Zátopek

Zátopek na první pohled zaujme dobrým castingem. Herci nejsou úplně dvojníky existujících lidí, ale hodně se jim přibližují a obzvlášť Václav Neužil evidentně kvůli roli hodně dřel. Všechny postavy jsou díky scénáři i hercům fajn, což je u takovéhleho sportovního dramatu potřeba. Film má super rozjezd a hodně dlouho je to slušná jízda, ale ke konci se začne trochu rozpadat. V závěru nás čeká třeba výborně natočený slavný Zátopkův maraton, ale z nějakého důvodu to vyvrcholení není prostě ono. Možná je to tím, že vidíme ve filmu dvě časové linie, z nichž ta mladší ukazuje Zátopka v době, kdy jeho sláva upadá a přesto je i mentorem amerického běžce na návštěvě. Na olympiádě i ke stáru je sice vítězem, ale s velkým ALE - týká se to jeho životní lásky a vypomáhání komunistickému režimu. Určitě nevadí, že film ukazuje i stinné stránky Zátopka, ale nějak se mu nedaří nám poskytnout nějakou tu opravdovou katarzi či něco, co sportovní filmy tohoto typu mívají. Každopádně je Zátopek zábavným a velmi sympatickým filmem. (8/10) (03.10.2021)

Věřim tomu, že pokud má někdo nastudovanej Zátopkův životopis, tak mu asi tyhle pohyblivý obrázky budou ke spokojenosti stačit. Je to pěkně natočený, povedla se ta stylizace 40. až 60. let, herci jsou taky dobrý, prostě se na to hezky kouká... Snad jenom mohli nechat Issovou, ať mluví normálně jak jí zobák narost, protože ten moravskej přízvuk jí fakt nejde a občas to působí až trapně. A nemyslim si, že by to pro vyznění filmu bylo nějak zásadní, jestli mluví s přízvukem, nebo bez přízvuku. Jenže já vim o Zátopkovi akorát to, že rychle běhal a dělal u toho držky jak Sylvester Stallone ve filmu Over the top. A z filmu mi některý věci nebyly moc jasný, takže jsem si musel občas dát pauzu a něco si k tomu ještě dohledávat na wikipedii, abych se v tom líp orientoval. Takže já bych asi ocenil, kdyby se film víc soustředil na pouhý fakta. Naopak třeba ta postava australskýho běžce, co je u Zátopka na návštěvě, mi přišla úplně zbytečná. A co se týče Ondříčkovy tvorby, tak já mám stejně radši ty jeho první "zhulený" filmy. A myslim si, že už je nikdy nepřekoná. (08.01.2024)

Malý, milý český příběh bez přehnaného konfliktu zabalený do velkofilmu. Velkofilmu s hodně silnou energií, za kterou stojí ústřední dvojice Neužil, Issová. Jejich výměny jsou to nejlepší, co Zátopek přináší. Smál jsem se, měl jsem husí kůži, i nějaká ta slza se vydala na svůj běh. Jen jsem se po skončení nemohl ubránit pocitu, že jsem se díval na zfilmovaná políčka komiksu od Jaromíra 99 a Jana Nováka. Podívaná je to nádherná, svižná, ale málokdy se dostane pod povrch. (01.09.2021)

Životopisný portrét fenomenálního (socialistického) sportovce, jemuž nekompaktnost a zkratkovitost hodně ubrala na působivosti. Václav Neužil si však svého Emila Zátopka dokonale užil a podřídil mu naprosto vše. Ačkoliv ho se slavným běžcem nepojí úchvatná podobnost (maskéři si vyhráli jen s charakteristickou pleší), je v gestech a mimice věrný svému předobrazu. A všechny ostatní herce vytlačuje ze zorného pole. Jeho osobité ztvárnění je na filmu tím nejlepším. (Jeho) výkony na trati jsou velmi působivé. Mimo běžecké tratě už film nenabízí tolik převratně zajímavého. Tradiční komunistické persekuce, které jsou velmi limitovaným způsobem předvedené a znázorněné. A posléze se ke všemu přidala dějová předvídatelnost, rozkouskovanost a scenáristická naivita. Zcela otřesná byla naroubovaná naprosto nedůležitá linie s atletickým rekordmanem Clarkem, která v podstatě rozjíždí retrospektivní ráz filmu. A díky za tu retrospektivitu, jinak by se to setkání v neblahém roce 1968 snad ani nedalo ustát a vydržet. Díky i za zchátralý stadion za brněnskými Lužánky, který neprcá jen se Švancarou, brněnským fotbalovým fenoménem, ale posloužil také jako kašírované olympijské stadiony v Londýně a Helsinkách. Ne, opravdu jsem si nevšiml, že se jedná o někdejší dominantu jihomoravské metropole. Pochopitelně se film nevyhýbá ani zkreslení mnoha faktů (viz plánované těhotenství Zátopkové, která děti nikdy mít nemohla a dobře to věděla). Docela jsem postrádal popisky u některých zlomových (sportovních) událostí. Orientovat se v některých časových obdobích bylo poměrně náročné. Režie Davida Ondříčka oplývala v globálu kvalitou, kamera Štěpána Kučery se zaskvěla, scénář chtělo podstatně vypilovat. Václav Neužil alias Emil Zátopek měl evidentně natrénováno a filmu urval dobré skóre. 6/10 (08.10.2022)

Pokud se vydáte po stopách Zátopka, tak máte problém. Je toho přehršel; u nás i ve světě. Jenže většina se dá rozdělit do tří kategorií. Jednak na oslavné, kde je Zátopek nespornou legendou světového olympijského sportu, průkopník drilu a spojující most mezi národy. Takové jsou nejčastější a vlastně i nejvděčnější. Pak je tu svět Zátopka "lidového bonmoty sršícího vypravěče" se všemi těmi (polo)pravdami, mýty a historkami. Snad o žádném jiném sportovci (minimálně našem) neexistuje tolik slovutných a všem známých historek; a jak tomu tak bývá, některé jsou přikrášlené a jiné ne, některé mají reálný základ, ale jiné okolnosti. No a ty nejneuvěřitelnější jsou, světe div se, pravdivé. Pak je tu ještě třetí, ryze "čecháčkovská", kategorie Zátopka udavače, armádního důstojníka, komunisty, plakátového chlapce systému a aktivního spolupracovníka StB. A Ondříček se svým týmem se vydali, či spíše "pokusili vydat", zlatou střední cestou "od každého z těch pohledů krapet, ale nikdy ne moc". Čili se klouže po povrchu. Není to černobíle o piedestalovém Zátopkovi či zavrženíhodném komunistickém udavači, to ne, ale není to ani o "prostě Ťopkovi". Je to o jakési nepřístupné figuře, o které nevíme na konci nic víc než na začátku. Natočené je to umně, ne že ne, ale nikdy se to nevymaní z roviny "líbivého filmu na nedělní večer u ČT s vynikajícími hereckými výkony". A to na snímek s takovým světovým potenciálem, o tak vděčné nejednoznačné postavě, je trestuhodně málo. (30.08.2021)