Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Šuflandia je legendární trpasličí země, takový malý stát ve státě velkých lidí schovaný v nepoužívané části jakéhosi státního úřadu. Nejsou tam ženy, alkohol a největší pochoutka, kterou si můžete dát v byfé na rohu je čerstvě grilovaná moucha. Těm nejlepším pracovníkům je umožněno za odměnu žít ve světě lidí dávkou látky zvané Kingsajz. Olgierd Jedlina (Jacek Chmielnik) je také zasloužilý pracant, ale stejně jako mnoho jiných v lidském světě emigruje a snaží se o záchranu svých utlačovaných přátel z područí tyranského vládce Nadšiškovníka Kilkujadeka (Jerzy Stuhr), jenž udělá vše, aby jeho utopickou totalitu nikdo nerozvrátil. A když se Olgierdovu příteli podaří vytvořit dosud režimem pečlivě utajovaný Kingsajz, Nadšiškovník začíná jednat. (monolog)

(viac)

Recenzie (84)

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Kingsajz jsem viděl už koncem 80. let a v paměti mi tenhle kousek utkvěl jako silně nadprůměrná záležitost, nicméně jsem měl pocit, že to je jeden z filmů, které jsou úspěšné jen v určitém historickém kontextu a s odstupem doby bude ten film nezbytně stárnout. Viděl jsem ho po řadě let znovu a byl jsem překvapený, jak dobře funguje i po tak dlouhé době. Výrazně lepší ovšem je v originále než s českým dabingem. Už výtvarná podoba filmu je velice zajímavá a řada hlášek a ztřeštěných situací dodává ingredience k filmové lahůdce. Machulski několikrát úmyslně připomíná některými replikami a jednou postavou svou slavnou Sexmisi. Použité rekvizity jako vězení v cedníku nebo malá baterie coby nastražená past s vysokým napětím fungují jako vtipy před dvaceti lety i dnes. Celkový dojem: 90 %. Největší hvězdou je pochopitelně Jerzy Stuhr, který i na relativně malém prostoru exceluje coby vysoký funkcionář trpasličího totalitního státu. ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Když jsem snímek viděl poprvé na podzim roku 2010, byl jsem (možná až zbytečně ovlivněn kvalitami Sexmise) i přes vesměs kladné hodnocení docela kritický, ať už třeba k představiteli titulní role, či k soundtracku, jehož titulní píseň mi zněla jak "Diskžokej" od Ivety Bartošové. Reprízy s odstupem času (po šesti, resp. po deseti letech) však tyto výtky zahnaly. O to více se pak tedy lze kochat neomezenou invencí tvůrců (např. úroveň triků s tuzemskou stopou) a obdivem, jak opětovně tým kolem Machulského dokázal vměstnat na tu dobu velmi odvážný společensko-politický podtext. Stejně jako na úroveň humoru, která i přes některá prostředí vůbec není pokleslá - což má snímek podobné se Sexmisí, která také přesně ví, kde je tenká hranice mezi vkusem a nevkusem. Se znalostí režisérova díla, kterou jsem napoprvé neměl, vynikne i vtipný odkaz na Vabank (aneb "z nepřátel spojenci"), plus jsem s opakováním získal slabost pro tu část dějové linie, kdy se Olo a Ala postupně dají dohromady - aneb stejně jako v životě není nad krásné přátelství... V kategorii čtyřhvězdičkových byla Kingsajzu až škoda. 90% ()

Reklama

Flaxik 

všetky recenzie používateľa

Moje moucha! Už neni! Na divoko! No a? Je to hnus! Série ironických a ikonických hlášek, které si nejlépe člověk vychutnal v té době a je až s podivem, že to u nás prošlo cenzurou, ale je fakt, že ke konci osmdesátek to tady měli všichni už dost na salámu. Převeliká škoda, že se Šuflandie sune do zapomnění, stejně jako Sexmise, protože film měl spoustu památných scén a památných vět: "Dejte mi sichrhajzku, živého mě nedostanou." Díky mírnému zastarání nechám jenom čtyři grilované mouchy. ()

monolog 

všetky recenzie používateľa

Když pominu, že je to největší zobrazení totalitární společnosti, jakou Machulski natočil, musím říct, že je to taky velká sranda. Smršť nápadů a vtípků, které tvůrci zakomponovali do příběhu (vůbec jen nápad, že v naší společnosti žije mnoho původně trpaslíků, že jediný způsob, jak můžou zůstat velcí je pít určitou limonádu, a potom ta trpasličí země Šuflandie a všechny ty drobnůstky jako oblečení, menu v hospodě v podobě vařené mouchy, obranný nástroj čili sichrhajska=zavírací špendlík, bydliště a život v Šuflandii, konec filmu atd), si zaslouží uctivé ticho. No a nesmím, jako starej prasák, zapomenout na nádherný erotický scény (a tohle je erotika, ne to soft porno, kterým nás krmí jisté televize). Je to jiskřivý, vzrušující a neznám chlapa (samozřejmě asi kromě teplejch, protože ti by chtěli pravděpodobně jinýho partnera), kterej by tohle nechtěl zažít. a Katarzyna Figura má sakra figuru. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Jistě, jasná alegorie na komunistický režim, ze kterého se hodně lidí snažilo uniknout, aby pak zjistili, že se dostali sice do jiného levelu, ale s obdobnými podmínkami, kde jsou pořád "malí". Ale to zpracování se Machulskému moc nepovedlo - scénář připomíná socialistické československé komunální komedie 70. a 80. let, nejvíce asi těch Schulhoffových, říznutý sem tam pokusy o crazy komedii se sem tam nahými zadky. Jako podívat se na to dá, výtvarníci si se Šuflandií vyhráli podobně jako jsme to mohli opět vidět v československých filmech s rekvizitami v nadživotní velikosti, občas se člověk pobav, nějaký ten fór se povede, ale na kompaktnost Sexmise to žel nemá ani náhodou. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (4)

  • O speciální efekty se postaralo československé Filmové studio Barrandov, konkrétněJiří Šimůnek, Boris Masník a Boris Moravec. (Ganglion)
  • Režisér Juliusz Machulski do tohoto filmu opět obsadil nejen svého otce Jana Machulského, ale i Leonarda Pietraszaka a Witolda Pyrkosze, se kterými už předtím natočil oba díly své krimikomedie Vabank (1981). (DavidHodan)
  • Postavy ztvárněné Janem Machulskim a Leonardem Pietraszakem se jmenují Kwintek a Kramerko, čímž film naráží Machulskiho filmy Vabank (1981) a Vabank II (1984), kde Jan Machulski ztvárnil kasaře Kvinta a Leonard Pietraszak jeho komplice, později majitele banky Kramera. (DavidHodan)

Reklama

Reklama