Pod sluncem

Snad je to mou nechutí k hruškovitému Lassgårdovi nebo dlouhodobou úpornou alergií na Helenu Bergström, ale tenhle film je jak trn v zadku. Ucouraná přebarvená venkovská romantika. Snaží se to tvářit bůhvíjak poeticky a hlubokomyslně, ale je to vlastně jen další variace na to samé téma: někdo z města či odkud přijde na švédskou dědinku a obrátí tam všecko vzhůru nohama. Stačí vidět "As in Heaven" a viděli jste tak dalších dvacet švédských filmů - a můžete si navíc gratulovat, že jste unikli Nutleymu a Bergströmové, což je mnohem víc než kdy dokáže těch deset milionů Švédů, co se musí trápit pohledem na jejich ksichty v každém stánku s novinama na každém rohu od Malmö až po Kirunu minimálně třikrát do týdne už po víc než deset let... (12.05.2008)

Olof se po smrti matky rozhodne, že nechce být sám a podá si inzerát s tím, že hledá hospodyni. Na inzerát odpovídá krásná Ellen, která pod slupkou hromotluckého a neohrabaného Olofa objevuje citlivého chlapíka, do kterého se zamiluje. Tohle všechno je ale čárou přes rozpočet jeho "kamaráda" Erika, který dobráckého Olofa využívá a vlastně mu strašně moc záleží na tom, aby se Ellen nikdy nedozvěděla, že Olof neumí číst a psát a jaké spolu uzavřeli obchody. Výkony ústředního trojlístku jsou skvělé - Olof je v podání Rolfa Lassgarda sice hromotluk, ale chvílemi máte potřebu ho chránit, strašně moc mu přejete, aby mu to s Ellen vyšlo, a zároveň máte vztek, že se tak hloupě nechá zneužívat Erikem. Klíčová byla pro mě scéna, kdy se Erikovi vlastně poprvé vzepře (Víš Eriku, neumím číst a psát, ale hlupák nejsem).Ellen v podání Heleny Bergstrom - krásná, éterická, jemná, vůbec nemusí mluvit, vlastně stačí, když je. Erik je prototyp parchanta, kterých bylo, je a bude bohužel na světě pořád dost. Vzhledem k tomu, že jsem chvílemi tuhle postavu opravdu nenáviděla, tak si myslím, že i Johan Widerberg odvedl skvělou práci. V hlavě mi utkvěla ještě drobná, ale podle mě podstatná role pracovnice inzertního oddělení místních novin v podání Gunilly Roor, která byla takovou dobrou Olofovou duší a vlastně "zavinila", že se s Ellen potkali. Každý její pohled, gesto byly výmluvné. Film jako celek je skvělý - nosný příběh, skvělá kamera, atmosféra švédského venkova 50. let, herecké výkony - všechno dohromady funguje. (03.08.2007)

"TO, CO BYLO, TO TAKÉ BUDE.... A TO, CO SE STALO, SE TAKÉ STANE...NENÍ NIC NOVÉHO POD SLUNCEM" Nádherný sluncem zalitý film. Kouzelná poetika sršící snad z každého záběru, která úplně prosvítila dnešní typicky podmračený podzimní den. I pohled na vojenskou stíhačku letící na obloze je tu podán s poetickou krásou :-) Jsem si jistý, že si tento "sluníčkový" romantický klenot uprostřed nejtužší zimy pustím znovu, protože tohle je jeden z těch filmů, který dokáže v člověku vykouzlit úsměv nejen na rtech, ale i na duši! (16.11.2014)

Na jednej strane za to môžu asi aj moje nerealistické očakávania, keďže pri škandinávskej kinematografii som zvyknutý na niečo iné. No aj vo všeobecnosti tieto poetické/meditatívne filmy rád nemám. Áno, odohráva sa to v peknom prostredí. má to príjemnú atmosféri a Rolf Lassgård je podľa mňa jedným z najlepších európskych hercov. Ale za vyše dve hodiny som neprišiel na to, prečo by som sa mal na takýto ničím zaujímavý príbeh pozerať. (16.03.2023)

nádherný švédsky vidiek, úžasní blonďatí herci, pohľad na kone v rieky pri zapadajúcom slnci s oparom nad hladinou ... jednoduchý priamočiari scenár jednoducho príjemný seversky romantikuš film o láske. Nič nové pod slnkom to čo bolo stalo sa a to čo bude tiež sa tak stane. Tá romanická hudba s flautami až tak seversky neznela, ale pasovala.. veľmi. :) (26.05.2015)