Druhá šanca

Psychologické drama s několika zásadními zvraty v ději. Mladý policista se doma těší z krásné ženy a čerstvě narozeného syna. Jeho starší kolega nic z toho nemá, zbyl mu jen alkohol. Pak je zde ještě odporný párek narkomanů, kterým se, shodou okolností, taky nedávno narodil syn. Ti první, šťasnější, však o syna přijdou. A drama je na světě. Film stojí za to vidět, ovšem není vhodný pro slabší povahy nebo pro rodiče kojenců a batolat. (15.03.2020)

Spanilý Mikuláš je dost v prdeli! Doma má brutálně uřvaný nespavý přestřik a na něj patologicky fixovanou jeblou krávu. A tak v noci místo spánku spravedlivých vozí toho uječeného zmrda autem napříč Dánskem, aby aspoň na chvíli zalomil. A přitom by ho stačilo jen na chvíli protřepat a nemíchat a té vycukané štěrbině jednu pořádnou přimrdat. Ale Mikuláš je ukrutný správňák a horký kandidát na otce Tereze, a tak se v tom ještě rochní a je vlastně rád. Pak ale fracek usne permanentně a on, aby kráva příliš netrojčila, jí podstrčí doslova posranou kukačku, vykradenou z hnízda oslizlé štětky a vypatlaného agresivního mukla… A je z toho slovy ožralého Vikinga „skide god drama“ s kulantní pointou a mrazivě mrazíkovským poselstvím „Kdybys nebyl kokotem, nestal by ses medvědem!“, osazené v současnosti nejproduktivnějším a nejprofláklejším dánským útokem Proctor – Lanister – Mørck. (02.06.2016)

Ked uz teda kvalita ceskoslovenskych filmov kolise a smeruje istym smerom /k zumpe/ taxom si myslel ze aspon Europa toci jaku taku kvalitu. Mno, nie je to bergman, ze jo, natocila to Susanne Bier, a talentom nema na Bergmana, ale aspon rezisersky zrucna rutina. Mchnk ma pravdu s tou depresiou a krutostou - hodne velka cast deja sa odohrava v interieroch - sice pekne kulisy ale casto vladli len vatovo plane plky. Dam 3 spunty, az prilis tvorcovia tlacia na pilu . 66 % (09.01.2019)

Není to příjemný film. Ale to jsme věděli dopředu, protože dánská dramata už taková bývají. Obzvlášť když je píše taková kapacita jako Anders Thomas Jensen, který má popis sžíravého zmaru v malíku. Rozjezd se tentokrát mírně vleče, sledujeme rodinné štěstí ústředního protagonisty, policejního detektiva Andrease, do toho problikává osud rodiny feťáka a násilníka a my čekáme, kdy to konečně bouchne. A ono to spíše jen tak bezútěšně prskne. Najednou se rozjede kolečko podivných náhod a rozhodnutí a my jen nevěřícně přihlížíme a kroutíme u toho hlavou. Ale pár silných momentů tam přeci jenom je. Nenápadně bující psychóza Andreasovy manželky je mrazivě uvěřitelná a scéna z pitevny, kde se detektiv od soudní lékařky dozvídá celou pravdu, je opravdu velmi těžce stravitelná a je vidět, že tohle už hrdina jen tak nerozchodí. Závěrečná tečka v obchoďáku je už jen takovým formálním zadostiučiněním, což ve výsledku jen podtrhává nápadně schematický dějový oblouk. Moc z toho trčí ta snaha šokovat za každou cenu a nějak se při tom pozapomnělo na ten syrovější a osobnější přístup, který by měl diváka emocionálně zavraždit. Ale furt lepší šokující Bierová v hrsti než sebeparodující Trier na střeše. A teď by to zase chtělo nějakého toho deprimujícího Vinterberga. (12.02.2016)

Miestami vďaka určitým dramatickým pasážam, dostatočne depresívne vykreslený paradox o dvoch pároch z úplne odlišných životných úrovní. Kým jeden disponuje takmer všetkým čo je za potreby pri výchove dieťaťa, druhý sa nachádza na úplnom dne. Vzhľadom nato, že bol hlavný hrdina od úvodu prezentovaný ako racionálne mysliaci jedinec, príde mi tunajší scenár predsa len mierne pritiahnutý za vlasy. Každopádne, samotný film určite nie je sklamaním. Dánska tvorba len zriedka kedy nenaplní predpoklad zaručenej kvality. Dobrý film ... (06.08.2016)