Gummo

Nemůžu si pomoci, ale toto vynikající dílko mně vulgární (až na jednu samoúčelnou scénu se zastřelením králíčka) nepřišlo, spíše naopak bylo docela decentní vzhledem k tomu, kam až mohli autoři zajít, kdyby měli více odvahy. Tedy pokud někomu připadá vulgární pohled na jednoduššího jedince, který se živí zabíjením koček, nebo na pár různě postižených sousedů, tak pak chápu, že je tento film vrchol vší vulgarity a nejhorší špíny, se kterou se může slušný člověk potkat, a nejenom v Ohio. Jinak pornografie a dokonce erotika je ve filmu tak umně ukryta, že jsem žádnou neviděl. Uzavřel bych to sdělením, že mě povedená ústřední dvojice čichačů kvalitního lepidla více než pobavila. (15.03.2007)

Tenhle film nemá dobrý děj jako Kids (vlastně nemá žádný), ani není tak přehnaný (tj. legrační) jako Ken Park. Takhle to v běžných amerických zapadákovech opravdu vypadá (vím to z vlastní zkušenosti:), ale v tomhle filmu se většinou nedělo nic moc zajímavého, aby mě bavilo na to koukat. Měl jsem z toho pocit, jako bych sledoval nějaké domácí video cizích lidí, které vůbec neznám. Navíc jsem neměl k dispozici titulky, a tenhle film není k nerodilým mluvčím zrovna "user friendly", takže mi možná něco esenciálního uniklo:) (03.11.2004)

Kdybych chtěl srovnávat třeba s Kids tak bych musel dát odpad. Kdybych chtěl srovnávat s Korineho scenáristickým počinem Ken Park, tak bych vpálil hvězdu jednu. Gummo totiž nenabídne nic než poflakování se v toluenem nasáklém obláčku éteru. To vše v redneck zapadákově, kde duševní obzor napříč generacemi zůstává poznamenán podobností v genetické informaci rodičů. Film plný beznaděje a bizarních symbolů se vám může od začátku hnusit ale rozhodně stojí za zhlédnutí. Infekce, špína, smrad. (31.12.2013)

Tak, a Ulrich Seidl ztratil svoji hegemonii. Samozřejmě, co je v Rakousku, nesmí chybět ani v Americe. I když nejspíš nejde o vzájemnou inspiraci, ale vzájemnou zkušenost uzavřených společností s nezamčenými dveřmi. Vstoupit může tak každý, kdo na to má, tedy lépe řečeno: kdo na to nemá, nebo kdo má jen na teplo pospolitosti... O kočkách a jejich mystice jsem se zmínil někde jinde (Elfride Jelinek)... O společnostech tohoto typu, které dostaly po prvním kole koronaviru zelenou, se pobavíme později. (10.06.2020)

do malého, redneckého mestečka vtrhlo tornádo . . . dej filmu je archívnymi zábermi torpáda rámovaný, preto nie je jasné, či životný štýl obyvateľov, ich zúrivosť, ich bezcieľne prázdne životy, ich agresia, hnev, ich úchylky a závislosti sú dôsledkom spamätávania sa zo živelnej katastrofy . . . alebo jej predznamenaním. interpretovať sa to dá oboma spôsobmi. tornádo v úvode je však aj symbolické. oveľa väčšie, metafyzickejšie tornádo sa prehnalo týmto mestom a životmi jeho obyvateľov. mozaika, zľahka prepojená pár hrdinami - dvojicou mladíkou vraždiacich mačky, trojicou sestier a jedného bizarného ružového zajačika, ľudí a osudov zapadákova, odkiaľ niet iného úniku, ako upadnúť až na dno svojej dôstojnosti, nájsť pomyselnú hranicu ľudskosti, vzdialiť sa od toho, čo by malo byť morálne, správne a etické až tak ďaleko, že vám akákoľvwk prednáška o etike a morálke príde smiešna a zistíte, že ich ťažisko je a vždy bolo niekde inde. film, pri ktorom som mal mnohokrát zimomriavky, často ma nechal neveriaco pozerať na to, čo všetko sa predo mnou defilovalo, no zanechal okrem zvláštnej pachuti aj veľmi silné presvedčenie, že som videl naozaj kvalitný debut, trochu drsnú a bezohľadnú, ale zato odzbrojujúcu výpoveď o bezmocnosti na konci 20. storočia. (28.09.2011)