Sexmisia

Pro mě spíše průměrná komedie, která je sice postavená na originálním námětu, ale ten obrovský potenciál zůstává bohužel nenaplněn. 120 minut na tak jednoduchý scénář je jednoduše příliš moc, vtipu tam zas tak moc není a tak se aspoň snaží herci, kterým to jde. Zejména Stuhrovi, který se svojí postavy zhostil s velkou chutí a je to na tom taky znát. Ženské role by chtěly trošku více zapracovat, protože tyto šovinistické šablony moc nadčasové nejsou. Polsko má bohužel větší klenoty své kinematografie, a tak nemohu víc než za 3* (14.08.2006)

Futurizmus z obdobia komunizmu. Nápad to bol celkom zaujímavý. Takisto to podanie žien bolo srandovné, ale mne sa tento film nepáčil. Oceňujem akurát vyvrcholenie filmu. Dosť som sa pri ňom nudil a neprišlo mi to vtipné. Oblečenia a miestnosti boli dosť zvláštne spracované, dej a scény tiež. Podľa mňa to nemuselo byť ani tak zdĺhavé. (23.01.2012)

Musím se přiznat, že něco takového jsem od filmu polské provenience a navíc z počátku 80. let nečekal! Sexmise je vtipná, plná sexistických narážek, rozebírá ve své podstatě i závažná témata, přičemž též forma, kterou je příběh vyprávěn, není i na dnešní poměry vůbec marná! Jasně, sci-fi snímky stárnou hrozně rychle, ale některým nemáte absolutně problém odpustit nějaké ty papundeklové scény či dnes již laciné triky. Většinou je tomu tak asi u filmů, kde obsah vítězí nad formou a kde je děj stále atraktivní, nadčasový a v ničem nevyčpělý. Občas mi Sexmise připomínala svoji atmosférou Planetu opic z r. 68. Pochválit bych chtěl vedle zmíněného humoru i napětí a půvab polských hereček. Nemluvě o odvaze tvůrců z katolického Polska zasadit do filmu tolik nahoty a scén se sexuálním podtextem. (23.04.2017)

Jistá "infekce atavismy" a vyčpělostí se příhodám dvou nedobrovolných sexmisionářů pochopitelně nevyhnula, ale jejich dekadence je i po letech hibernace v kolektivní kultovní paměti (a v mé filmotéce) docela příjemná. Někdy to však je souboj doslova na nože (viz šílená campová estetika či závěrečná mrtvolka). (09.05.2009)

V paměti mi zůstalo jen pár drobných vzpomínek, tak jsem si dnes dala opáčko. A skvěle jsem se pobavila. Vědecký experiment se nezdařil (či zdařil?) a dva muži se ocitli v ryze ženském světě, lépe řečeno pekle. Platí tu úplně jiná pravidla, ženy vše ovládají po svém, tj."spolkni prášek" a mužský element je zde naprosto nežádoucí. Paralelně mi běžel před očima socík a scénář Pavla Hajného dostával bravurně ironickou podobu, mimořádná smělost v roce 1983. Tedy hodnotím plným počtem hvězd bez mrknutí oka. "Co to je mít chlapa? Pravděpodobně jde o domácí mužskou službu, velmi rozšířenou ve 20. století." (21.02.2019)