Druhá šanca

WOW! Tak tato podívaná mi zůstane zatraceně dlouho v hlavě a musím se přiznat, že už hodně dlouho jsem neviděl tak originální snímek, který by se mnou navíc tak zamával. Ta zápletka je prostě naprostá bomba a já doufám, že se jí brzy ujmou hollywoodští hledači evropských pokladů ke „zremakeování“, neboť pokud bych měl této pecce něco vytknout, tak by to byla bohužel nefunkčnost emocí, se kterou za mořem umí pracovat přeci jen daleko přesvědčivěji a působivěji, toto zpracování mi totiž přišlo vzhledem k veškerému tomu dění až příliš chladné a odtažité, bez pořádného emočního přitlačení na pilu. Toť je ovšem ale absolutně jediná výtka, zbytek je totiž fakt masakr, od prvních vteřin jsem byl do celého filmu naprosto vtažen a další a další scény mě jen víc a víc otevíraly hubu dokořán, aby mě pak závěrečný zvrat rozcupoval úplně na sračky, hele, těm postavám jsem fakt nezáviděl ani vteřinu nic, to byly takové rány osudu, že horší noční můra snad nemůže ani být. Bavila mě ale i atmosféra, která také nikomu nic nedarovala, napětí, dramatické scény, to vše prostě fungovalo na maximum a já si to sakra užíval. Opomenout ovšem samozřejmě nemohu ani působivé herecké výkony, které též je přidávali na dech beroucí intenzitě ze zážitku z celého filmu. Tohle se zkrátka vážně kurevsky hodně povedlo, jde o strašně moc silný a originální film, který s nejedním divákem upřímně zamává, já jsem z něj prostě nadšený a určitě ho doporučuji deseti divákům z deseti! Skutečně nekompromisní filmový zážitek!!! (05.06.2019)

Rukopis Jensena je jasně vidět. Chladné psychologické drama, které má koule. Dánská herecká elita v plném nasazení. U tohoto snímku jsem si říkala, je to v hajzlu, ale pořád může být hůř a ono vzápětí hůř je, až se to celé hroutí, jako domek z karet. Navíc se to může stát komukoliv, takže ne nereálná záležitost, ale krutě reálná realita. Navíc ožehavé téma dětí v nesprávných rukou. Asociální feťáckej parchant Tristan mi rval nervy z těla. A pro Andrease jsem ronila slzičky. Druhá šance? Toť otázka, jak s ní naložit !!!!! (06.06.2016)

Susanne Bier vztahové drama natočit prostě umí, což dokázala již v předchozích filmech. Snad každému rodiči, ale jistě více matkám, z tohohle filmu muselo být hrozně zle. Neskutečně zkrušující a tvrdě depresivní film o složitosti rodičovské morálky, lítostivých chyb, hrozných ztrát a o tom, jak tenoučká je čára mezi správným a špatným. Kdykoliv se film jakžtakž usadil, přišel šílený úder a já to snad ani nechtěl dokoukat. Taky vychovávám malé dítě a upřímně, nikdy v životě nechci tohle zažít. Každopádně tahle další dánská thrillerová supertrefa do černého, se starými známými Kaasem, Thomsenem a Nikolaj Coster-Waldauem vykouzlila srdcervoucí příběh s emocionálně vyčerpávajícím koncem. Třemi hvězdičkami zřejmě hodnotí zdejší bezdětní, já v tom i přes menší chybičky vidím nejvyšší hodnocení. (02.07.2015)

Dogma 95 opět boduje a je z toho hodně slušné drama, které není hezké ve smyslu pozitivních pocitů, ale zato je pěkné z pohledu herců, režie a scénáře. Ne, že bych tenhle typ filmů vyhledával, ale občas (když se podaří) je to příjemné zpestření. Víckrát se k tomu vracet nemusím, ale kvalitní zážitek to rozhodně byl. 80% (31.07.2017)

Sic těhulkám, čekalkám, těšilkám ani snažilkám bych film rozhodně nedoporučil, protože realistická figurína mrtvého nemluvněte se válí před kamerou celkem často, zklamalo mě, že pod prvotní šokantností se skrývá v zásadě dost konvenční drama. Problémem je sice docela zajímavě se vyvíjející, ale totálně na kost ohlodaný scénář, který v žádné scéně neobsáhne víc, než posun děje o kus dál. Jednotlivé postavy jsou tak pouze proměnnými v geometrickém příkladu, do kterých nevidíme více než ona několikadenní zápletka potřebuje. Nejvíce to odnáší právě protagonista, ke kterému není lehké si udělat vztah, protože nevíme, jestli je to citlivý milující otec a manžel nebo pragmatický sociopat. Což dle všeho nebylo záměrem. Někomu to může připadat naopak jako ucelený scénář, mně to přišlo jako jeho špatné filmové zadaptování. (17.05.2016)