá, energická, jízlivá a vyzývavá holka že by měla být jemná a plachá Fanny? Ani náhodou... Naopak Henry Crawford se opravdu povedl. Malý, výřečný a doopravdy zamilovaný. Škoda jen, že se film předlohy drží jenom v některých částech... Dnešní scénáristi mají pravděpodobně pocit, že píší příběhy lépe než slečna Austenová - upravují je a "vylepšují", přidávají scény, které možná posílí pocit napětí a další emoce u diváků, příběh ale zcela ztratí autenovského ducha. Doufám, že další pokus o adaptaci krásné knihy Mansfield Park dopadne lépe a předloha bude respektována... Království tomu, kdo najde správnou představitelku Fanny Pricové! 53% ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Začiatok s odvlečením malého dievčatka do nového domova a medzi ľudí s vyššou spoločenskou vrstvou ma navnadil, škoda, že sa z toho nakoniec stala prahprostá romanca, kde medzi dvoma mladými ľudí existuje napätie, ale svoje áno sa odvážia povedať až v závere. Teda niečo pre nežnejšie pohlavie. Škoda tiež, že sociálna nerovnosť a rozpory z toho plynúce neboli viac prezentované. Ani rozprávkový záver, kde všetci žili šťastne, kým nepomreli, ma nijako neuchvátil. Z hercov zaujal iba Harold Pinter. Inak, má to obstojné spracovanie, ale na druhú stranu iba priemernú výpravu. ()

Reklama

IdaHutt 

všetky recenzie používateľa

Původní literární předloha rozhodně patří ke slabším dílům Austenové. Filmové zpracování obohatilo děj o neaustenovské dobové reálie, k nimž kolonialismus a otrokářství nedílně patřily, stejně jako rozkvět kapitalismu. V tomto smyslu je obraz tehdejší světové velmoci rozhodně přesnější, než jak ho známe z autorčiných románů, z mnoha důvodů omezených na shánění mohovitých ženichů pro ne/mohovité slečny a společenskou konverzaci ve venkovských salonech. Vždycky jsem si cenila lehkou ironii, s níž Austenová hleděla na své postavy, a tato ironie je adekvátně obsažena i ve snímku. Film sice nedosahuje úrovně dvou špičkových výpravných podívaných (Rozum a cit, Pýcha a předsudek), avšak určitě jsem se u něj nenudila, zatímco např. u vypulírované, leč upovídané a rozvleklé Emmy jsem často zívala. ()

Sammya 

všetky recenzie používateľa

Nejdříve musím říct, že MILUJU všechny knihy od Austenové a jejich adaptace, ale bohužel tohle není jedna z nich, hlavně proto, že to to není adaptace, ale spíš film tak lehce inspirován Janiným románem Mansfeild Park. Spousta scén je tam o dost jinak, více či méně, než v knize, což by ještě šlo, ale většina z nich je totálně mimo, jako třeba ten rádoby ohňostroj s holubicema nebo Fannyino "ano", to prostě Fanny v knize nikdy neudělala, nebo ten sex a nebo ta scéna s kresbami otroků a tak dále, a tyhle menší, ale častěji větší, detaily přispívají k totálnímu nabourání, nebo spíš totálnímu selhání vytvořit jakoukoli atmosféru podobnou té v knize. Henry Crawford tu vypadá skro jako správnej chlap a vlastně tu vůbec není vysvětlené, proč jím Fanny tak pohrdá. Dvě hvězdičky a to ještě přimhouřím oči, dávám je za výkony Frances O'Connor, Jonnyho Lee Millera a Hugh Bonnevilla jako úžasného pana Rushwortha, za nádherou hudbu a skvělou scénu s tancem na plese, která vystihuje to napětí z fyzické blízkosti. Toť vše. Edit: Ještě musím zkritizovat naprosto příšerně odfláknutou výpravu. Ty kulisy byly vážně děsné. ()

Skuby47 

všetky recenzie používateľa

Kdybych neznala román Jane Austenové sloužící jako předloha tohoto filmu, asi bych jí jeho autorství nepřisuzovala. Zpracování bylo modernější, realističtější a dynamičtější, jako by příběh byl posunut o nějakou desítku let dopředu. Chování a jednání hlavní hrdinky bylo rozhodnější a současnější, než v jiných snímcích této autorky. V dílech Austenové si osoby udržovaly odstup, bez intimního fyzického kontaktu a vložená erotická scéna byla v té době nemyslitelná a nepatřičná. Výprava byla jednodušší, hudba příjemná, přírodní scenérie působivé a herci méně známí, což ale nebylo na škodu. Chyběla tomu jen austenovská staroanglická pohodová atmosféra, emoce a jemný humor. Bylo to jiné, samo o sobě dobré, ale oproti jiným autorčiným adaptacím slabší. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (7)

  • Produkční společnost nechala za sebou hejno holubic, které bylo vypuštěno na konci ohňostroje Henryho Crawforda (natáčeno v Charlestownu v Cornwallu). Více než osm let po dokončení natáčení ptáci přežili díky úsilí místní ženy, která se obávala, že zahynou, kvůli tomu, že museli soutěžit s racky o potravu. (Zetwenka)
  • Jonny Lee Miller, který v této verzi filmu Mansfield Park hraje Edmunda Bertrama, hrál Fannyho mladého bratra Charlese Price v dřívější minisérii BBC, Mansfield Park (od r. 1983). (Zetwenka)
  • Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění. (Zetwenka)

Reklama

Reklama