Reklama

Reklama

Samba se do Francie přistěhoval před deseti lety ze Senegalu. Pracuje načerno v různých zaměstnáních a doufá, že brzy dostane povolení k trvalému pobytu. Jeho neradostná rutina se změní, když potká Alice – manažerku, která trpí syndromem vyhoření a dobrovolnickou prací se snaží dát svůj život zpátky dohromady. Brzy mezi nimi vznikne křehké pouto. Jejich vztah se však nesetkává s pochopením okolí: Sambův strýc synovce varuje, že jej žena opustí, jakmile bude psychicky zase v pořádku, a Aliciiny kolegyně jí zase vyčítají, že si od klienta neudržela profesionální odstup. (AČFK)

(viac)

Videá (4)

Trailer 2

Recenzie (137)

andrii 

všetky recenzie používateľa

Odvaha niterných zátočin. Osmělit se, nadechnout, odbourat a pláchnout pozemské tíži. Znovu je postavil na nohy. Naučil nové životní kroky. Smyl černé myšlenky, vytavil poezii, ten osvobozující, zprvu platonický, magický cit, vložený do dvou srdcí. Nedotknutelná melancholie se rozplyne. Rozprostřené, jemné romantické vlnky oblaží. Není sama, není sám, odráží v sobě navzájem jímavost a vláčnost gest, silný, člověčí šarm. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Charlotte Gainsbourg si nasadila růžové brýle a dovedla Omara Sy až do... doplň podle svého, co nejraději považuješ za happy end. V tomto filmu se nabízí varianta a) do svého lože, b) do slunce západu, c) k Eiffelovce. Aneb nedotknutelně nepoužitelné setkání nymfomanky s uprchlíkem. I tak může vypadat francouzská romance dneška. Kam ten svět spěje? #LFŠ ()

Reklama

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Francouzskou schopnost jemně zabudovat do svých zábavných filmů vážné sociální téma asi nikdy nepřestanu obdivovat. I tady příběh není typická hihňárna, ale je ti při jeho sledování příjemně, máš úsměv na rtu, ale pak přijde scéna, která připomene, že život umí dávat i facky a pak ten mráček zase odpluje a je fajn, ale jen to dý doby než se zase zatáhne. Je to hrozně šikovně odvyprávěný, filmařský cit je znát v každým záběru a pokud jde o herce, tak ty jsou super úplně všichni, ale Charlotte mě tady byla hrozně sympatická, takový pohodový trdýlko se srdcem na správným místě. Tímto bych chtěl poděkovat uživatelce Aurorka85 a uživateli Claudel, za mimořádně spontální přesun z hospody v Dejvicích na Febiofest na Smíchově, kde každá minut měla svou roli a Aurorce85 ještě spešl díky za výběr filmu a pozvánku navrch. Takhle neplánovaný nálet na kino jsem ještě nikdy neuskutečnil. ()

rikitiki 

všetky recenzie používateľa

Bylo by legrační, kdyby to spíš nebylo k zoufání, jak zde někteří uživatelé hodnotí především způsob, jakým film zobrazuje uprchlíky a nikoliv film samotný. No, ve filmu nejsou ukázáni uprchlíci s rohy na hlavě a opásaní tikajícím pásem. Jsou to prostě lidi, kteří hledají naději na lepší život v nové zemi. _____ Docela dobře snímek vykresluje situaci lidí, kteří se pohybují mimo zákon, ale zároveň se bez jejich podřadné práce Francie už neobejde. Milostný motiv není nijak extra romantický, je takový ušmudlaný, přesto upřímný. Nehraje ale hlavní roli. Snímek je tvořen spíše střípky ze života imigrantů. Zde použitý obsah filmu je hodně nepřesný. /16. 8. 17./ ()

verbal odpad!

