Réžia:
Eric RohmerScenár:
Eric RohmerKamera:
Néstor AlmendrosHrajú:
Jean-Louis Trintignant, Françoise Fabian, Marie-Christine Barrault, Antoine Vitez, Marie-Claude RauzierObsahy(1)
Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
S mistrovskou důkladností a "laskavým" ironickým podtónem tu Rohmer vykresluje nesmyslnost lidského počínání v každodenním soužití. Režisér, jenž často pracoval třeba i s ochotníky, tu doslova nastartoval kariéru Marie-Christine Barrault, hlavního hrdinu si ale netypicky vybral z řad ozkoušeného materiálu. ()
Spoilery: Po částečném prospání prvních 15 minut (mše v kostele a rozhovor dvou přátel o Pascalovi a matematice byly pro mě v podstatě nestravitelné) a mému ambivalentnímu vztahu k francouzské nové vlně, se mi film vlastně docela líbil. Když přestanete poslouchat ty řeči o matematice, filosofii a náboženství, objeví se před vámi roztomilá moralitka. I přestože se dva lidi k sobě přitahují jako magnety, v cestě jim stojí "pouze" rozdílný pohled na život a jejich cesty se nakonec rozejdou. Jako ze života. (FNŘ 2010) ()
Keď som pred pár rokmi dopozeral piaty Rohmerov film bol som presvedčený, že ho k piatim hlavným predstaviteľom francúzskej novej vlny zaradili omylom a nemal som chuť pozrieť akýkoľvek jeho ďalší film. Dnes som si pozrel Moju noc s Maud opakovane a s výnimkou kostolného úvodu ma táto konverzačná moralitka celkom zaujala a bez pocitu nudy som ju dopozeral do konca. Asi k tomu prispel mix najrôznejších tém, ktorých sa rozhovory týkali, nejednoznačné a vyvíjajúce sa postoje a samozrejme aj výborné herecké výkony hlavných predstaviteľov. ()
Dialogy F. Fabian s J. L. Trintignantem v podání Erica Rohmera - na ty bych se vydržel dívat hodiny - ani ne tak kvůli jejich obsahu, ale hlavně kvůli jejich vizuálnu - úchvatný zážitek. Maximálnímu hodnocení brání závěr s M. Ch. Barrault, který mne příliš neoslovil. Možná kdyby na místě M. Ch. Barrault byla třeba taková Anouk Aimée, ale to už by asi byl úplně jiný film..:) ()
[FNŘ 2010] Rohmer natočil překvapivě zábavnou sondu do života jednoho konzervativního katolíka. Svou konverzační povahou je film bezpochyby předobrazem filmů Před úsvitem/soumrakem, zároveň ale naprosto nenápadně buduje jakousi "zápletku", která má dokonce ve svém závěru zajímavý zvrat. Veškerý děj přitom vychází pouze z dialogů, což je poměrně husarský kousek. Určeno ale jen pro zapřisáhlé příznivce Nové vlny. Některé scény jsou totiž až příliš natažené. Například již úvodní kázání v kostele... ()
Galéria (37)
Fotka © Compagnie Française de Distribution Cinématographique (CFDC)
Zaujímavosti (5)
- V roce 2013 označila redakce časopisu Télérama tento film za nejlepší film Érica Rohmera. (classic)
- Protiklad mezi katolickým inženýrem a svobodnou ženou vede k výměně názorů na náboženství (včetně slavné Pascalovy sázky) a lásku. Tyto dialogy o Pascalovi, které vede Jean-Louis (Jean-Louis Trintignant) se svou komunistickou spolužačkou ze střední školy a Maud (Françoise Fabian), jsou přímo inspirovány pořadem L'Entretien sur Pascal s filozofem Bricem Parainem a dominikánským knězem Dominiquem Dubarlem, který Eric Rohmer natočil v roce 1965 pro televizi. (classic)
- François Truffaut doporučil Françoise Fabian (Maud) spolupráci s Éricem Rohmerem, přestože jí bez vysvětlení předal scénář k filmu a okamžitě odešel. Fabian dala na Truffaudovu radu a roli přijala. V té době se začala s režisérem často scházet na obědy u Lippa: „S Rohmerem jsme si povídali o nejrůznějších tématech. O životě, smrti, lásce, touze, věrnosti, náboženství... ale nikdy o filmu! Myslím, že jsem se mu líbila (rozesmála jsem ho, trochu jsem ho provokovala) a chtěl mě lépe poznat... A tak jsem se mu líbila. Takže natáčení filmu bylo jako pokračování našeho rozhovoru,“ uvedla Françoise. (classic)
Reklama