všetky recenzie používateľa

Vy, co radostně očekáváte další neotřelou a neuvěřitelně vtipnou kripliádu typu Nedotknutelní, jako jsem to vyhlížel já, raději místo projekce zazvoňte na souseda a požádejte jej, ať vás pořádně nakope okovanou botou do bránice. Věřte mi, že ta vás jinak tentokrát opravdu bolet nebude a těch pár kopanců vám rozhodně přinese mnohem příjemnější zážitky než tato nudná, otravná a cajdákovitá reklama na negry, dobrá akorát tak k prodloužení pobytového víza Omara Sy. Těm žabožroutům už dočista jeblo, anebo dostali macatý grant od Opočlověka v plísni, aby začali točit klišovité, trapné a až pobuřující imigrační příručky o tom, že k trvalému a bezproblémovému pobytu ve Francii stačí tomu tolik sympatickému černouškovi narazit si nějakou naprosto nešukatelnou, odpornou kobylí tlamu z OvP, co má neodolatelnou chuť na senegalský kabanos. Ve druhé polovině minulého století jim celé to jejich koloniální safari spadlo na hlavu, zvířátka prahla po samostatném výběhu, pohrdla civilizací a milé Francouze vykopala z Afriky od Alžíru až po Madagaskar. O šedesát let, tisíc opičích válek, bídy, genocid a diktatur později však naplnila rčení, že dobré okapi se vracejí, a milá africká fauna opět zatoužila po hřejivé náruči a podpoře civilizace, pročež hromadně migruje zpět pod křídla galského kohouta. Za těch šedesát let, co tam s takovým úsilím platili daně a budovali progresivní divočinu, jsou nyní ještě k tomu všemu rozkošně ovlivněni tím tolik mírumilovným Islámem, jenž se blahoslavenými pustinami vždy šířil rychleji než kapavka doky, no a v Paříži teď hoří předměstí jako naprosto spravedlivý protest všech těch čokoládových Omarů, Ibrahimů, Mohamedů, Abduláhů, Usámů a dalších proti nehumánnímu zacházení. Vůbec se jim nedivím. Se svým vysokošamanským vzděláním a maturitami z pastevectví doufali, že v zemi zaslíbené budou řediteli bank, šéfy firem, právníky, mozkovými chirurgy a jadernými fyziky, a ty kurvy je místo toho nechávají jen zametat ulice a třídit odpadky za minimální mzdu. A nyní se s námi Francouzi v rámci EU strašně touží altruisticky kvótově podělit o všechnu tu neskonalou radost z nových spoluobčanů, bez jakýchkoliv pochyb připravených k bezvadné a všeobecně prospěšné asimilaci. Dost se divím, že majitel ČR, to zkurvené ANO, řekl ne, patrně proto, že zatím má v Agrofertu dostatek minimálně námezdních Vietnamců. Vždyť pár roztomilých mešit a krásných, pokojných nových čtvrtí jako Clichy-sous-Chánov by nám vkusně ozdobilo nejen Prahu! Strašně mi to celé připomínalo klasickou českou bajku „Kterak Dezider Mižigar v Kanadě ke štěstí přišel“, v níž se vyskytuje snad ta nejmýtičtější pohádková postava všech dob, jediná, ve kterou nikdy, ale opravdu nikdy neuvěřím. Jsem v pohodě ochoten připustit existenci polednice, vodníka, bludiček a dokonce i tříhlavé saně, ale tvrdím, že kultivovaný, kulturní, inteligentní a pracovitý cigoš, neparazitující na benevolenci systému, prostě nebývá. Myslím, že takový Islámem zpacifikovaný Džibuťan či Senegalec by obohatil naší společnost stejně hodnotně, proto rozčíleně zvedám prostředníček směrem k jihu a jsem připraven místo na asimilační programy ze svých daní štědře přispět raději na elektrifikaci Středozemního moře. Bude-li pod proudem, bude se mi spát daleko lépe. () (menej) (viac)

Galéria (38)

Zaujímavosti (4)

  • Film měl nesoutěžní premiéru na filmovém festivalu v Torontu v září 2014. (Terva)
  • Filmovanie snímky trvalo od 20. októbra 2013 do januára 2014. (MikaelSVK)

Súvisiace novinky

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

09.07.2015

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 9. do 15. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (viac)

Reklama

Reklama